Brahms: The Boy II

Jude?

Jude. Jsem doma.

Vypni ty hry.

Jude.

Mám tě!

Ježíši!

Zase? Proč to pořád děláš?

Lekla ses, co?

Ty jsi náš vtipálek.

Tak jo.

To je táta.

- Ahoj. - Tati.

Jak se máš? Dáváš pozor na mámu jako velkej kluk?

- Spíš ji traumatizuje. - Ten trik s botami vyšel.

S botami. Aha.

Ne, asi si mě s někým pleteš.

To se vám povedlo.

Nemůžu mluvit dlouho, lásko, beru pár klientů na večeři.

Jen jsem chtěl zkontrolovat, jak se máte,

říct vám, že mi chybíte a že vás mám moc rád.

- Taky tě mám rád, tati. - Mějte se.

Zatím!

Už potřetí tento týden jdeš pozdě.

Já vím. Honím jen pár termínů. Pak už bude klid, slibuju.

Až se vrátím, vymyslím, jak vám to vynahradit.

Na pátek večer máme hlídání.

Tak se budu těšit na pátek večer, krásko.

Když budeš mít štěstí.

- Dobrou. - Dobrou noc, lásko.

Lekla ses hodně, mami?

To teda jo.

Ale příště postrašíme tátu.

Tak jo.

Hnědáček asi potřebuje pomazlit.

Mami, na spaní s plyšákem jsem starý.

Nikomu to neřeknu.

- Dobrou noc. - Dobrou, mami.

Jude?

Jestli mě chceš zase vystrašit, už to není vtipné.

Fajn.

Mami!

Co to děláš?

To ne, mami!

Ne!

Jude!

Jude!

Mami!

Nechceš si prohlédnout hračky?

Nebo bys chtěl o něčem mluvit?

Nechodíš sem moc rád, co?

Chápeš ale, proč tu jsi?

Jestli chceš jít, stačí říct „Chtěl bych už jít".

CHTĚL BYCH UŽ JÍT

Podobné případy selektivního mutismu mohou trvat i pět měsíců.

Některé děti přestaly mluvit na delší dobu po mnohem menším úleku.

Povzbuzujte ho k mluvení, ale nenuťte ho.

Musí začít sám.

Když budeme tlačit, tím víc se stáhne.

Jak to zvládáte?

Jde to, snažíme se.

Jde nám hlavně o to, aby se zotavil.

Vážím si vašeho odhodlání.

Ale Jude vás teď sleduje.

Když se nezotavíte vy, tak ani on.

Díky.

BRAMBORY

Zase migréna?

Není to tak hrozné.

Ta doktorka podle mě měla pravdu.

Jo.

Myslím, že se Jude lepší.

Měl jsem na mysli nás.

Já…

Cítím se dobře.

Nechodíš vůbec ven.

Každou noc máš noční můry.

Nenecháš na sebe sáhnout.

Už o tom nechci znovu mluvit.

Ještě jsme o tom nemluvili.

Nikdy jsi neřekla, co se stalo a jak se cítíš.

Co kdybychom se přestěhovali z města někam na klidné místo?

Jude se učí doma, já seženu práci kdekoliv.

Mohli bychom začít úplně nanovo.

Promyslím si to.

Copak, zlato?

SPÁT S VÁMI?

Lizo!

Ticho, Lizo!

Lizo.

To nic, Lizo.

Nic se neděje.

Promiň, zlatíčko.

To nic.

Už to tak dál nejde.

SEVER

Ahoj, já jsem Pamela. Jsem ráda, že jste to našli.

Mám vám to ukázat uvnitř? Jak se malý jmenuje?

Jude.

Je trochu plachý.

Určitě se hned skamarádíme.

Dům sloužil jako ubytování pro hosty.

Když majitel hlavního sídla zemřel,

koupil to nějaký měšťák. Bez urážky.

Asi to chtěl přestavět, ale nakonec na to nestačil.

Naštěstí pro vás. Můžete se přestěhovat na venkov.

- Vypadá dokonale. - Provedu vás tady.

Už to zvládneme sami.

Dobrá.

- Díky. - Mějte se.

Díky, nashle.

Tak co myslíš?

Je to nádhera.

- Fakt si to myslíš? - Jo.

A co šéf?

Tak jo.

Hlasuju pro…

průzkumnou výpravu!

- Není to nádhera? - Takové ticho.

A to slunce.

Ten čerstvý vzduch.

Na jaře tu bude spousta králíků.

Sem tam nějaká srnka.

Jo.

Pozor, klouže to.

Co je tohle?

Asi původní hlavní sídlo.

Podíváme se.

No ne.

To je dům, jak má být. Pojď sem.

Pojď, Jude.

Jude.

Kdysi to musela být nádhera.

„Vila Glennview."

Jude, pojď si zahrát.

Jude.

Pojď sem, Jude.

Tady, Jude.

Teď, Jude.

Musíme si to vyhledat. Takové domy mívají zajímavou minulost.

Seane.

Pomoz mi, Jude.

Jude.

Ano, Jude.

Zapomeň na dům pro hosty. Chci sem.

Co myslíš, Jude?

Jude?

-Jude! -Jude?

Jude!

Nesmíš nám utíkat.

Nemůžeš tady běhat sám.

Co to je?

To jsi našel? Můžu se podívat?

Fuj, je to špinavý. Koukni.

Kde jsi to našel?

Chceš si to nechat?

Nejdřív to vyčistíme.

Krása. Na tebe jsem fakt čekal.

Ukaž.

„Pravidla."

Určitě toho máš hodně za sebou.

Asi potřebuje kamaráda.

Už byl asi dřív rozbitý.

Ale pak ho někdo spravil.

Tak už pojď spát.

Pojď už. Máš všechno, co potřebuješ?

Udělej si pohodlí. Nohy nahoru.

V lednici se chladí pivo.

Vezmi si klidně pyžamo.

Oblékl jsi ho?

To zní moc hezky.

Nemáš hlad?

Tak jo.

Udělám palačinky.

Tak já se vydám na ranní cestu do práce

přes celou vstupní halu.

ODNES MĚ DO LESA, KDE JSI MĚ NAŠEL

Doufám, že nebudou zácpy.

Nechceš zajít do pracovny na oběd?

Budu jenom o pár dveří dál.

Zkusím se stavět.

Měj se, Judestere.

Měj se…

Neměli bychom ho pojmenovat?

„Brahms."

Jako ten skladatel?

To je tedy jméno. Jak tě to napadlo?

ŘEKL MI TO

Řekl ti to. No jasně. To jsem přece měl vědět.

Tak se tu zatím mějte.

Pa, Brahmsi.

Čím začneme? Matikou, nebo dějepisem?

PROCHÁZKOU V LESE?

Tak jo.

Tady.

Počkej!

Tady.

Tudy.

Jude!

Říkala jsem ti, že nemáš utíkat.

Tady jsi ho našel?