Guilty

PŮVODNÍ FILM NETFLIX

Tak ještě jednou.

Kde jsi byl ve středu 14. února 2018?

Už mě tu držíte snad čtyři hodiny.

Mám toho dost. Už bych to zabalil.

Jak si mám pamatovat něco, co se stalo před rokem?

No tak, odpověz nám, Tashi.

Už zase to samé?

- Musím koukat do kamery? - Ano.

14. února 2018 jsem byl ve škole.

Slavilo se výročí univerzity.

a Asif Shaikh měl koncert.

Byli tam všichni.

A co zbytek kapely?

Co s nimi?

Ti dělali co?

Co študáci dělají na koncertech?

Byli opilí.

Snad si uvědomuješ, že vám všem už bylo 18.

Před zákonem už nejste děti.

Kdy že jsi ji naposledy viděl s Vijayem, Tashi?

Můžete to vypnout?

Bohužel.

Tak hele, celá věc se má takhle.

Náš brácha je normální

a ta mrcha to jenom zkouší.

Jenom sprostě zneužívá celou kauzu MeToo.

Jazyk mám rozvázaný...

- Jak se vede? - Ahoj.

- Tak jak? - Ale jo, jde to.

„Ticho“ už tady mám potřetí.

- Moc děkuju. - Děkuji, pane.

Hele...

- na tohle ten maník fakt nemá. - Ale má.

Ani to není tak těžký.

- Nemůže zpívat jako Freddie Mercury. - O to nejde.

Kdokoli může být kýmkoli.

- Viz Proměna. - Co?

Od Kafky.

Co, kurva?

Dej sem to brko.

Něco ti řeknu.

Je to tvá skladba, tvoje texty.

Nechceš rovnou zpívat?

Řekni to VJovi, jestli máš koule.

VJ je stejně srágora.

Nedělej si z něj prdel.

Má z něj nasráno.

Ale ty mu moc rád podlézáš, viď, KP?

Jsi snad pořád na střední?

Deset dní do zápisu na fesťák.

A nemáme nic.

- Sečti si to. - Jak říkám.

Nanki! To je moje brko!

Vy tady jamujete?

- Víš, co jsi, Tashi? - Co?

VJovy koule.

Nebo spíš levá.

A ty jsi tím pádem moje koule.

- Debile. - Co to plácáš?

Jak se vede, Nanki?

Nazdar.

Prý už nechodíš na schůze.

Mám napilno, Jha.

Potřebovali bychom rozhovor do odborového časáku.

Co říkáš?

Proberu to s VJem.

Toho nechceme.

Chceme napsat článek o textařce Doobydo.

TEN, CO ČEKÁ

Tohle je náš hvězdnej reportér Arnab Mitra.

Vyzpovídá si tě.

Vydoluje z tebe všechno.

Hezký, ale na to rovnou zapomeňte.

Pusť mě, VJi!

Dělej, postav mě!

- Říkám ti, že jsi pomalej. - No co...

Foucaultova teorie...

- Pusť mě! - ...moci.

Můžu vědět, oč jde, pane Vijayi Pratape Singhu?

Pardon.

Nanki Dutta, naši budoucí studentku Oxfordu,

jsem na chodbě nalezl ve stavu tísně.

Musel jsem si v zájmu naší univerzity obléct kápi

a naši nejvzácnější slečnu Dutta zachránit.

V jaké kritické situaci se slečna Dutta asi tak ocitla,

když stála na klidné chodbě univerzity pod naším dohledem?

Vymanil jsem ji ze spárů ďábelské společnosti diskutérů.

Věřte mi, že netušíte,

jak můžou traumatizovat vysokoškolští intelektuálové.

#MeToo.

Tak klid, prosím.

Vrátíme se k probíranému tématu.

Foucaultova teorie moci.

Vidíš? Ukecal jsem i tvýho anděla strážnýho.

Už se nemusíš plížit.

Ty můj hrdino...

V

Ty máš kérku? Ukaž.

- Nech toho, VJi. - Počkej.

- Ukaž. - Vidí nás.

Nech mě.

Nutí nás podezírat teorie, které se zaměřují na jednotlivé...

A já už myslel, že po mně nejedeš.

Taky že ne.

Fakt?

Tak co teda znamená to V?

Virginia Woolf.

...a další politické teorie.

Slečno Dutta.

Zopakujte, co jsem říkal.

Doktore Royi, my tady...

zkoumali tu Foucaltovu teorii moci.

Ano.

Pojďte si radši sednout dopředu.

No tak.

Tady máte místo.

Takže Foucaultova teorie moci v kontextu feministické literatury.

Řeknu to upřímně.

VJ se ani nemusel snažit.

Vůbec to nedává smysl.

Chodil s nejoblíbenější holkou na škole.

A ona z něj očividně byla paf.

Vážně?

Co tím chcete říct?

Vždyť víte co...

Ona dá každýmu.

„Shasni, shasni, svíce!

Život - mimojdoucí stín,

chudý herec, co v divadle hodinu as řádí...“

Poroto.

„Nejsa slyšán víc.“

- To nejde. - „Jest jak povídka,

plná vzteku, již vypravuje blb,

a význam její...

nic.“

Nazdárek.

Jak se vede, divadelníci?

Vodprejskněte, prosím. Díky moc.

„Shasni, shasni, svíce! A život?

Jen chudý herec, jenž...“

Vypadněte.

„a význam její, nic.“

A tímto, pane Shakespeare, se s vámi loučí Tanu Kumar.

VJi!

VJi,

s vaší kapelou to neklapne.

Už jsem se přidala ke Kerbiemu.

A vystoupím s nimi na pódiu!

Ty se moc ráda vystavuješ, co?

- No tak se nám ukaž. - No tak, nech ji být.

Mám tě doprovodit do Dhanbádu?

Mám?

„Básník vypráví starodávný příběh...

o dospívání jedné oplzlé dívky.

Proboha, jak křehkou měla tvář!

Ale její vagína byla bezedný fjord.

Malá, tlustá,

prťavá či dlouhá...

Co blbne?

Podejte jí elektrický klacek.

Cokoli by svět jí nabídl,

ohnout o stůl ji nikdo nesvedl.

Jeden mudrc však s cenností přišel.

Zakroucený kel obrovského slona.

Strčil ho do její lokomotivy.

A ona si jen odfukovala.

Několik hodin jak utržená z řetězu byla.

Všechny potíže za hlavu hodila...

a zplna hrdla křičela:

Už budu...

Už budu...

Už budu...

Už budu...

Prosím, nepřestávej.

Každou chvíli budu!‘

Můžeme začít?

Poznáte přece rozdíl mezi „holkou“ a normální holkou.

A ona byla spíš taková...

Jo.

Jaká?

Prostě flundra.

Jseš jak Storm

z nějakejch X-Menů.

Já bych řekl, že to máš spíš šedý.

Jsi pěknej debil.

Co říkáte na sargooshiyaan ?

Sargooshiyaan ...

Myslíš, že se to tam hodí?

Ty ji snad vůbec neposloucháš!

- Jak je? - Profesor mě vyrazil.

- Dělej, dej mi cígo. - Sluší ti to.

Co na to říkáte?

Stavíme se za nimi?

Hned přijdu.

- Čau, VJi. - Nazdar, kámo.

- Jak je? - VJi!

- Hezkého Valentýna. - I tobě.

Máme vystoupení.

Předskakuju.