لومړۍ 200 کرښې.
Angel...
Angelica.
Sešli jsme se tu, abychom si připomněli někoho,
kdo se dotkl našich srdcí a duší.
Žít v blízkosti Angelicy bylo...
Jako být za bouře na moři.
Spořádaný a rozumný život... to nebylo nic pro ni.
To nebylo něco, co by chtěla. Ona chtěla všechno nebo nic.
Když se zlobila, byla šílená vzteky.
Když byla šťastná, úplně zářila.
Ale když byla smutná... trhalo jí to srdce.
Byla naprosto zdrcená.
Drahý Richarde, je mi to líto, ale tohle je jediný způsob, jak ti to mohu říct.
Poslední, co bych chtěla, je ti ublížit.
Já už nemůžu dál.
Vždycky jsi chtěl, abychom žili náš sen,
ale teď se ten sen změnil v noční můru.
Jsi jediný muž, kterého jsem kdy milovala,
ale už nemůžu dál.
Odpusť mi. Tvoje Angelica
- Zůstaneš na večeři? - Ne, díky, dnes ne.
Prosím? Angelicu by to mohlo potěšit.
- Pořád je na tom špatně? - Od té doby, co jsme začali nahrávat....
Ty jsi jediný, koho chce vidět.
Prokrista, podívej!
Vypadám hrozně.
No tak...
To je moc...
Lepší.
Haló...
Angelico, podívej, koho jsem přivedl...
- Dáš si něco k pití? - Ale žádný tvrdý.
Pivo tě nezabije, nebo jo?
„Drahý Richarde...“
„Poslední, co bych chtěla, je ti ublížit.“
„Ale...
já už nemůžu dál.“
Pane Bože!
Všichni jsme věřili... že její chuť do života
jí pomůže překonat všechny překážky.
Že nás nakonec všechny přežije.
Ale teď je pryč.
A já už asi nikdy nebudu úplně šťastný.
Angelo, byla jsi můj anděl.
Běžte dál.
To byla krásná řeč, Jesse. Ale lidí tu moc nebylo.
Spousta lidí by se s ní bylo rádo rozloučilo.
Rick tam nechtěl žádnej cirkus.
- Kde byli chlapi z kapely? - Nebyli pozváni.
Nemám je rád.
Nikdy jsem neměl.
Díky.
Byla to dojemná řeč.
V takové situaci se ukáže, kdo jsou opravdoví přátelé.
- Na zdraví. - Na Angelu.
Na Angelicu.
Vsadím se, že se teď směje, po dekádě, kdy se skoro nic neprodalo...
Kolik je hodin?
- Za pět... - Pojďme se podívat, co oni na to.
Dnes proběhla zádušní mše pro Angelicu Holst,
lépe známou jako Angel, v kostele nedaleko Stockholmu.
Mše proběhla tři měsíce po jejím zmizení...
...zúčastnila její rodina a blízcí přátelé....
Angel byla jedničkou žebříčků ve Spojeném království a v USA
a stejně tak se proslavila svým divokým soukromým životem...
Zprávy ze zahraničí. Dnes...
Ahoj zlato.
Pořád živá a zdravá?
Hádej, co jsem dnes dělal!
Dnes jsi měla zádušní mši.
- Co? - Zádušní mši.
Jak může být zádušní mše, když není tělo?
- Proč jsi mi to neřekl? - Jak to myslíš?
Taková věc se musí naplánovat... Kde to bylo?
- V kostele. - Ve kterém?
- Ve tvém. - To už zachází moc daleko, Richarde.
Tam jsou pohřbeni moji rodiče... Nezbláznil ses?
Kde jinde? Jasně, že to muselo být v tomhle kostele.
Všichni si myslí, že jsi s nimi.
Mělas slyšet Jessa.
Jeho proslov byl tak dojemný, skoro jsem měl pocit, že je po tobě.
Vypadá to, že si moji smrt užíváš.
Můžeš se smíchy potrhat. To je šílenost!
Zašel jsi moc daleko, Ricku.
Trávím dny čekáním na to, až zavoláš.
A teď mi říkáš, že jsi mě pohřbil!
Dělám, co můžu. Já se tady můžu posrat, aby to všechno fungovalo.
Všechno pro tebe chystám.
Jestli měl Jess proslov, všichni mě budou nenávidět.
Jess i všichni ostatní se budou smát.
Pozvu všechny na večeři,
ty tam přijdeš a budeme mít večírek.
To není k smíchu, Ricku. Je to strašný.
Je to cynické. Zašel jsi příliš daleko.
Dělám to pro tebe.
Až se vrátíš, uvidíš, že jsem měl pravdu.
Co jsem to udělala...?
- To byl signál pro mě, je to tak? - Jo.
Můžu ti nějak pomoct?
- Nepotřebuješ něco? - Ne...
Tak to pojďme zkusit znovu.
Je tady kurva horko... A taky jsem se nachladila.
- Kdo napsal tu kytaru? - Já.
- To je poznat. - Díky.
Chceš, abych to ztlumil? Bylo by jednodušší, kdybys to neslyšela?
- No, ty jsi šéf... - Ztlum tu kytaru.
Co je?
- Je to tak strašně nezáživný. - Nezáživný?
- To intro je... dřevěný. - Je to těžký, o tom to celé je.
Těžký neznamená, že to musí být jako tuna cihel.
- No tak, Angelico. - Jo, jasně... ježíš, to je zábava!
Čas běží. Dej do toho všechno.
Ricku, prosím tě... Já vím, kdy mám zpívat.
- Nedávej mi takhle signál. - Já jen...
- Nejsem holka ze sboru! - Chováš se tak.
Zkusíme jinou skladbu?
Angelico?
- Půjdu si s ní promluvit. - Proč? Proč ty?
- Je na tebe naštvaná. - Pak bych si s ní měl jít promluvit já.
- Kdo je její manžel? - Jenom to zhoršíš.
Poslal jsem je domů.
Dobře.
Víš, kolik je hodin?
Na víno je ještě moc brzo.
Takže se opijem, vyčistíme vzduch a začneme od začátku.
Přineste mi prosím skleničku a láhev.
- Co je to? - Nelíbí se mi ty skladby.
Dělám materiál, který už dělali jiní
a lepší umělci, než jsem já.
Je to coververze.
Coververze...
Nechápeš to?
Proč by si to někdo kupoval,
když si nekupují ani moji vlastní tvorbu?
- Já jo. - Ty jsi jediný.
Žiješ ve vysněném světě, Ricku.
Přála bych si, aby ses probudil a uvědomil si, že už je po všem.
Je mi 40.
Už žádnou hudbu nenapíšu.
Nikdo si moje desky nekupuje.
A teď tenhle zoufalej tah, kvůli cover albu.
Moje jméno je na špičce žebříčku „Out“.
To si vymýšlí nějaká osmnáctka. A kdo je teda je špičce žebříčku „In“?
Ty umíš jenom tlachat.... Žiješ ve vysněném světě.
Nehodlám ze sebe dělat blázna.
- Nejsi tam šťastná? - Už ne.
- Jsi žhavý zboží... - Buď zticha!
Co ti je? Já už nejsem žádný žhavý zboží.
Piju víno, abych se dostala do nálady.
Jsi zaseknutý v minulosti.
Já jsem skončila. Už se s tím panebože smiř...
Je po všem.
Nemám žádný život.
Náš vztah nestojí za nic.
Nesahej na mě!
Nemáme děti, nemám rodinu...
Prokrista, bylo by mi líp, kdybych byla mrtvá.
Jdu do studia.
Počítám, že nepřijdeš...
Dobře, půjdu jen mixovat.
Poslyš, Angelico...
Byl jsem celou noc vzhůru, přemýšlel jsem o tom, cos říkala.
Máš pravdu.
- Že jsem odepsaná? - Ne...
Že by bylo líp, kdybys byla mrtvá.
Ne doopravdy. Lidé by si měli myslet, že jsi mrtvá.
Co se stalo, když umřel Presley?
Kurt Cobain, Hednrix, Janis Joplin, Eva Cassidy, Nick Drake...
ten týpek T. Rex, Marc Bolan...
Stanou se většími, než kdy byli. Média je nazývají génii.
Jsou vydávány nespočetné kolekce... „Největší hity: Angel“
„To nejlepší z Angel“
„Angel - Sklady z nebe“
Mezi mnou a Elvisem je teda sakra rozdíl.
Přesně tak, ty se můžeš vrátit.
Jen jeden chlápek se dokázal vrátit: Ježíš Kristus.
Ricku...
- To myslíš vážně? - Je to skvělý nápad.
Je to šílenost...
Jak bychom to udělali?
Nejdřív musíme dokončit to album.
Pak tě musíme zabít. Lidi musí uvěřit, že jsi mrtvá.
Budeš muset zmizet na šest měsíců.
Na šest měsíců?
Nebo na tři nebo na čtyři...
Než se to celé rozjede a vydáme to album.
Jak mám umřít?
Nikoho by nepřekvapilo, kdyby ses opila a skočila do moře.
Jo...
- Už je to dlouho, co jsem se opila. - Ale všichni o tom psali.
Jak ti říkali? „Delfín...“
Přestaň!
Sebevražda je ten nejlepší způsob.
Je nepřekonatelná.
Pokud se zabiješ, dostaneš se zpátky.
Záhada pro média: „Proč se Angel zabila?“
„Přání smrti Angely“
„Zmizelá Angel“
Angelico?
Takhle nemůžeš lhát.
No comments yet. Be the first to leave one.