لومړۍ 200 کرښې.
PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX
- Připravit. - Připraven.
Teď!
Řeknete, že jsem měla příznivý vítr.
Jsi dobrá, o tom není pochyb.
Ale z takové vzdálenosti se nedá minout.
Proč nepřijmeš, že jsem lepší než ty?
Mládežnický turnaj letos vyhraje Cayetana Aldamaová!
- No tak, potlesk! - Přestaň. Nechovej se jak pitomec.
Kam jdeš?
- Teď já. - Už není čas.
Chci se na tu večeři převléknout.
Na jakou večeři?
U Falcónů.
Matka ti to neřekla?
Gabino se vrací domů.
Prý je velmi pohledný.
Umíš si představit, že si ho vezmu?
Určitě se na něj taky těšíš.
Dlouho jste se neviděli.
- Připravit! - Připraven.
Teď!
Drahoušku.
Pořád stejně voníš, matko.
Co se děje?
- Já myslela, že už tě neuvidím. - Jak to?
Kdyby otec nekoupil letenku, doplaval bych sem.
Pomoz mi, Gabino.
Promiň.
Matko, tohle je kamarád Lázaro.
Měl jsi mi to říct! Připravila bych se.
Těší mě, madam.
Zdá se nemluvný, ale je milý.
Má jedinou chybu. Je z Guadalajary.
Ale rozumíme si.
- Pojď dál. - Děkuju.
Nechte kufry tady. Rosario je odnese.
- Doufám, že se nevnucuju. - Vůbec ne.
Ukážu vám váš pokoj. Musíte být unavení.
Jste španělská královská rodina?
O tom tu nemluv ani v legraci.
Tak jdete?
Jedno stále vnímejte.
Tělo a ďábel jdou ruku v ruce.
Mějte oči otevřené.
Sledujte zvrhlice, které podlehly nejodpornějšímu hříchu:
smilstvu jedné s druhou.
Bůh nad námi neustále bdí.
Ve vašich celách,
ve sprchách a i v těch nejtemnějších koutech.
Modlete se.
Pán…
nás bude chránit jen v cudné vlasti.
- Ať žije Španělsko! - Sjednocené!
- Ať žije Španělsko! - Velké!
- Ať žije Španělsko! - Svobodné!
Svobodné!
Svobodné!
Ježíši. Jak ta prasata kvičí. Horší než na jatkách.
- Odkud jsou ty nové, pane? - Z Talavery.
Nějaké děti je našly v jeskyni, kde se schovávaly jako zvířata.
Zvířata bojují o přežití.
Tyhle ženy na boj o přežití ani nemají důstojnost.
Vstupte.
Vámi vyžádané listiny, pane.
Nezapomeňte, že odpoledne vám přijede syn.
Děkuji, Javiere.
Tak váš syn se vrací domů?
Musíte mít radost.
Není to poznat?
Pane,
rád bych probral…
pracovní zařazení dalších vězeňkyň.
Co myslíte?
- Kolik jich bylo dosud přiděleno? - Čtyřicet.
Pondělky, středy a pátky bychom to chtěli posílit.
Na obuvnickou fabriku se to zdá hodně.
Obuv Aldama je spořádaná firma.
Často darují sirotčincům, rychle se rozrůstají.
Čtyřicet vězeňkyň na tu práci nestačí.
A co takhle delší směny?
Už tak dělají 14 hodin.
Mají štěstí, že je necháváme spatřit světlo světa.
Doufám, že je Aldama nenechá zahálet.
Pokud pro ně mají využití, Federico.
Dokud jsou užitečné.
Ta kachna už bude, madam.
Víš, že manžel ji nerad vysušenou.
- Dovezli šampaňské? - Ano.
- Ale ještě není vychlazené. - Fajn.
Čím míň pijí, tím dřív odejdou.
Jsem ráda, že je mladý pán doma. I když už tak mladý není.
Nemáte snad radost?
Jistěže mám.
Ale tahle země není pro snílky, Rosario.
Madam?
Sice jste říkala, že mi dáte vědět, ale…
stavíte se v týdnu na vězeňské správě?
Pokusím se.
Nedáš mi ten doklad? U mě by byl v bezpečí.
Díky, madam, ale radši si to nechám u sebe.
Rosario…
snaž se být ještě chvíli trpělivá.
Víc trpělivosti?
Vstupte.
Tahle postarší dáma umírá touhou tě vidět.
- Nechtělas, abych zůstal v Mexiku? - Co to říkáš?
Jsme moc rádi, že jsi doma.
Byl jsi takhle malý, když jsi odjížděl. A podívej se.
- Jak víš, že kouřím? - Babičky poznají všechno…
a taky podle pachu levného tabáku, který se line z tvé bundy.
Udržíš tajemství?
Tyhle… jsem si nechala poslat z ciziny.
Španělsko je skvělá země, ale tabák je tu hrozný.
Jdu si vybalit.
Proč jsi nikdy nenapsal?
Vím, že tvým oblíbencem byl děda.
Ty jeho taky.
Ale je škoda, žes nade mnou zlomil hůl. Máš štěstí, že jsem stále naživu.
Podívej.
Co to je?
Matka to v domě nechce.
Až umřu, ať si je vyhodí.
Pěkná, viď?
Vyrobila ji německá firma Krico.
Speciálně pro tebe.
Pane Falcóne, máte návštěvu.
Bože můj, čím tě v Mexiku krmili?
- To pěstují jen kukuřici? - Otče.
Sotva jsem tě poznal.
Ale vypadáš jako děda, když byl mladý.
Je ještě hezčí.
Tohle je Lázaro.
Přijel se mnou.
Dobrý den.
Jen co to bude možné, tak vám ukradneme Rosarii.
- A co bude s Adelou? - Propustíme ji.
Jak může být taková kuchařka ještě svobodná?
Jsem vdova, ale díky, madam Belénová.
Jaká byla cesta? Letadla jsou prý velice pohodlná.
Ano i ne. Měli mezipřistání v Havaně a na Azorech.
Hlavně že jsme doma, matko.
Všude dobře, doma nejlíp, že?
Přípitek?
Zajisté, matko.
Ne, díky, já nepiju.
Jak to myslíš?
To je jen přípitek.
Nech ho. Řekl ne.
Já ho slyšel…
ale matka o to požádala a situace to vyžaduje.
Od dob nezávislosti vaší země jste opustili ty nejlepší tradice.
Na Gabina.
A na Španělsko, kterému jsi chyběl, synu.
- Na Španělsko. - Na Španělsko.
Moc se omlouvám.
Děkuji, madam.
Škoda, že tu není Alonso. Tak rád bych ho viděl.
Měl něco domluveného.
Bála jsem se zeptat. Celý den byl nesnesitelný.
Teď, když jsi tady, mohl bys mu domluvit.
- Nevím, kam dal hlavu. - Vždyť se brzy uvidí.
- Přesuneme se do obýváku? - Jistě.
Neboj se.
Sbírat příbory před našimi hosty. To snad ne.
Dějí se horší věci.
Jak můžete dát Gabinovi zbraň?
Tradice je třeba ctít.
Po tom, co se stalo, by tu zbraně neměly být.
A služebná bude dělat, co já chci.
Připomínám, že tohle je můj dům.
Ano, madam.
Město se tolik změnilo.
Některé části ani nepoznáš.
- Nemám pravdu? - Naštěstí.
No, ale máš půvabnou průvodkyni,
která ti to všechno rád ukáže, viď?
Samozřejmě.
Takže, co je na Mexiku nejhezčí?
Všechno. Slunce, jídlo…
Člověk se tam nenudí.
Je to tak, ale chtěl jsem poznat něco nového.
To určitě poznáme.
Příští týden si vyrazíme.
Kam?
Pojedeme se podívat do Paříže, Londýna, Vídně…
- Před návratem do Mexika chceme cestovat. - Počkat…
Neměls nám to předem říct?
Proč?
Paříž je krásná.
Škoda, že je plná Francouzů.
Chtěl bych se podívat do opery.
Prý je to tam úžasné. Sen každého tanečníka.
- Ty jsi tanečník? - Umělec?
Tancoval v Bellas Artes.
Jak někoho napadne stát se tanečníkem?
- Vždycky jsem to věděl. Moje matka… - Dáte si kávu?
Úplně usínám.
- Samozřejmě. - Ano.
Děkujeme, matko.
No comments yet. Be the first to leave one.