Dorohedoro (ドロヘドロ)

PŮVODNÍ ANIME SERIÁL NETFLIX

ĎÁBELSKÉ HISTORKY

ROZDÍLY V MASKÁCH

Snad se mu bude můj dárek líbit.

Fujito!

Slečno Noi.

Pořád chodíš levými dveřmi?

Jo, pořád vlevo.

- Tak hodně štěstí. - Díky.

Vítejte.

Ta má kliku, že chodí pravými.

Samozřejmě.

Senpaii Shine.

Pro tebe nejsem senpai.

Neseš dárek?

Jo, abych měl alespoň šanci.

A co to je?

To nemáme říkat.

No jo, jasně.

Letos už to vážně chci zvládnout. Nemáte pro mě nějakou radu?

Hm, počkej.

Hlavně musíš vypadat neohroženě.

A ten dárek by měl být ručně vyráběný.

To se rozumí samo sebou.

Vyráběl jsem ho tři měsíce.

Doufám, že se nemůže zkazit.

Žádný strach, je sušený.

No, tak hodně štěstí.

Díky.

Snad mě mezi sebe jednou přijmou

a budu moct dovnitř pravými dveřmi.

Dalších pět dovnitř.

A je to tu.

- Ahoj. - Senpaii.

Dáte si dortík?

Jo, čokoládový.

Svlečte se a vezměte si tohle.

Seřadit podle čísel!

Připravili jsme pro vás kotle.

Vložte do nich prosím své masky.

Hněte sebou!

Vyberte si přísady, které chcete.

Mně se líbí tohle.

Slyšela jsem, že skvěle fungují tyhle drahokamy.

Tak jo, 666 stupňů.

Když se mu to zalíbí, změní se tahle tekutina na…

Ty první, senpaii.

Tak dobře.

Vstupte prosím do stanu.

Nic nevidím.

Nehýbat!

Je tu!

Prosím, pro vás!

Sbírka mumifikovaných víl!

Prosím, dejte mi opravdovou masku!

Když se mu můj úplatek zalíbí, udělá mi masku, i když jsem břídil.

A když ne…

Úplatky nic nezmění,

pokud jsi skutečně podřadný čaroděj.

Když ti dá květinu, znamená to, že je tvá maska dokonalá.

VÝCHOD

Senpaii!

Ta nová maska ti moc sluší.

A ty vypadáš jako blbka.

Proč ale ďáblům vyrábění masek tak jde?

Protože ďáblové jsou prý mistři veškerých umění.

Tak asi proto.

Jak asi dopadl Fujita?

OBCHOD PRO TEBE

Tohle je Díra. Zvláštní město, které čarodějové navštěvují.

Žila tu dívka jménem Nikaido.

Díky!

No ne, dneska jsem prodala všechny.

Tak schválně, kolik jsem dnes vydělala. Jeden, dva, tři…

Koupím suroviny na zítra a zbyde mi jen tohle?

S takovou si vlastní obchod neotevřu nikdy.

Možná bych si měla najít jinou práci.

HLADOVÁ

Mám hlad, ale peníze žádné.

Čajovna?

Jé, čínské sladkosti a čaje.

Vítejte.

Posaďte se, prosím.

Ne, to ne, já…

Tady je to krásné.

Co si budete přát?

Na něco malého snad mám.

Dám si ty sladkosti a čaj.

Jediný zákazník.

Moc se mu nedaří.

Vidím, že jste tu poprvé, tak vám čaj rád naliji.

Vybral jsem čajové lístky, ze kterých by vám nápoj mohl chutnat.

Prosím.

Vynikající.

Vy prodáváte gyozu?

Ano, vždy jen pár kousků takhle na ulici.

Zákazníky, jako jste vy, tu moc často nemívám.

Jako jsem já?

Jsme tady.

Zase tu nikdo není, co?

Ještě jsi nezavřel, Syuerone?

Vítejte.

To jsou oběti kouzel.

Sbal si ten krám a vypadni z města!

Co chceš, holčičko?

Jdi mi z cesty.

Slyšelas, vypadni!

Ty malá…!

A už se nevracejte.

On obchoduje s čaroději, ty blbko!

Spolčuješ se s nima?

To, co říkal, je pravda.

Můj čaj zřejmě chutná čarodějům.

Otevřel jsem právě v téhle čtvrti, kam čarodějové chodí často,

protože řada mých zákazníků jsou právě čarodějové.

Chodí ke mně večer, když jim skončí trénování.

Během dne tedy mívám prázdno.

Jistě mnou teď také pohrdáte.

Pane Syuerone,

vidím, že by se vám do obchodu hodila ochranka.

Co abych pro vás pracovala?

A tak se z Nikaido stala strážkyně Syueronovy čajovny.

Musíš být unavená.

Po práci se vždycky těším na vaše sezamové kuličky a čaj.

Díky tobě můžu provozovat svůj obchod beze strachu.

A jak je to tu krásné.

Doufám, že si taky jednou otevřu jídelnu.

Až si ji otevřeš,

budu ti rád dodávat sladkosti a čaj.

To rozhodně.

Už je tu zase.

Myslíš pana Morokua?

Ten sem chodí každý den.

Je taky čaroděj?

Myslím, že ano.

A dost významný.

Všichni se mu vždycky klaní.

Uplynuly asi dva měsíce.

Co se tu stalo?

Dnes nad ránem to tu zničily nějaké oběti čarodějů.

Slečno Nikaido, já ten obchod zavřu.

Pane Syuerone…

Děkuji ti za všechno.

Pan Moroku mi nabídl práci na svém pozemku a já se ji rozhodl přijmout.

Obchod vypadá hrozně, ale poklidit by se dal.

Pokud ti nevadí ta lokalita, můžeš si ho nechat.

Ano…

Děkuji. Opatrujte se.

Ty také.

Pojďme, pane Moroku.

On je ďábel.

Tak teď mám obchod, ale přišla jsem o práci.

Chvíli potrvá, než budu schopná otevřít.

ZAČÁTKY JEDNÉ PODRŽTAŠKY

Au! Uf.

Pane Shine, neviděl jste Ebisu?

Ne.

No?

Senpaii.

Co tak brzo?

Byl jsem si zaběhat a našel zkrvavenou lebku.

Rozbila sis hlavu.

Máš hlad? Tady máš smažené kuře.

Je teda moje.

- Chutná? - Je mastné.

Fotky?

Jo, to jsem já se senpaiem.

En má fotografa, co fotí celou rodinu.

Tohle bylo, když senpai přijel.

A tady se z nás stali oficiální partneři.

Byli jste tak mladí.

Hele, já ještě tak starý nejsem.

Já chci taky být na fotce.

Řekni Enovi, třeba tě vyfotí.

S Fujitou.

Upadl ti jazyk?

Jdu na to.

Tak jo. Čas na práci.

Hmm…

Ebisu, ty čumilko. Tak pojď dál.

Co je? Chceš moji snídani?

Ne.

Na, rozdělím se s tebou o houbový chléb.

Chceš i trochu polévky?

Chutná ti, ty žebroto?

Je suchý.

Fotky!

To mi bylo 12.

Základy organizace jsem měl vybudované už tenkrát.

Tohle jsou významní členové naší rodiny.

To má fotku i Kikurage?

Ti se mají.

Ty do rodiny nepatříš. Smůla.

Smraďochu skrblivý.

Nezapomeň, kdo tě živí.

Kruci.

Slečno Ebisu, proč nezkusíte požádat toho fotografa sama?

Vidíte ten strom?

Rodinný fotograf sem často chodí na jeho plody.

Jsi tu, fotografe?