The Impossible (Lo imposible) (The Impossible)

DNE 26. 12. 2004 ZASÁHLO POBŘEŽÍ JIHOVÝCHODNÍ ASIE TSUNAMI,

DOSUD NEJNIČIVĚJŠÍ V HISTORII.

NAVŽDY ZMĚNILO ŽIVOT MNOHA RODIN PO CELÉM SVĚTĚ.

TOTO JE SKUTEČNÝ PŘÍBĚH JEDNÉ Z NICH.

SKUTEČNÝ PŘÍBĚH

Ale ne, už zase.

Zapnula jsi alarm?

Ano, než jsme odcházeli.

Ne, já odcházel jako poslední.

A já ho určitě nezapnul.

Ne, drahoušku. Já odcházela poslední.

- A zapla jsem ho. Přísahám. - Určitě?

- Ano. - Dobře.

Ne, já odcházel poslední, protože jsem se vracel.

Takže alarm není zapnutý.

- Já ho nezapnul. - No...

Takže až se vrátíme domů, v naší posteli bude spát banda hipísáků.

Jako když jsi byla na koleji?

To je jen turbulence, Mario.

Dámy a pánové,

za chvíli přistaneme na letišti Phuket.

Místní čas je 13:33...

Co to děláš? Musíš si sednout.

- Budeme přistávat. - Lucas se mnou nemluví.

Připoutejte se a vraťte sedačky do vzpřímené polohy.

Sedni si sem.

Co je? Já nic neudělal.

To nic. Sedni si a netrap se. Připoutej se.

Posaďte se, prosím.

Lucasi...

- Lucasi. - Co?

Mohl bys být na brášku milejší.

- Má jen strach. - Ještě něco? Bojí se všeho.

Po kom to asi má?

KHAO LAK, THAJSKO ŠTĚDRÝ DEN

- Fajn. - Vezměte si svoje tašky.

- Thomasi! Tvoje taška. - Už jste byli v Khao Laku?

- Ne, jsme tu poprvé. - Zažijete tu nejkrásnější svátky.

Všechny rezorty jsou plné, ale tady je klid.

Skvělé pro rodiny.

Orchid Beach Resort je úplně nový. Otevřeli jsme před týdnem.

- Bude se vám tu líbit. - Fajn.

Rezervovali jsme si pokoj ve třetím patře.

- S výhledem na moře. - Ano, je mi líto. Stala se chyba.

Ale možná se vám tohle bude líbit víc.

- Odkud jste přijeli? - Z Japonska.

Nevypadáte japonsky.

Pracuji pro velkou společnost a hodně cestuji.

Vy nepracujete?

Jsem lékařka.

Ale teď se starám o děti.

Chápu. Povýšila jste.

Hezké, viď?

- Mami! - Ano?

Můžu si jednu vzít?

Jestli máš žízeň...

Dej si džus nebo sklenici vody.

- Přesně. - Kluci, pojďte se podívat.

- Pojďte. - Podívejte.

Koukni na to.

Není to super? Co?

Můžeme si jít zaplavat?

Ano, můžeme.

Deset, devět, osm,

sedm, šest, pět,

čtyři, tři, dva, jedna.

Vypouštíme!

Ten náš neletí nahoru!

- Letí. - Letí nahoru.

- Neletí. Letí jinam než ty ostatní. - Letí přímo nahoru.

- Hele, už je dohání. - Ano.

Ne, letí opačným směrem.

Zbylo ještě trochu vína?

Všichni tvrdě spí.

Ahoj, broučku. Veselé Vánoce.

Simone, probuď se.

Dobré ráno.

Dobré ráno.

Nech mě!

Vstávej!

- Co to děláš? - Jsou Vánoce!

- Je Boží hod! - Jsou Vánoce!

Mince!

Peníze vedou sem.

- Vedou ven! - Ne!

Počkejte, jeden po druhém!

Dalekohled! Jsou tam všechny hvězdy.

- Nalepíš si je na strop. Mléčnou dráhu. - A budou svítit?

To je nádherný šátek! Moc se mi líbí.

Děkuju, zlato.

- Nemáš zač, lásko. - Santa Klausi.

Co to je?

- Míč. - Míč?

Dělej! Míč!

Jo!

Nemůžu usnout.

Asi pásmová nemoc.

Ano, určitě.

Můžeme se jít dívat na hvězdy?

Možná zítra.

Pst.

Zavři oči a mysli na něco hezkého.

- Jedna jedna. - Mami!

- Ahoj. - Pojď si hrát s míčem.

Za minutku. Hraj si s Lucasem.

Ty jsi neuvěřitelný.

- Jsi ztracený případ. - Co?

Schovám ho a zapomenu kam.

Díval jsem se na ten dům,

který se nám líbil v Japonsku. - Lháři.

Vlastně jsem dostal textovku,

že Yunioshimu prodloužili smlouvu na dva roky.

Takže bychom na tu pozici byli dva.

To znamená jediné.

Nemůžou tě vyhodit.

To by bylo moc drahé. Neboj.

Bojím se, že přijdu o práci. A to si nemůžeme dovolit.

Tati! Pojď si s námi hrát!

Můžu se vrátit do práce. Možná je načase.

- V Japonsku? - Ne.

Chceš se vrátit domů?

Není to nejhorší řešení, ne?

Měli bychom si to promyslet.

Teď si jdu hrát s klukama.

Chytej, tati!

Umíš ten nejhorší kufr na světě!

- Strašnej! - Jsi hroznej!

- Ty jsi hroznej! - Jsi hroznej!

- Kluci! - Ryba!

- Pocákej je! - Vyhrál jsem!

Lucasi!

Ne!

Dojdi pro něj, Lucasi! Běž.

- Henry, chlapci! - Lucasi!

Tati!

Lucasi!

Mami! Pomoc!

- Lucasi! - Mami!

- Lucasi! - Pomoz mi!

Lucasi!

Pomoz mi! Pomoc!

Dostaň mě pryč!

- Lucasi! Zůstaň tam! - Mami!

Mami!

Drž se!

Mami!

- Mami! Plav ke mně! - Buď opatrný!

Chyť se té matrace!

- Plav k té matraci! - Mami!

Lucasi! Plav!

Mami!

Mami!

- Já chci jet domů! - Chyť mě za ruku!

Mami!

No tak!

No tak!

Chyť se.

- Mami! - Lucasi!

Lucasi!

Lucasi! No tak!

Lucasi!

- Lucasi! - Mami!

- Pomozte mi někdo! - Pomoc!

Lucasi!

Potop se!

Mami! Mami!

Mami...

Mami!

Ne...

Mami!

Mami. Mami, mami.

Mami... Mami!

Mami!

- Lucasi! - Mami!

Tohle už mi nedělej.

Tohle už mi nedělej.

- Jsem tady. - Tohle už mi nedělej.

Musíme najít bezpečné místo.

To nic. Jsem tady.

Mami...

Koukni na ten strom, mami.

Ano, je perfektní.

Opatrně.

Nehýbej se.

Zůstaň chvilku takhle.

Myslel jsem, že se nebojím.

Ale teď mám strach.

Pojď sem.

Taky mám strach.

Už to skončilo?

Už to skončilo?

To nevím.

Mami?

Co?

Ty krvácíš.

Bože.

To nic.

- Nemůžu tě takhle vidět. - To nic.

Promiň.

Jdi první.