لومړۍ 200 کرښې.
PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX
Zrovna jedu z basketu.
Byl jsi s Gi-seokem?
Byl.
Ještě s ním jsi?
Ano.
Tak to položím.
Proč?
Či-ho...
Nezavěšuj.
Co to do tebe vjelo?
Není to nic důležitého.
Proberem to později.
Gi-seoku, můžeš mě někde vysadit?
Ty se k nám nepřidáš?
Děje se něco?
Copak, pohádali jste se?
A sakra.
Asi bych se měl omluvit,
že jsem tě donutil to zvednout.
Kde zase je?
Říkal Či-ho, kam jde?
Přestaň mu volat a nech ho.
- A kam teda šel? - Za holkou.
- Cože? - Fakt?
Říkal jsi, že někoho má.
Ne tak docela. Snaží se to s ní skončit.
Naopak. Je do ní úplně blázen.
Vážně?
Jsem na ni hrozně zvědavej.
Asi budeš křičet, co?
Pojďme někam, kde je méně lidí.
Tak povídej.
Nebo mám začít já?
„Omlouvám se.
Zaskočilo mě to.
Jak jsme mohli pokračovat s Gi-Seokem vedle mě?“
Udělalas to, abys mě chránila, že?
A proč mu rovnou nedat sluchátko?
Kdybys chtěl být odvážný,
mohl jsi mu říct, že jsem to já.
Nemohl.
Jsem ubožák, co se bojí jakkoli riskovat.
Požádal jsem tě o pomoc.
Abych se mohl posunout dál.
Proč to musím dělat?
Co je mi po tom, že ke mně něco cítíš?
Mám co dělat udržet vlastní srdce, aby nepuklo.
Proč mi má záležet na tom, jestli ti to zlomí srdce?
Já mám přednost.
Moje přání je priorita.
Je mi jedno, jestli se z toho zblázníš.
Proč odcházíš?
Moje holka je naštvaná. Tak čau, Gi-seoku.
- Čau. - Vážně jdeš?
- No dobře. - Jdi si.
Je pod pantoflem.
Závidím mu.
Rád bych byl pod pantoflem.
Tak si najdi holku.
Ty nejsi zrovna v pozici, abys rozdával rozumy.
Jak to myslíš?
Vždyť vy se teď pořád hádáte.
Pojď na chvilku ven.
- Co je? - Jen si promluvit.
- Proč? - Kam jdete?
- Co se stalo? - Kam šli?
Chtěl jsem to nechat plavat.
Jsem starší než oni a týká se to mojí holky,
ale jak mohli být tvoji kamarádi tak hloupí?
To neví, co se sluší a patří?
Jak se mohli jen tak pozvat k mé holce?
- Její sestra... - A Či-ho o to víc.
Vždyť má známost.
I když ho tam vlastně dotáhli,
neměl se tam celý večer opíjet.
To je tak bezohledný?
Normálně takový není.
- Ne? - Ne, není.
To pak máme větší problém.
Pamatuješ,
jak se naštval, když jsme byli pít?
Takže to něco znamenalo.
- Či-ho byl opilý... - Líbí se mu...
moje holka?
Cože?
Neuvěřitelný.
Jak to vůbec můžeš říct?
- A proč ne? - Kriste.
Tys tu jeho holku neviděl.
Tak jak to můžeš vědět?
To platí i pro tebe.
Řekla snad tvoje holka, že jí Či-ho nadbíhá?
Víš co? Lezeš mi na nervy.
Ano, moji kámoši byli hloupí.
Ale ty z nich děláš podrazáky, co balí kdejakou holku.
A to mě od tebe mrzí.
Tak to pusť z hlavy.
Kriste.
Sakra.
- Byl jsi pít? - Jak bych nemohl?
Kvůli tvojí blbosti jsem dostal vynadáno.
To je kvůli tomu večeru u Čae-in?
To už jsem vysvětlil.
To je fuk.
Už se ke Gi-seokově holce ani její ségře nepřibližuj.
Co se děje? Nějakej problém?
Dělej co říkám!
A vzkaž to taky Či-hovi.
Měl by ses radši učit.
Není divu, že propadáš.
JONG-ČAE
Stalo se něco?
Hyeon-su je naštvanej.
Mám tedy zůstat v pozadí?
Vím, v jaké jsi situaci a čím si procházíš.
Chápu to, ale občas mi prostě ujedou nervy.
To se stalo i dneska.
I když jsem na tebe byl naštvaný,
věděl jsem, že je to špatně.
Mám tě moc rád.
Ale nejsem v pozici o tebe bojovat,
a zároveň se bojím tě odříznout.
Připadám si...
ztracený,
protože tě každý den miluju víc a víc.
Když jsi Gi-seokovi řekla, že je konec,
i když jsem tvrdil, že tohle jsem nechtěl,
tajně jsem myslel,
že pro tebe nejsem dost dobrý.
A bál jsem se, že na to brzo přijdeš.
Jsem ubožák, co?
I když řeknu, že tys neměl...
na rozhodnutí rozejít ses Gi-seokem vliv,
nikdo mi to neuvěří.
Pořád si na tebe budou ukazovat.
To je mi jedno.
Po pravdě, sama si nejsem jistá.
Vlastně ani nevím, co chci,
jestli přítele nebo manžela.
Co ale vím je,
že se současným stavem spokojená nejsem.
Žádný vztah není pořád vášnivý...
a je nemožné, aby si lidé v páru nikdy vzájemně neublížili.
Můžeš si myslet, že jsem naivní, ale já po tom pořád toužím.
Po vztahu, kde nejsem jediná vášnivá,
a lásce,
která mě nebude zraňovat.
Upřímně, ani jsem nepomyslela,
že bych si s tebou začala.
- Vlastně... - Nezlobím se.
Chápu to až moc dobře.
Musíš se cítit svázaná.
Že by pár společně čelil překážkám?
To je mýtus.
Jakmile získáš trochu odstup,
pak to přijmu bez zášti.
Ty jsi ale lhář.
Když ti řeknu, že je konec
a že bychom se už neměli vídat,
tak to přijmeš?
V této situaci ano.
Za nějaký čas,
jestli to budeš cítit stejně,
vrať se ke mně.
I když budu...
stará a vrásčitá?
Ano.
Haló?
Neotáčej se.
Jestli se otočíš,
už tě nenechám odejít.
Když se k tobě
po letech vrátím,
opravdu mě přijmeš?
Určitě by ses mě držela, dokud ne.
Ne aby ses zamiloval do někoho jiného.
Bývám zlá.
A jsem sobecká.
Klidně buď naštvaný.
To já snesu.
Jen se nezamiluj do žádné jiné.
Ty jsi neuvěřitelná.
Říkám, že bývám zlá.
Až...
se k tobě konečně dostanu,
slibuji, že tě ochráním
před všemi pomluvami a odsuzováním.
Tohle
jsem ti dnes přišla říct.
Už ti nikdy neublížím.
Slib, že na mě počkáš.
Vezmi si času, kolik chceš.
Jen se ke mně vrať.
Budu na tebe pořád čekat.
LÉKÁRNÍK
Tohle je pěkné.
Neuvěřitelné.
Děkuji.
Život nezaměstnané je selanka, ne?
No comments yet. Be the first to leave one.