The Fable: The Killer Who Doesn't Kill (ザ・ファブル 殺さない殺し屋)

Nesahej na mě!

Pusť mě!

- Nech mě! - Já tě kurva zabiju! Mrcho!

Zabili ho? Kdo to byl?

Běž dolů, Koro. Cože?

Zastřelili ho?

Kdo?

Jak to, že nevíš?

Zjisti to!

Haló?

Koro, pojď sem.

Hej! Pohni, chlape!

Copak to nechápeš?

Někdo po nás jde. To není vtip! Co budeme dělat?

Máme zdrhnout? Kam asi?

Zavolej mi, kdyby…

Zavolám ti zpátky.

Vážně, to další místo je pecka! No tak! Jdeme!

BAJKA

Určitě po nás jdou!

Cože?

Nozoe a Jamamoto taky? Do prdele!

A co ty?

Dobře. Na chvíli se taky stáhnu.

Panebože! Co se stalo? Bože!

Haló? Policie?

Došlo k nehodě. Ano, k nehodě.

Děti jsou pokladem země.

Musíme odstranit kameny, o které by mohly zakopnout a klopýtnout.

To je povinnost nás dospělých.

Velcí chrání malé.

Toto je hluboce zakořeněné v naší DNA.

Když řeknu DNA, je to mnohem věrohodnější, že?

Když jí bylo pět, spadla z prolézačky na hřišti v parku.

Zůstala od pasu dolů ochrnutá.

Spadla z výšky tří metrů.

Bylo tam nevyhovující zábradlí.

Tuhle práci dělám proto, aby k takové tragédii nedošlo znovu.

Chci pracovat s vámi všemi,

abychom vybudovali společnost, v níž budou naše děti žít v bezpečí.

- Díky, že jste přišli. - Děkuju.

- Díky, že jste přišli. - Děkuju.

- Děkuju. - Díky, že jste přišli.

Pane Ucubo. Vaše přednáška byla opět fantastická.

Bylo to velmi přínosné.

O víkendu budu se starostou prohlížet parky.

- Pak se znovu ozvu. - Ano.

Ahoj!

Co na to říkáš? Bylo to zajímavé?

Líbilo se ti to?

Ty jedna!

Prý se jí to líbilo. Hrála hry na matčině mobilu.

- Děti jsou upřímné. - Omlouvám se.

Tady máš.

- Vidím, že umíte i znakovou řeč. - Ano.

Chci slyšet nápady všech.

Ty fakt hodně kvokáš, kuře.

Co to kvokáš?

Pomoc!

Auta. Výlety. Kosmetické zákroky. Depilace.

Co hůř, orgie a dokonce znásilnění.

Rozházel jsi peníze rodičů.

Měl jsi hezký život.

Kokodák! Kokodák!

Kokodák! Kokodák!

Kokodák! Kokodák!

Proč mu říkáš kuře?

Jeho přehnaně starostliví rodiče ho vychovávali tak opatrně jako kuřátko,

takže teď je z něj vyplašené kuře.

Aha.

Protože je svět nebezpečný, obvykle se naučíme, jak si neublížit.

Ale čím hlouběji zabředneš do nechutného chování,

tím jsi ješitnější.

Řekl by padouch něco takového?

Ti, kdo mluví pravdu, jsou vždycky zlí záporáci.

Vážně?

Kolik chceš vytáhnout z jeho rodičů?

Dvacet milionů. Vím, že to zaplatí.

Zařídím, aby to vypadalo,

že za ty peníze jel hledat sám sebe do jihovýchodní Asie.

Navždy.

Neboj se. Za vteřinku bude po všem.

Jak víš, z dobrého léku se stane jed, když ti ho dají moc.

Přehnaná starostlivost je fajn.

Vytváří skvělý byznys.

To je náš nový zaměstnanec, Isaki.

Já jsem Isaki. Těším se na naši spolupráci.

Tohle je…

Suzuki.

Nejseš to ty, kdo obsluhoval ten bagr?

Možná na to nevypadá, ale je starší než ty, Isaki.

Vážně? Byl jsi na plastice?

A tohle je Hinako.

Taková škoda. Jsi fakt kočka!

Jak se sprchuješ? Nebo chodíš na záchod?

- Nebo máš sex? - Hej!

To by stačilo.

Promiň.

Týmová práce je důležitá.

My čtyři musíme držet při sobě.

Beatles. Queen. Sex Pistols.

Všechny skvělé songy napsaly čtveřice.

Všichni jsou tak staří. Z tvojí doby, že?

Možná.

Připijme si na nás čtyři.

Na zdraví.

Ten chlápek Isaki, dá se mu věřit?

Otázka je, jestli se dá využít.

Když nám bude na obtíž, zbavíme se ho.

Je to bývalý zaměstnanec společnosti Maguro.

Co tím myslíš?

Znáš toho zabijáka Fablea?

Je to jen městská legenda.

Co kdyby byl skutečný?

Fable patrně spolupracuje se společností Maguro.

Další důvod, proč jsem najal Isakiho.

Fable.

To znamená „mýtus“.

Říká se mu tak, protože vždycky zabije cíl.

Ale existuje někdo, kdo jeho útok přežil.

Já.

- Ty jsi ho viděl? - Jistěže ne.

Vždyť je to Fable.

Každopádně, víš o něm něco?

Zabije kohokoli do šesti vteřin.

Ručně nabíjená zbraň jako hračka.

Náboje, které nezabijou.

Vím jen to, co všichni ostatní.

Skutečný mýtus.

Vlastně je blíž, než bychom čekali.

Jako Murphyho zákon.

Buď moje… holka!

Ani náhodou!

Ty jsi z Točigi, že jo, Ai?

Ano. No a?

Když budeš mou přítelkyní,

budu mít holku ve všech 47 japonských prefekturách!

- Jsi tak vášnivý, Jackale. - Prosím!

Buď moje přítelkyně!

Miluju tě!

Úspěch!

VŠEDNÍ DEN JMÉNEM LÁSKA POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Misaki.

Jako šéf ti musím říct pravdu.

Víš…

ten účes je parádní!

Myslíš? To ráda slyším!

Ty dlouhé vlasy jsi měla taky hezké.

Ale ty krátké vlasy jsou ohromné. Paráda!

Počkej! Jsou tak jasné! Jako slunce!

Šéfe! Moc mi lichotíš.

Aha! Změnila jsi styl, Misaki?

- Vypadáš skvěle. - Děkuju.

Ale, ale.

Dobré ráno.

Sató!

Podívej na Misaki. Podívej se na ni!

No tak, řekni jí upřímně, co si myslíš.

Hodně červené.

- Co? - Co jsi říkal?

Moje oblečení?

Můj svetr?

- Přesně tak. - Dobře…

Uznávám, že je červený. Ale co dál?

Máš bílou sukni.

- Ano… - Copak to nevidíš?

Na co se vůbec díváš? O to nejde. Její vlasy!

Její vlasy?

Černé.

Moje přírodní barva.

Posloucháš mě vůbec?

Stejně jako korálovec.

- Korá… - Had?

- Velmi krásný a jedovatý had. - Jedovatý?

- Jedovatý had? - Sató, co abys to jel doručit?

Na co se díváš? Vrať se na zem!

Běž to doručit, Sató. Hned! Pohyb!

Je to velmi urgentní! Pohyb!

Ještě něco. Misaki, dostali jsme objednávku na letáky.

Je to nezisková organizace, která pomáhá dětem. Vidíš?

Objednala jsem letáky na přednášku, co máme příští měsíc.

Díky.

Internet je plný nebezpečí. Musíme před ním děti chránit.

- Dobrý den. Promiňte. - Dobrý den. Omlouvám se.

- A… - Ano? Co se děje?

Vyhoď toho Isakiho.

Je divnej.

Není to tak jednoduché. Potřebuju na tuhle práci lidi.

Ovšem,

jestli ho vůbec nemůžeš vystát,

popřemýšlím o tom.

Musíme respektovat názory mladých, co mají budoucnost.

Budoucnost?

Tu já nemám.

Hinako.

Někteří lidé, kteří nemohou chodit…

žijí naprosto naplněný život.

Promiňte.

Ach, běžte.

- Děkuju. - Páni! Ta je roztomilá!