The Royal Treatment

NETFLIX UVÁDÍ

- Jo. - Dáte si?

Dobré ráno. Přeju hezký den!

Ahoj.

Izzy!

Děti, otvíráme. Tak honem, pojďte!

Díky, Izzy.

Pomalu.

- Nemusíš je pořád krmit. - Ale musím. Jsem Italka.

Koblihu?

- Ahoj, Nate. - Ahoj.

- Paní Johnsonová. - Izzy!

- Dvě koblihy za noviny, prosím? - Proč ten odpad čteš?

Mají nejlepší nadpisy.

„Návštěva sexy prince zvyšuje teplotu ve městě.“

Ale vážně, co to má s vlasy?

Kde je propána Lavania?

Východně od Aldovie.

Izzy! Salón!

SALÓN KRÁSY BELLISSIME

Destiny, vezmi si tašku!

- Co hoří? - Mikrovlnka.

- Tak jo. - Živě z Bellissime.

- Máme tu obrovský požár. - Zařídím to.

Hej, holky. Mám pro vás tip.

Až bude příště hořet, opusťte budovu.

A co naše věci?

- Isabello, zachránila jsi nás. - Dobře, fajn.

Řekne mi někdo, co se stalo tentokrát?

- Chtěly jsme si dát snídani… - A nahřát natáčky.

Jo, a ty fény, jak jsi říkala…

Vážně? To jsem řekla?

Jo.

„Nikdy nepoužívejte mikrovlnku, když jsou zapojené natáčky a fény.“

To je tu nově?

- Babi! Ale ne, ten kouř! - Mami!

Co se děje? Usnula jsem.

Mami. Skoro jsme tu umřely.

Možná jsme mrtvé, ale ještě o tom nevíme.

Ne, to by tu byl Angelo.

Nejsme mrtvé.

Ale možná by to tak bylo lepší, protože tohle nás bude stát jmění.

Ale, ale. Izzy.

Dougu, pokud máš rád svoje prsty, netleskej na mě.

Isabello, nebuď hubatá.

Víš, že za to nemůžu. Je tu třeba kompletně vyměnit elektřinu.

Majitel si myslí opak.

Nech mě s ním promluvit, vysvětlím…

Najal si mě, aby nemusel jednat s lidmi jako ty.

Koukej na to!

Fény, natáčky, mikrovlnka…

Přetížili jste zásuvky.

Kdybych to za vás vždycky nevyžehlil, majitel by vás dávno vyhodil.

Kolik to bude tentokrát?

2 000 dolarů.

- To je vydírání. - Panebože!

Rozmlátíme mu kolena.

Ty nemáš srdce?

Hele, pokud nemáte peníze,

majitel to tu může pronajmout někomu, kdo je má.

Ale nižší nájem nikde neseženete.

Mám peníze.

- Izzy, tvé úspory na cestování ne. - Ne, zlato, ne!

To je v pořádku.

- Přispějeme ti. - To nic.

Díky. Je to moje zodpovědnost.

Pokud je tam něco navíc, kup si duši.

Víte, co se mi na téhle čtvrti líbí?

- Trubky! - Co?

Zlato, co budeme dělat?

To nic.

Zvládneme to. Jako vždycky.

Nic se neděje.

V jednu máte oběd s rodiči v Tavern on the Green,

pak schůzku se starostou, pak návštěvu umělecké školy

a nakonec přesně v osm v Guggenheimu váš zásnubní večírek.

Waltere, co říkáš na tuhle košili?

Vynikající.

Je vynikající? Co je na ní vynikajícího?

Jste v ní vy.

Královna chce, ať si vezmete něco od amerického návrháře.

Ale je odporná. Nemám pravdu?

Promiňte?

Co říkáte na tuhle košili?

Vypadáte nádherněji než tyhle růže, Vaše Výsosti.

Může mi někdo říct pravdu? Nic víc nežádám.

- Pravdu? - Ano.

Pravda je, že vypadáte skvěle.

Přál bych si někdy s někým zažít skutečnou konverzaci.

Mám vám někoho přivést?

Potřebuju ostříhat.

Jistě. Dám to do zítřejšího itineráře.

Ne. Vypadám, jako bych měl paruku. Potřebuju ostříhat dnes.

Na to není čas.

Waltere, můžeme na chvíli předstírat,

že mám trošičku kontrolu nad svým životem?

Rád bych se dal dnes ostříhat.

- Jistě, Vaše Výsosti. - Díky.

Zavolej do Belle.

Je to nejlepší kadeřnictví v New Yorku. Chodí tam každý, co něco znamená.

Vytoč Belle, nejlepší kadeřnictví v New Yorku.

SALÓN KRÁSY BELLISSIME

„SAKRA NEJLEPŠÍ KADEŘNICTVÍ V NEW YORKU!“

Ano?

Dobrý den. Rád bych mluvil s majitelem podniku.

To jsem já. Co chcete?

Ano. Volám jménem svého zaměstnavatele, prince Thomase z Lavanie.

- Jsem jeho komorník. - Jo, a já jsem královna Genovie.

- Prosím? - Kdo je tam?

Carlosi, ten falešný přízvuk je hrozný.

Potřebuji stylistu, který prince co nejdříve ostříhá.

Váš salon má hvězdná doporučení.

Vydržte chvilku.

Hej, D. Jaká je telefonní předvolba Lavanie?

+85. Proč?

- Všichni držte pusy. - To volá berňák?

Kolik přesně bych za to stříhání dostala?

Můj čas je velmi cenný.

Obvykle si účtuji více, ale tohle je pro dobrou věc.

Dobrá. Tak ve dvanáct?

Budu tam.

Kdo to byl?

Mám ostříhat prince, který je tu na návštěvě…

Prince Thomase.

…za 500 dolarů.

Můj ty…

Víš to jistě?

Znělo to opravdově. Panebože. Co si vezmu na sebe?

- Chceš moji zlatou kombinézu? - Ano.

- Ne, musí to být vkusné. - Proto ti nabízela tu zlatou.

Holky, tímhle se můžeme proslavit. Musím vypadat sofistikovaně.

- Kdo to je? - Nějaká nicka.

To je drzost!

Promiňte.

Nemáme záchody pro veřejnost.

Nesháním záchod. Sháním chlapíka jménem Walter.

Dobrý den.

Já jsem Walter.

Zdravím, jsem Izzy, majitelka salónu.

Volal jste mi.

Páni, přesně tak jsem si vás představovala.

Ten oblek a kapesníček, všechno jak má být.

Jistě. Tudy, prosím.

Ježkovy podělaný voči.

Vypadá to jako každé apartmá, které jsem v životě viděla.

Na jedno brdo.

Mohu vám představit prince Thomase z Lavanie?

Zdravím.

Jsem Izzy ze 183. ulice.

Prosím, nemusíte se uklánět.

Já vím. Musím se vám poklonit, jen pokud jsem občanem vaší země.

Dělám to, abych si udělala očko.

Víte, jak zdravit královskou rodinu.

Jen co jsem našla cestou v metru.

Psali, že to má být jasně oddělený pohyb,

máte se rovnat pomalu a zachovávat oční kontakt.

Můžeme začít?

- Děje se něco? - Nesmím se vás dotknout jako první.

„Kontakt nesmíte iniciovat vy, ale sám člen královské rodiny.“

Ano. Tohle patří k pravidlům, která důrazně prosazujeme.

Jednou mě někdo poplácal po zádech při přehlídce.

- Co se stalo? - Víckrát jsem ho neviděl.

Postarali se o něj.

Co?

To nedělejte. Už tak jsem dost nervózní.

- Tak. Už jsem se vás dotknul. - Děkuji.

Vážně, už to nedělejte.

Dobrá. Tak jak to chcete?

Poraďte mi.

Vaše Výsosti. Váš čaj?

Neobjednal jsem si čaj, díky.

- Ale řekli mi, že… - Objednala jsem ho já.

- Nechcete ho? - Ne.

Slyšela jsi. Běž!

Samozřejmě. Omlouvám se.

Neschopná. Naprosto neschopná.

Zavolám pokojskou.

Hej, nic se neděje.

To nic. Každý někdy něco rozlije.

Děkuji.

Tak jaký střih by mi podle vás seděl?

Proč jste nic neřekl?

Ta dáma byla tak zlá a vy jste tu jen seděl.

No, mně nepřísluší nic říkat.

- Nepřísluší? - Ne…

Není ta žena vaším odrazem?

Kdybych tak jednala s klienty, přijdu o ně.

Já jsem princ. Nemám žádné klienty.

Vážně? Lidé, kteří žijí ve vaší zemi, nejsou jako vaši klienti?

Ne. Jsou to poddaní.

Jo. Poddávají se vašemu mizernému chování.

Možná byste mě měla jen ostříhat.

Opatrně.

Víte co?

Možná byste se měl ostříhat sám.

Co to děláte? Ještě jste mě nedostříhala.

Něco se vám nelíbí?

Jo, nelíbí.

On! A vy taky.

Ale ta košile je vážně boží.