The Year I Started Masturbating

Hanno?

- Ty už jdeš? - Jo.

Myslel jsem totiž, že dokončíme ten popis vizí.

- Ještě před poradou vedení. - Ano.

Nahradím si to zítra. Celý týden mám přesčas.

Super.

Máme tady s Olou popcorn a vymýšlíme ten páteční kvíz.

Hezký.

UPOMÍNKA OVULACE

MÍSTO VRAŽDY OLOFA PALMEHO

ROK, KDY JSEM ZAČALA MASTURBOVAT

Hej! Co tady vyvádíš?

Hej!

Jeďte.

- Máme jít na večeři. - Zavřete dveře.

Ano, v sedm.

Jo, a kolik je?

Není sedm.

Je za pět osm.

- Máme hlídání. - Jo.

Proboha.

Nemám chuť.

Jak nemáš? Jsme dohodnutí.

Nejedete?

Promiňte.

Co?

Dostalas pokutu, musel jsem přeparkovat.

- Prosím. - Díky.

Něco k pití?

Ano, láhev Moëtu. Nebo se vyslovuje „Moét“?

Výborně.

Co slavíme?

Nás. Budoucnost.

Možná.

Tak jo.

Znamená to, že jsi to už udělala?

Vážně to chceš?

Před půlrokem jsi tady řekla, že příští měsíc podáš výpověď,

začneš cvičit, přestaneš se stresovat a tak.

Ale pak mě práce začala bavit. A je fajn moct si všechno dovolit.

Počkej, něco pro tebe mám.

Nebo spíš pro nás.

- Co je to? - Přijde za dva týdny.

- Děláš si srandu? - Šampaňské, skoro jako Moët.

Koupilas jenom tak gauč, co stojí víc než Tesla?

Vždyť máš rád překvapení, říkals to.

Snídaně do postele, to je fajn.

Obří gauč jménem Labuť, to není fajn.

Platila jsem ho já.

- Viděli jste menu? - Chystám se na to.

Dobře.

Takže když vyděláváš víc než já, můj názor není důležitý?

Ne, panebože. Tak to vážně není, omlouvám se.

Můžeme?

Doporučila bych vám naše ekologické hřebenatky.

- Ty si dáme. - Dobře.

- Už zase. - Co?

Vybíráš mi jídlo. Co když to nechci?

- Tak něco jiného? - Ano.

Máme teď na menu lahůdku, jmenuje se to býčí láska.

- Ano, to si dám. - Fakt?

Víš, že to jsou smažené býčí koule?

Nebo si objednejte osm různých pokrmů.

Ve dvou se můžete podělit, ochutnávat, hašteřit se...

On rozhoduje, takže...

Vybírej.

Ano.

Takže...

Sleť. Teda sleď...

Nebo vám můžu přinést výběr mých oblíbených jídel.

- Jo, klidně. - Dobře.

Děkujeme.

- Co je? - Nic.

Rozhodl jsem, aby rozhodla ona. To je něco jiného.

Ano. Rozhodně.

- Mortene? - Ahoj!

Čau.

Byl jsem za rohem a vzpomněl jsem si na vás.

Chtěl jsem si dát pivko, ale na baru teď mají plno.

Aha.

- Víš, kdo je venku? - Ne.

Oscar. Můj trenér, ten s mikádem a čelenkou.

Býval úplná hora svalů.

Teď je jako tyčka.

„Sakra, jaks to dokázal?“

Drží keto dietu.

Nic jsem mu neřekl, ale nevypadal vůbec dobře.

- Jo. - Ale... ahoj.

- Jdu chcát. - Tak jo, zatím ahoj.

Tys mu řekl o našem rande?

Vždyť tady taky může být.

Vadí ti to?

- Ne, nevadí. - Fajn.

Takže... Budu se snažit, abychom si mohli vyrazit častěji.

Nápojový balíček...

Ženská, jsme uprostřed důvěrného rozhovoru.

Promiňte, ale...

- Dobře. - Díky.

Zasraná konzumní společnost.

Vždyť ale... vážně.

Nevezmeš to?

Ne. Teď jsem tady s tebou.

Třeba jde o Eliho.

Haló?

Ahoj, Hanno. Vraťte se hned domů.

Proč? Stalo se něco?

Eli chce, abyste přišli.

Eli chce? Vždyť ho hlídáš. Nejsme tady ani hodinu.

Jeho vazba k vám...

Potřebuje vás, aby cítil bezpečí, aby si nepřipadal opuštěný.

- Schopnost ovládat emoce... - Vyrážíme.

Chléb z černého ovsa.

Můžeme dostat účet?

Ovšem. Hezký zbytek večera.

Tusen takk , jako v Norsku.

Díky, ale jsem Dán.

Jdeme?

Ty máš kefír?

Ano. Jdeš spát?

Jo, jenom ještě uklidím.

Vyzvedlas mi ten krém?

- Ne, vyzvednu ho zítra. - Co?

Pst! Vždyť právě usnul.

Mami, mám žízeň.

Ukaž, dám to sem.

Tak jo.

Nechceš odložit ten kefír a pustit se do mě?

Cože?

Ach, pane Hansene.

Pane Jogurtíku, nemáte chuť na můj jogurtík?

Sundávám ti kvůli tobě košilku.

Už dost toho vrčení.

Jsem unavený. Necháme to na zítra?

Chci vidět svého vrnílka ve spodním prádle.

Tak šup, miláčku.

Au.

Zlíbej všechny moje...

Au!

- Divočíš. - Promiň.

Počkej.

Mám si tě vychutnat.

Jo, ale můžeš vniknout do mě a vyrobit moji kopii.

Ovuluju.

Nebo... nebo svoji kopii.

Hele, ráno vstávám v šest. Nemám na to energii.

Jak jako nemáš energii?

Ta restaurace, Labuť...

- Co je Labuť? - Gauč.

Víš, že se sama neudělám.

Ale mluvíš o dítěti, to mě fakt nevzrušuje.

Už teď nemáš čas na rodinu, Hanno.

Jak tě to vůbec napadlo?

No tak fajn.

Udělám to.

Co?

Podám výpověď.

Klidně, jestli to chceš.

- Takže... - Počkej.

- Obama. - Já...

Takže, chci...

Momentík.

Chci s tebou něco probrat.

A... není to lehké, ale napadlo mě...

V poslední době na tom nejsi dobře.

Ale nejsi v tom sama.

Moje švagrová několik let prožívala to samé.

Na.

- Co je to? - Azylový dům.

- A poptej se po Sofii, je skvělá. - Cože?

Podle mě bys měla od toho hajzla odejít.

- Ale... - Zasloužíš si lepšího.

Ale o tohle nejde. On není takový.

Jsi silná žena. Jsi chytrá, milá, hezká

a hlavně, jsi neskutečně dobrá.

Co to je?

Od teď jsi náš oficiální mezinárodní zástupce.

Ale říkals, že to nejde.

Gratuluju.

Aha, tak jo.

Pojedeš na festivaly.

Cannes, Benátky, Berlinale, San Sebastián, Göteborg.

Jo, vím. Ale proto tady nejsem.

Chtěla jsem s tebou mluvit... Jsem hodně ve stresu.

Možná sis nevšiml, nedokážu to moc dát najevo.

Nemusíš to nijak zamlouvat.

Může se to stát komukoli. Silným i slabým ženám, mužům...

Ale pomoc existuje.

- Anonymní alkoholici. - Ne.

Najdi si to.

Jde o to, že to povýšení znamená víc stresu.

Ale ty to zvládneš.

Jestli to někdo zvládne, tak ty.

Jsi tady nejchytřejší. Jsi nejlepší zaměstnanec.

Jsi fantastická, nenahraditelná.

O nikom lepším nevím.

Jsi oblíbená, umíš to s lidmi,

ovládáš jazyky, umíš anglicky.

- Jsi... fakt něco. - Ale...

Cos chtěla probrat?

No, přišla jsem... Jsem tady...