Riverdale

Prosím, Betty.

- Jsou na účet podniku. - Díky, Fangsi.

Dík, že jste všichni přišli.

To je samozřejmost.

Jak to zvládáš?

Tak nějak v rámci možností.

Co dvojčata?

Ty jsou na tom dobře, kupodivu.

Na pár dní si je k sobě vzala Cheryl.

Ale pořád se ptají na mámu.

Řekla jsem jim, že je na jednom krásným místě

a že je nablízku.

Dali jsme do zahrady krmítko kolibříkům.

Čekají, až přiletí máma.

To je krásný.

- A co tvoje máma? - Ta na tom není dobře, Jugu.

Nevychází z domu.

Pořád dokola si pouští desku s muzikálem Téměř normální .

Co je Téměř normální ?

Muzikál z Broadwaye, na který nás jednou s Polly vzala

při příležitosti Dne matek.

O čem to je?

O jedný rodině.

Když jsem to viděla,

říkala jsem si, že by to mohlo být

klidně o nás.

Jejich máma touží po normální,

dokonalý rodině.

Jenže si lže do kapsy.

S manželem už se nemilují.

S dcerou je věčně na nože a další z jejích dětí je…

po smrti.

Ježiši, Betty.

Ale muzikál je to moc krásný.

Moc jsme si to tenkrát užily.

Jen my tři, na výletě v New Yorku.

Takže máma jen poslouchá to album?

Pořád dokola.

Vůbec nevím, co se jí honí hlavou nebo co cítí.

Ach, ta naše dokonalá, milující rodina.

Láska má k nim nikdy nepohasíná.

Mám sice divnýho syna a příšerně nudnýho manžela

a dcera je blázen génius,

i tak ale chci, aby nám hrálo srdíčko,

otec, matka, sestry, bratr, líčko na líčko.

Je tady další den,

další vzácná hodina,

kdy svět dívá se na syna v jeho plný síle.

Je tady další den,

ten pocit, že žít věčně budu jen,

že tenhle pocit nikdy nezmizí.

Je tady další den.

A já jsem v jednom kole.

A všechny obavy musí z domu ven.

Je tady další den.

Všechno jde jako po másle.

S úsměvem od ucha k uchu.

Tohle mě totiž nezabije.

Nezabije.

Nezabije.

Nezabije.

Nezabije.

Mami.

Zasekla se deska.

Já…

jsem unavená. Nic víc.

Půjdu si lehnout.

Tak jo. Trochu tady dole uklidím.

Ubohá Betty s Alice.

- Je to děsně smutný. - Jo.

Jenže jak jim pomoct?

Asi tak, že budeme poblíž,

kdyby něco potřebovaly.

Krom toho, Archie,

jsem trochu uvažovala

o těch sedmi letech, co jsme po střední ztratili.

Víc už ztratit nechci.

Jo, ani já ne.

Takže,

co bys řekl tomu, kdybychom se sestěhovali?

Páni. Jako vážně?

Podle mě je to skvělý nápad.

Divím se, že ti nevadí můj spolubydlící.

Spíš jsem si říkala, že bychom bydleli tady, v Pembroke.

Můj dům je větší. Kdybychom se časem rozrostli.

No tak jo. Pojďme to zkusit, lásko.

O co jde, Waldo?

Máme problém s jednou studentkou, Brittou Beachovou.

Ale ne. Je v pořádku?

Je, ale náš školník, pan Poppins, ji našel v komoře pod schodištěm.

Zřejmě tam bydlí.

Bohužel asi vím proč.

- Kde je teď? - V bufetu. Dává si teplou snídani.

- Pomůžeš? - Jistě.

A už i vím, komu zavolám.

Tohle je moje kamarádka, slečna Weissová.

Je taky sociální pracovnice.

Řekneš nám, co se děje?

Naši mě vykopli z domu.

Prý je to moje chyba, že mě ti bratři unesli,

prý vedu úchylný teploušský život.

Britto, na tobě ani na tvé orientaci není nic úchylného.

Ve skutečnosti jsi dokonalá a my stojíme při tobě.

Mám plný dům dětí v pěstounské péči, ráda ti nabídnu nocleh.

A cokoliv, co budeš potřebovat.

Aspoň na pár nocí.

A já tím získám víc času, abych ti našla bezpečný a milující domov.

Díky, slečno Topazová.

Čau, mami.

Jdu se projít k řece. Nejdeš se mnou?

Asi ne, zlato.

Mami.

Já vím, že truchlíš,

ale musíš najít způsob, jak se pohnout dál.

Pamatuješ, jak jsme lyžovali v Catskill Mountains?

Vy dvě jste nechtěly z dětského svahu.

Vím, že ti Polly chybí, mami.

Mně taky chybí.

To není jen to. Je to…

Chybí mi hory.

Chybí mi výhry a prohry.

Všechny ty vzestupy a pády,

chvíle, kdy vítr máš za zády.

A sníh ti šlehá do očí.

A déšť tě celou promočí.

Chybí mi hory.

Chybí mi bolest.

Vždyť v horách člověk zešílí.

Tady je klid a zázemí.

Hory ti mysl opijí.

Tady jsem nohama na zemi.

Tady má život pevný řád, nic nemůže se stát.

Všechno je dokonalý.

Nic není skutečný.

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

Nic není skutečný.

A mně chybí máma.

Chybí mi máma.

A bloudím pustinou

a celý svůj čas trávím tam.

Kde vítr čistý vane.

Vítr ostrý jako nůž.

Chybí mi hory.

A mně chybí máma.

Chybí mi můj…

život.

Chybí mi můj…

život.

Tak takhle jsem za tu dobu, co jsem tady, zmodernizovala kuchyň.

Každopádně mě napadlo, mami a tati, že bychom tu mohli zítra povečeřet.

Na Den matek? To ne, zlato.

Už jsme objednali stůl v jedné pěkné italské restauraci.

V Cucina Sacasa.

Fakt se tu nechcete někdy najíst?

Tati, vždyť ty jsi tady vyrostl.

A moc rád jsem odsud vypadl.

Fajn.

Cucina Sacasa zní skvěle.

Jonesi, vyhovuje ti to?

Jasně. Zní to skvěle.

Paráda.

A…

tenhle uklízeč s námi má jít proč?

Protože s ním chodím, tati.

Takže,

vaši jsou hodně nároční, co?

Jo, i tak se to dá říct.

A já jsem teď tvůj kluk?

Hodilo by se mi mít u tý večeře nějaký ochranný štít.

- Jdeš do toho? - Mám hrát, že jsem tvůj kluk? Jasně.

Vlastně to nemusím ani hrát, kdybys chtěla.

Jugheade, to je rozhodně lákavá nabídka,

ale není na to vůbec vhodná doba.

Tabitho, Riverdale, stejně jako celý svět, se potácí v krizi.

Vhodná doba nebude nikdy.

Planeta je plná jedů. Jsou v oceánech, v ovzduší.

Všude, kam se podíváš.

Máš pravdu, Jugheade, a vůbec mě to netěší.

Snažím se ti říct, že mě zajímáš.

Tohle město už nic nespasí.

Jedna věc v něm ale místo má.

Jsi to ty, ztělesnění krásy.

Ten pravý.

Můžu být pro tebe ten pravý.

Možná jsem lenoch, samotář, trochu i hulič, to je fakt,

ale můžu být ten pravý.

Udělám všechno, abych byl pro tebe ten pravý.

Ty zaobluješ hrany, já rovnám křivky.

Kuráž ti nechybí, já mám ale pochyby.

I kdyby se celý město proměnilo v prach,

my dva tady zůstaneme, nemusíš mít strach.

Co zvoral jsem, už nejde vzít zpět.

Ale jednu věc ještě udělat můžu.

Můžu být pro tebe ten pravý.

Můžem být pro sebe ti praví.

Pro sebe

ti praví.

Mozart byl blázen.

Naprostý blázen.

Příšerný cvok.