Coal Tower (Perníková věž)

Ech! Proboha!

Kurva!

Do prdele!

Au!

Kurva!

- Dobrý den. -

- Vaši rodiče se ještě nevrátili? - Ne, ještě ne.

Až pátýho myslím.

- A vy už to víte, co se stalo? - Ne. Co jako?

Barák plnej policie, a vy nic nevíte. Je mrtvá, asi zamordovaná.

- Kdo je mrtvej? - No přece Věrka Rašínová!

Ty jsi... Vy jste spolu přece chodili do školy.

Věra?

Zdola?

Věra je mrtvá?

Hm. No baže, dyť to říkám.

A ten puch, když to otevřeli!

Chuděra tam byla asi pěkně dlouho. No taky jsou vedra, že jo.

To já si pamatuju, že v roce 85, jak nám chcípnul kanár,

tak byl úplně naducanej.

To je dneska...! To jsou...!

- Dobrej den. - Dobrý den.

- Už jste to slyšel? - Ne.

- Ta by takový smažce stejně nedala. - Sakra, nech toho!

Ta by ti nedala ani ve výtahu, natož v posteli.

- I když ve výtahu to nemusí bejt špatný. - Uber, jo? Uber!

- U vás vlastně ani není. - Kdo?

Výtah.

Ježišmarjá, já vůbec nevím, proč se s tebou bavím.

Co kdybysme si nafutrovali chobot?

- Chobot? - No.

Vnímáš vůbec, co jsem ti říkal? Chápeš to v tý svý naředěný hlavě?

Jo, ty myslíš můj mozkovej stříček? Stříček a tetička.

- Ty magore! - No jo, jasně!

Jasně, že to chápu. Ale ty se snaž pochopit mě.

Šňupnul bych si, až bych brečel. Až bych krauloval.

To je vlastně blbost, já jsem spíš přes prsa.

Ty ne? Já jsem vydatně přes kozy.

Nech toho! Tak fajn, já ti něco seženu.

Ale zkus něco vytáhnout z toho tvýho fotra.

Fakt už toho bylo dost! Vypadni, ať už tě tady nevidím!

A Nikola, jako kdyby to věděla, tak je naschvál nenosí.

No dobře, já ti něco doma vyjistím.

Stejně mám hroznou výhodu. Kdo to má? Vlastního policajta.

On je teda nevlastní, ale to nevadí. Zato ten tvůj, to bude spíš takovej tajnej.

Ale zato bude vlastní, co?

Takhle to, Kubo, s tebou dál nejde. Zmiz mi z očí!

- Proč ty seš takovej magor? - Nějak jsme zamluvili tu futráž.

- Já nic nemám. - No to si děláš řiť!

Měls toho za pět litrů. Já ti na to dal 15 stovek.

Tos to vydrandil?

Měl jsem včera depku. Tak jsem něco spláchnul do hajzlu.

A já jsem magor. Tos měl radši spláchnout mě!

- Teď mám depku já! - Taky se tam motali policajti.

Jo aha, před barákem zabliká maják, o patro níž zazvoněj na mrtvolu,

a on takový zboží pošle potrubní poštou direkt do žumpy!

Drž hubu!

Tady máš svý prachy a skoč si pro to peří sám.

Tak se hned neto...! Já ti pak brknu, až něco zjistím.

On se vykecává máti a ta to většinou neudrží.

Zvedni to, sakra! Zvedni to!

Tady Jakub. Prachy jsem ti dal, tak máš něco?

A taky jestli víš něco novýho o Věře.

Sakra!

Sakra!

Hele, Radku, to je dost.

Ne, nic, mluv.

Sedmadvacátýho? Takže to je jasný, to tady Pexeso byl.

Cože? Znásilněná?

Taky v sobě měla peří. Divný, co?

No, a předtím měla pohlavní styk.

Teda podle toho, že krvácela, to bylo spíš znásilnění.

Neobjednávej už, jsem nalitej jak pupen.

A ty seš taky na maděru. Kubo, nech...!

Hele, neblbni! Jestli to byl on, radši do toho nešťourej.

- Ať si ho honěj policajti. - Až ho čapnou, tak jedu taky.

Zjistěj, proč byl v našem baráku. A já do toho spadnu po hlavě.

Já bych si od Pexesa bál připálit cigáro. A ty s ním klidně kšeftuješ!

- Pomůžeš mi? - Jak můžeš vědět, že to byl on?

- Byl snad u tebe, ne u ní. - Já jsem se tenkrát sjížděl u Dana,

- tak jsem to sám domluvil. - Co jako?

Domluvil jsem se s Věrou, že si to zboží u ní vyzvedne. Byl jsem sjetej.

- A ona věděla, co to je? - Blázníš? Myslela, že to jsou knížky.

Knížky! Pro Pexesa! To je hustý. Pexeso, to je zásadní čtenář.

- Dyť tys ho tam sám poslal! - Seženeš mi pistoli?

No to je nátěr.

- Seženeš mi pistoli! - Co jako za to?

- Zbavím tě závislosti. - Jo? A jak jako?

Odprásknu tě jako prvního!

Držíš to jako prase joystick! Jisti si to druhou rukou, ta potvora kope.

- Nemachruj, jo? - Ale je to tady dost dobrý.

- Něco jako diskotéka na chemoterapii. -

Taková dost dobrá parta. Naklonovaná.

- Musíš to držet takhle! - Jo.

Seš mrtvej, Pexeso! Mám tě, ty ksichte!

Ale pokud vím, tak Pexeso chodí zásadně s těma dvěma ovarama.

Ti nebudou čekat, až si nějakej Čenda v klidu namíří bouchačku.

No jo. Vědět tak, kde bydlí.

Ale vím, kam chodí na panáka.

- Půjdeš se mnou, ne? - Každej svýho neštěstí strůjce.

Já tak akorát fotrovi zprivatizovat ulitou bouchačku.

Ale abych se od Pexesa nechal skalpovat, na to se mám rád.

To máš dost divnej vkus.

A kromě toho, byl by z tebe veselej skalp.

- Ale vítej! - Vy už jste doma?

Ale jak to? Měli jste přijet až pozejtří.

Miriam! Návrat ztraceného syna!

- A v netradičně včasnou hodinu! -

Kubíku! Jak se pořád máš?

Jak ses pořád měl?

Jé, ty jsi velkej!

Jé! Kluci!

Ne, mami! Mami, vrať mi to!

- Nech toho! - Prosím tě!

- Miriam! - Mami, ne!

- Táto! Slyšels? -

- Táto, slyšels to? - Co zas máš?

- Pro Kristovy rány, co zas máš? - Střelba! Někdo tu střílí!

Co jsem komu udělal? Já se klidně dívám...

Nedíváš! Chrápeš a nevíš nic! Někdo v baráku vystřelil!

Kéž by aspoň zastřelil tebe!

Nebo mě. To je jedno.

Peruánská maska.

Přes půl světa jsem ji vezl a nerozbil.

Už jsme s tebou měli různá povyražení, ale pistole, to je novum.

To už je taková abonentka do kriminálu.

Trváš na tom, že ji máš od kamaráda, jo?

A že v ní měly být slepý náboje.

- Slepý ne, ale plynový. - Plynový, no.

- On to asi nějak popletl nebo co. - Popletl!

Určitě to má od toho Radka s tou pruhovanou palicí!

Můžeš nám laskavě vysvětlit, na co potřebuješ pistoli?

I když, připusťme, v ní měly být slepý náboje?

- Plynový. - Tak plynový, no!

- Já jsem se tady bál. - Cože? Slyšelas?

On se náš dospělý syn, který celý noci brouzdá po hospodách,

dokonce se vláčel i s partou narkomanů,

on se bojí bejt sám doma! On má strach,

když se jeho rodiče odjedou k moři vzpamatovat z jeho věčnejch excesů!

- Vy to asi ještě nevíte. - No co?

Co ještě ti hloupí rodiče nevědí?

Věra je mrtvá.

Ježíšikriste!

- Věruška. - Kdy se to...

- Kdy se jí to stalo? - Našli ji předevčírem.

Ale stalo se to prý někdy kolem sedmadvacátýho.

Potom, co jste odjeli.

Tenkrát, než se jejím rodičům přihodilo to neštěstí,

trávili jsme společně každou volnou chvíli.

Vy jste byli jak sourozenci.

To léto u nás na chatě u jezera, to poslední léto.

Už vylezte, nebo vám narostou žábry. Slyšíte, děti?

Byly jste tak milý děti. A tak krásný.

Dal někdo vědět její tetě v Písku?

Asi jo. To se asi dělá.

Neměla se sem už vracet.

Měla zůstat u ní, nebylo by se to stalo.