Memoirs of a Geisha (艺妓回忆录) (Memoirs of a Geisha)

Tanaka-san!

Tanaka-san!

Můj příběh by se neměl vyprávět.

Jeho odhalení by mohlo narušit náš křehký svět,

který bez svých tajemství nepřežije.

Nenarodila jsem se jako gejša.

Zasáhl osud, stejně jako ještě mnohokrát

v mém neobyčejném životě.

Poprvé jsem si uvědomila, že je moje matka nemocná,

když otec hodil rybu zpátky do moře.

Ten den jsme měli hlad.

„Abychom pochopili prázdnotu,“ řekl.

Matka říkávala, že moje sestra Sacu má v sobě dřevo.

Je spojena se zemí stejně jako sakura.

Já prý v sobě měla vodu.

Voda si vždycky prorazí cestu, i přes kameny.

A když narazí na překážku, vydá se jinudy.

Tady zastavte.

To jsou děvčata od Tanaky?

Ano. Sestry z Joroida.

Tahle možná. Ta druhá ne.

- Ne, ne! Čijo...! - Sacu!

- Čijo! - Sacu!

K Matce se chovej s úctou.

Nemluv. Já řeknu všechno za tebe.

Klekni si.

A skloň hlavu. Nesmíš se na ni dívat.

- Kolik ti je? - Narodila se v roce Kohouta.

Jenom devět.

Kde je moje sestra?

Ukaž mi ty oči.

Podívej se na mě.

Moc vody.

Okásan, voda se může hodit, když přijde požár.

Nebudete se muset strachovat, že okija shoří,

a vy přijdete o kimona.

Tyhle venkovské holky.

Ale už ji nemůžeme poslat zpátky.

Běž.

Dýně, ať je zticha, Matka je dole.

Pusťte mě!

Pusťte mě...!

- Přestaň. - Já chci pryč!

Uslyší tě Matka. Má bambusovou hůl.

Já chci svoji sestru! Sacu!

Já taky zezačátku brečela.

Je lepší zapomenout na všechno,

co bylo, než jsi sem přišla.

Když uděláš na Matku dojem a budeš ji poslouchat,

pošle tě do školy pro gejši.

Kam?

Budeš gejša. Jako Hacumomo.

Budeš pít saké a spát až do oběda.

Kde je moje sestra?

Asi v nějaké okiji tady ve čtvrti.

Tvoje rodina tě prodala.

Teď bydlíš tady.

Venku budeš nosit tyhle.

Uvnitř tyhle.

Nejsme opice, neukazujeme bosé nohy.

Neprodáváme tu těla.

Tady bydlí gejši.

Buď ráda, že tu můžeš být.

Poslouchej a uč se.

A teď do práce.

Potichu, Hacumomo spí.

Dýně, kdy můžu jít ven?

Ven z okije? To se nesmí. Je to zakázané.

Jak najdu Sacu?

Nemůžeš jen tak obcházet všechny domy ve čtvrti.

Víš, kolik jich tady je?

Podívej.

Utáhněte to víc!

Čijo!

Pojď sem.

Před dvěma dny musela Hacumomo zůstat v čajovně až do rána.

To řekla Matce. Ale přitom byla tady a měla tu muže.

Nemůžete být ticho?

Tak tohle je ta nová.

Škoda že pořád smrdí rybama.

Ke mně do pokoje nechoď.

Páchnou ti prsty.

Na moje věci ani nesáhneš.

Matka snáší Hacumomo jedině proto,

že vydělává okiji hodně peněz.

To si pamatuj.

Díky Hacumomo máš jídlo.

A oblečení.

Už ve dvaceti

splatila peníze, které za ni okija zaplatila.

Neslýchané.

Od té doby je ve čtvrti velice oblíbená.

Ta jsou všechna její?

Ne. Patří okiji.

Tohle hedvábné kimono je od Tacumury.

Vydělávala bys na něj celý život.

Gejša se neobejde bez elegantních šatů

stejně jako umělec bez inkoustu.

Když není správně oblečená, tak to není pravá gejša.

Co vlastně gejša dělá?

To brzy zjistíš.

Mám pro tebe novinu, dítě.

Matka se rozhodla, že půjdeš do školy.

Bude z tebe gejša.

Čijo! Dýně!

Honem! Pospěšte si!

Přijdete pozdě.

Běžte.

Tudy!

Dýně!

Dýně, já uteču! Musím najít Sacu!

Ne, Čijo-čan!

Zničíš si život. A mně taky!

Prosím! Neutíkej.

Olihně. Poběž!

Jméno svojí sestry najdeš potom!

Jdete pozdě!

Čijo! Kde má Babička jídlo?

Kdes byla?

Mrzne tady!

Zavři okno!

Miliony lidí bez práce umírají hlady.

Rostoucí inflace způsobila bankovním domům v Německu velké starosti...

Čijo, pojď sem!

Hacumomo je v lázních. Ukliď tady.

- Zakázala mi sem chodit. - Hacumomo tady nerozkazuje.

Japonský císař vyšle do Mandžuska vojenské instruktory.

Kdopak je to v mém pokoji?

Sahala jsi na to?

Už slyším Generála.

„Hacumomo, dřív jste voněla po jasmínu.

Co je to za nový parfém? Rybí?“

Řekla jsem ti, ať nesaháš na moje věci. Už víš proč?

Protože váš Generál by řekl: „Hacumomo, vy páchnete.“

Alespoň nesmrdíš tak strašně jako tvoje sestra.

Ano, přišla sem. Byla tě tady hledat.

Cože?

Byla chyba, že jsem ji poslala pryč?

Prosím, řekněte mi, kde je.

Dobře, ale ty jednou uděláš něco pro mě.

Ano?

Teď jdi pryč.

Tiše, Hacumomo, vzbudíte celý dům.

Tvoje starší sestra má žízeň. A já taky. Přines nám pivo.

Nemám chuť na pivo.

Já vím, na co máš chuť. Jmenuje se Koiči.

Co jsi to řekla, Korin?

Omlouvám se, zapomněla jsem.

Žárlíš, že mě má někdo rád.

Hádejte, komu to patří.

Tak obletovaná gejša, jako je ona,

by si na svoje kimona měla dávat větší pozor.

- To je Mamehy? - Ano.

- Kde jste k němu přišla? - Podplatila jsem její služku.

- Tady. - Já nemůžu.

Ať to udělá ona.

Malá Čijo, pojď sem.

Je načase, aby ses procvičila v kaligrafii.

Sem.

Nezapomeň, žes mi něco slíbila.

Ano.

Ať tě nikdo nevidí.

Běž!

Tohle tu naši nadutou Mamehu naučí.

Mrcho zlodějská!

To kimono stálo víc než ty!

Opatrně! Nebo ještě ublížíte sobě!

Já ji potrestám.

Kleknout!

Cos Hacumomo provedla?

Nic jsem jí neudělala! Přísahám.

Ten její špás s kimonem tě bude hodně stát.

Ať už jsi ji rozzlobila čímkoli, radši s tím hned přestaň.

Lehni si na břicho!

Nebudu tě šetřit,

ale Matka by ti nabila víc.

Říkala jsem ti, že tě nemá nikdo vidět.

Já svůj slib dodržela.

Řekněte mi, kde je?

Ve vedlejší čtvrti. V podniku Tacujo.

Je to zábavní čtvrť.

Věř mi, malá Čijo, najdeš ji.

Tacujo?

Sacu!

Sacu!

Sacu z Joroida!

Sacu!

Sac...

Sacu!

Čijo!

- Proč jsi nepřišla dřív? - Sacu, já jsem chtěla!

Byla jsem za tebou už dávno! Smáli se mi a vyhodili mě!

Já jsem to nevěděla.

Bylo mi tak smutno!

Utečeme! Hned!

Potřebujeme peníze, Čijo. Můžu nějaké ukrást až ráno.

- Prosím! Teď! - Ne, zítra!

Až se setmí, sejdeme se na mostě Sasame.

Už musím jít. Honem, než nás někdo chytí.

Co když se mi nepovede odejít?