Miami Bici

Jak jsme se sakra do téhle situace dostali?

No…

Učitelka mi říkala, ať nežvýkám křídu, že budu blbej, tak jsem ji rovnou spolkl.

Stejně je mi jedno, jestli mě vyloučí.

Táta prodal byt a všechno investoval do FNI.

Za rok budeme bohatí, takže školu nepotřebuju.

Máma mi říkala, že až se táta vrátí z cesty do Jilavy,

poletíme do Ameriky a budeme taky bohatí.

Mami?

Tati?

Nemluvím o posledních 20 letech, ale o tom, jak jsme skončili tady v Miami.

Bože, přímo do mozku.

No tak! Na co čekáš?

Je to…

Ukaž, že máš koule, nic to není.

Dej si.

To je ono.

Jo.

Děláš si prdel?

Vždyť je to plný česnekový omáčky! Co to je, ty krávo?

- Vůbec v tom necítím to kuře. - Česnek je zdravej.

My pen is blue.

Cože?

Opakuj po mně: „My pen is blue.“

My pen is blue.

- Co na to říkáš? - No, pro začátek dobrý.

Ty vole, teď už mluvím anglicky.

Co jsem to řekl?

Řekl jsi: „Moje pero je modré.“

To je hustý.

Hustý jak sračka. Učíš mě o perech? Myslíš, že si jedu do Ameriky koupit pero?

Nikdy jsem žádný neměl a pojedu si pro něj do Ameriky? Nauč mě něco užitečnýho!

„Kde je záchod?“ „Jak se dostanu do metra?“

„Kolik stojí ten párek v těstíčku?“ „Šéfe, počkejte, ublížil si sám, já nic!“

Něco, co mi tam skutečně pomůže.

Umřu tam kvůli tobě hlady.

Tohle je jen první lekce, kámo, rozumíš?

Tak se naučíš anglicky. Já to vím, chodil jsem do školy dýl jak ty.

To je sice pravda, ale jen proto, žes každej rok opakoval!

Opakoval jsem…

Co tady děláte?

Dívej se na něj, jak se mezi nás plete…

Vylez ven, skrčku!

Co zas…

To je podruhý, co jíte v autě klienta. Kvůli vám mě vyhodí.

Měl bys štěstí, na podpoře dostaneš víc jak tady.

Tak už dost ty chudej mizero! Stačilo!

Zpátky do práce! Dost řečí.

Odkud znáš toho Albánce?

Znám ho od základky, prodával nám cigára.

Byl v pohodě, zmlátil mě jen jednou.

On byl taky v Miami?

Jasně že jo! Byl v Miami, New Yorku, Amsterdamu, Berlíně…

po celý Americe.

A on byl taky u Mișua?

Jo, taky, ten chlap je bohatej jak faraon.

Když nás on sám nenajme, dohodí nám aspoň stánek s kebabem.

Já nepojedu do Ameriky prodávat kebab.

Potřebuju vydělat pořádný prachy a rychle, jinak mě ta moje vyhodí.

Ona tě vyhodí a já s ní v bytě zůstanu?

Nechápej mě špatně,

je to milá holka, krásná… ale můžou se přihodit různý věci.

Někdy mám představy, ne o tvojí holce…

ale člověk někdy přemýšlí…

- může udělat chybu, která… - Hej!

Vyhodí nás oba.

Jasný?

Oba dva.

Já říkám, pojďme za ním.

Sejdeme se s Albáncem, probereme to a rozhodneme se.

Co mám dělat? Už mě nebaví bejt chudej. Mám toho dost, jsem na to alergickej.

Říkám ti, že mě z toho svědí kůže.

Moje lokty, všechno svědí. Mám i zarudlou vyrážku.

To všechno kvůli chudobě, mám na ni alergii.

- A není to lupenka? - Ale hovno lupenka!

Máma mě očkovala proti všemu: neštovice, spála, spalničky, všechno.

Tím to není, jsem alergickej žít za jeden leu na den.

Už tak žít nechci, nedokážu to.

- Mám toho dost. - Proč za jeden? Šéf nám dává 50 na den.

Jo, ale počítej: krabička cigaret stojí 19,

kebab a pivo tady na rohu je za 20.

To je dohromady 39 lei.

- Deset za sportku… - Přesně tak.

To je celkem 49 lei a zbyde mi jeden leu. Jak z toho mám vyžít?

Ano.

Ano.

Ano.

Jo.

Ne, to nikdy.

Kamaráde…

řekl jsem ne, jinak vyjdu na ulici a uřežu všem hlavy.

Nemůžu…

Ano, ostrej kečup, děkuju.

Olivy na pizze…

to by udělal jen dement.

- Já nikdy… - Chraň Bůh.

Tak povídej.

- Jak dlouho trvá… - Tři dny. Za tři dny vám seženu letenky.

Šéfe, je to moc peněz.

To nejsou moje peníze, Mișu vám to v Miami proplatí.

Když chce lidi, musí zaplatit.

Poslyšte…

Poslyšte…

Kolik…

peněz si tam můžeme vydělat?

Kolik myslíš?

Mám to říct?

Řekni to.

Třeba dva tisíce?

Říkáš dva tisíce?

Je to moc? To je moc.

Je to moc, dva tisíce si vyděláte za tři dny.

Jakože dva tisíce lei za tři dny?

Jakože dva tisíce dolarů.

Leda hovno! To je nemožný vydělat tolik peněz.

Je to Amerika, kámo, země mléka a medu.

- Tomu nevěřím. - Je to tak!

Jak se máš, Ilie? Nezavoláš, neozveš se.

Já moc chtěl, přísahám, ale došel mi kredit.

- Věř mi. - Zase?

Dobij mi tam pět euro a já ti zavolám. Však víš, že jseš moje holka.

Tak co?

Já nevím, je to pochybnej chlápek. Kdo si nedává na pizzu olivy?

Já!

Ty drž hubu, ty jíš i chleba s těstovina.

Nevím, promluvím si se Soranou, třeba mi řekne…

Jsem těhotná.

Už máme víza, byli bysme blbí, kdybysme tam neletěli.

Ani angličtinu bysme nevyužili.

- My pen is blue. - My pen is blue.

- Hotovo, dobila jsem ti pět euro. - Skvělý.

To si nezasloužím pusu?

Políbí tě smrt, krávo! Zmizni, už nejsme spolu.

Řeknu tátovi, že to kvůli tobě už nejsem panna!

Říkal dva tisíce za tři dny, že?

Čekal jsem pizzu.

Albánče?

Jak dlouho trvá ten let do Miami?

Žádná vzdálenost mezi námi,

ani žádné oceány mě nenechají zapomenout na tvé oči.

Nejsi jen má první láska,

jsi moje sedmikráska.

Tohle není sbohem, tohle je na shledanou.

Andílku? Vážně myslíš, že mi tenhle účes sedí?

Zlato, kdo ví líp než já, co je pro mého muže nejlepší?

Muži s tímhle účesem byli prezidenty.

Jo…

Já jen…

Nevím…

Lidi se mi občas smějou. Skrček vždycky vypadá líp.

Kolik spoďárů si s sebou bereš?

- Všechny? - Taky si vezmu oboje.

Skrček…

Skrček má malou hlavu.

U střelce je to normální,

ale ty jseš panna, dlouhý vlasy ti nesedí, dobře?

Víš, ale o to jde…

před tebou jsem neviděl holičku stříhat vlasy podle zvěrokruhu.

Kadeřnici, andílku!

Jsem tak hrdá, že letíš do Ameriky.

- Co když to nevyjde? - A tady ti to vyšlo, Ione?

Umejváš auta!

- No a? Skrček taky. - Skrček se o nemusí o nikoho starat.

- A to je dobře? - Jo.

Nemá koho ztrapnit.

- Co myslíš, stačí jedna role toaleťáku? - Vezmi všechno, kdo ví, co tam bude.

Běž!

Teď se na tebe spoléhají dvě duše.

Chceš, aby to dítě brečelo, že jako jediný nemá okna s dvojitým sklem?

Všechno dobře dopadne, uvidíš.

Proboha.

Tys zas měl česnek?

To je všechno, co máš?

Když jseš chudej, jde ti dobře nemít věci.

Poslyš, tušíš, kolik ty naše kufry můžou vážit?

Za každý kilo nad 23 kg platíš čtyři eura.

Zastrč to.

Tohle taky.

Tahej!

Moje košile do Miami, dívej.

Můžem? Raz, dva…

Jedete tam žebrat na ulici nebo pracovat?

Díky.

Dělejte, mrzne mi LPG.

Jsem Sorana, myslím, že už jsme se viděli.

To pochybuju.

Naše telefony vypadají stejně.

No to se podívejme.

Musíme se zastavit u mojí bábiny.

Proboha!

Promiň, lásko.

Ty nejdeš?

- Mám zákaz. - Když byli malí, jeho táta zahýbal.

No a?

S mojí mámou.

Drsný.

Jdeme.

- Jak se vede, babi? - Podívejme se…

Tys přivedl i toho sráče, Ilie?

Ať shoří v pekle i s jeho kriminálním otcem.