Into the Night

SERIÁL NETFLIX

Dvě kávy.

- Malou pauzu? - Ne, je frmol.

Prosím.

Máte vybráno?

Dám si vafle s karamelem.

A vy?

Nemáme jídelní lístek.

Co má za problém?

Nemám zdání.

Kdybych věděl, že tu děláš…

Měla bych jí říct,

jaký je její manžel ničema.

To bych měla.

Ale neřeknu, protože nechci ranit toho kluka.

Dík. Jak milé.

Náš syn…

potřebuje operaci.

- Dělá to 10 000 eur. - Deset tisíc eur?

Je experimentální.

Bratr říká, že se můžeme soudit.

Žádné výživné, dárky k narozeninám…

- Když se narodil, poslal jsem… - „Když se narodil?“

Jo, máš pravdu.

Teď to nemám. Dnešní večer platí? Na stejném místě?

Dobře.

Unavené hračky spí stejně jako knihy.

Mami…

Mívals tu ukolébavku rád.

Ne tu písničku, tvůj zpěv.

Kdo je to?

Dobře se vyspi.

Řekl mi všechno.

O vašem vztahu, těhotenství…

Jak to chtěl dát pryč, ale ty ne.

„To?“

Mrzí mě, jestli je tvůj syn vážně nemocný.

Ale od naší rodiny nedostaneš ani pětník.

Ještě jednou nás obtěžuj, a bude se ti žít ještě hůř.

To je v pořádku, zlato.

„Devátý den: Život v bunkru se hodně podobá životu doma.

Až na to, že spíme, když svítí slunce,

a vstáváme, když slunce zapadá.

Umyjeme se a oblékneme.

Mamka říká, že konec světa není omluva, abych si nečistil zuby.

Pak snídáme. Vojáci mají spoustu jídla.

Mám rád nudle a párek v rohlíku.

Mámě chybí zelenina, ale mně ne.

Pak je čas na cvičení.

Pan Ayaz říká, že je důležité cvičit každý den.

Po cvičení jdou všichni do práce.

Velvyslanci, plukovník a kapitáni, Sylvie a Mathieu

spolupracují s ostatními přeživšími na celém světě.

Snaží se odstínit zhoubné slunce, ale zatím se to nedaří.

Jiní pracují na strojích,

které nám dodávají světlo a udržují v bunkru chlad.

Bez nich by bylo tak hluboko pod zemí jako v troubě.

Laboratoř pana Horsta je má oblíbená místnost.

Chytá krysy a pouští je ven, aby zjistil, jestli na slunci přežijí.

Platí mi dva čtverečky čokolády za každou živou krysu.“

- Cos to řekl? - Co?

Krysy přenáší nemoci.

Pan Ayaz říká, že podnikatel zjistí, po čem je poptávka, a uspokojí ji.

Čti dál.

„A já jsem jediný člověk na světě,

co ještě chodí do školy.

Takže píšu zprávy, jako je tahle,

protože jinak nemůžu na tělocvik. Konec.“

- Výborně. Skvělá práce. - Co je to?

- Kouknu se! - Dominiku, vrať se!

Ale mami!

Neboj se. Jsou to jen vojáci, co kouří v pokoji.

Asi jo.

Sem, Heremansi. Tady!

Zadrž!

Dej jim prostor.

Co říkal plukovník o té helmě?

Já ji nerozbiju.

- Hej! - Plukovníku…

Co se stalo?

To ona.

Byla to nehoda.

Jen se snažila pomoct.

Všechno jídlo je fuč!

Vařila jsem, a on spálil olej,

tak jsem to tam hodila, aby to tady nevyhořelo.

- Do skladu s dalším olejem? - Jsem snad šéfkuchař?

Jsi idiotka!

Dost!

Nikdo není dokonalý.

Sargento. Ani ty.

Dominiku?

Dominiku?

Jsi v tomhle kouři?

- To je dobrý. - Jdi do svého pokoje.

No tak, hned!

Co se děje?

Přijdu o všechnu zábavu!

Všechno není zničené.

Ale velká část je!

Už kvůli nim toho bylo míň.

Heremansi, už ani slovo.

Ale má pravdu.

Jídla ubývá, nic z povrchu už výživu neposkytuje.

- Co ta semena v Norsku? - V tom podzemním sejfu.

- Podle vás je to riskantní. - Jo.

- Letět tam a zpátky. - Ano, ale to bylo před tímhle.

Jak dlouho trvá vypěstovat potravu?

- Ředkev vyroste za tři týdny. - Ředkev?

To radši hlad.

Takže ředkev.

Ticho!

Co je třeba nejdřív?

Letecký benzín. Musí být pod zemí, jako byl v Antverpách.

Na té vojenské základně byly náklaďáky s palivem.

Hej! Co to děláš?

Budou ještě pojízdné?

Je to palivo nižší třídy. Slunce na něj nemá vliv.

Aspoň předtím nemělo.

Ještě je dost tma, ověřím to.

- Jdu taky. - Ne. Zůstaň tu a sleduj…

- Anglicky! - Kouknu se po těch náklaďácích.

Pro semena se vydají kapitán Markus…

Mathieu a dva piloti, pro jistotu.

Přidá se k nim náš mechanik Jakub

spolu s panem Ayazem…

a velvyslankyní Bissetovou.

Nemůžou se lidi rozhodnout sami?

Je to vojenské zařízení pod vojenským velením.

- To je hrozba? - To je prostě fakt.

Jako že o všem rozhodujete vy?

Ne, fakt, že se synem jíte dva příděly, a nejmíň pracujete.

Je ještě malý!

Nebo jako fakt, že všichni vy pasažéři jste tady nezvanými hosty!

Tohle je vojenské zařízení pod vojenským velením.

Když se vydá rozkaz…

musí se poslechnout.

Nemluv, Sargento.

Horst bude dělat na tom, jak budem semena pěstovat.

Velvyslankyně, rád bych…

abyste vy a Mathieu zkontrolovali ostatní přeživší

a jestli se opět spojili s kosmonautem.

Pokud ano, převede spojení z vašeho letadla sem.

Pokud ne, necháme během nocí, kdy budete pryč, venku radistu.

- Ten kosmonaut je pořád nezvěstný? - Už tři dny.

Ale před tím vším…

nás čeká jedna důležitá věc.

Co je to?

Snídaně!

Víš, že můžu každým dnem odejít.

- Teprve až najdou palivo. - Zítra jedna skupina zkontroluje sklad.

Každopádně víš, čeho bych litoval, kdybych odešel?

Snad ne tohohle jídla. Nevím jistě, co to je.

Ne, tohle to není.

Vím, že nahoře slunce vysálo z jídla všechnu výživu,

ale jíst se dá, ne? Zabila bych pro pár brambůrků.

Ines…

Kdybych teď odešel,

moc bych litoval, že jsem neměl šanci vidět tě jako dýdžejku.

Cože?

Říkáš, že bychom měli uspořádat párty.

Před odjezdem bych si to užil.

- Jo, uvidíme. - Jo.

Držíme ti místo, zlato.

Lituju, že jsem řekl, že jsem nesnášel vojenskou službu.

Zapomeň na ně.

Dva roky obklopený idioty, a teď tohle!

Prostě se drž při zemi.

- Přesně to chtějí. - To, že je nasereš, nepomůže.

Jako s Terenziem.

- Jedeš na základnu? - Zkontroluju tankery.

Vrátím se večer.

Dobře.

Tohle mi dává šanci říct…

jestli narazíš na Terenziovo tělo…

Zatracená mrcha!

Proč bych měla?

Možná šel na základnu nebo do letadla. Kdo ví?

Jestli ho najdeš,

budem to muset zvládnout. Patřil k nim.

Jeho smrt není naše chyba.

To vím.

Když jsme ho viděli naposled, byl u brány.

Já vím.

- Měli ho za kreténa. - Byl to jejich kretén.

Potřebujeme všechny spojence, které můžeme získat.

Hlavně plukovníka Loma.

Jeden den naložíme, pak se vrátíme.

Vypadáš šťastně, že jedeš.

Zaro, nestojím o to,

ale bude to pro všechny bezpečnější, věř mi.

Zdálo se mi o Terenziovi.

- To musela být noční můra. - Klepal na dveře bunkru.

Nepustili jsme ho dovnitř.

Chytrý tah.

Přemýšlels někdy, kde skončil?

V pekle.

Chtěl jsem říct, že jsem předtím neměl v úmyslu

vás komandovat.

Ale komandoval.