Man on the Run

- Dáš si jedno, Browne? - Díky, už jsem měl.

- Dvě piva, Petere. - Jasně.

Fajn chlap, Brown.

A užitečnej, občas z něj kápne láhev skotský.

- Už je tu dlouho? - Asi tak dva roky.

Odněkud ze severu, hádám.

Tome, už pár dní jsem tě neviděl.

Měl jsem práci.

Guvernér by rád koupil párek bažantů, co myslíš?

To je dost možné.

Jasně. Pak je přinesu.

Měl jsi práci v polích, co?

No, popravdě, z moře jsem je nevytáhnul.

ZASTÁVKA

Jedno malý, prosím.

Co je, Browne?

Vypadáš, jako kdybys spatřil ducha.

Fakt?

Ahoj, Burdone.

Jmenuji se Brown.

Jo, jasně. Jsem to ale hlupák.

Musíme si dávat pozor na jazyk, že?

Pamatuješ si na mě, že ano?

Newman. Desátník Newman. Právě jsem byl demobilizován.

Kde si můžeme v klidu popovídat?

Tak dobře. Pojďme.

Hm… máš to tu pěkný, Burdone.

Lepší než vojenská basa, co?

Co hodláš dělat?

No, možná že nic. To záleží.

Proč jsi dezertoval, Burdone?

- Ještě chvilku a byl jsi z toho venku. - Měl jsem své důvody.

- Velmi dobré důvody. - Ty měli i tisíce jiných.

A podívej se na ně dnes. Na útěku. Všichni!

Jako ty.

- Napadlo tě někdy vzdát se? - Proč bych to dělal?

Ne! Válka mi vzala vše, co jsem kdy měl, Newmane.

Jestli mě chtějí, musí mě chytit.

Před časem mluvili o udělení milosti, ne?

Určili, dokdy se musíš vzdát.

Znám muže, který tomu uvěřil.

A co je s ním?

Dva roky ve vazbě, jeho trest byl revidován každé tři měsíce.

To by mi mělo dát chuť se jim vzdát?

Měl manželku a dvě děti.

A na kontě tři roky služby u námořnictva.

Ne, odpracoval jsem svůj díl. Téměř čtyři roky!

Válka skončila. Chci jen být v klidu.

No dobře.

Jestli to cítíš takhle…

Na čem ti záleží?

Na čem mi záleží?

Ujasněme si to, Burdone.

Jsi tu pěkně usídlený.

Jedna ku 10 000, že by někdo z regimentu

urazil sto mil a objevil se tady.

A všichni jsou spíš ze severu.

Není důvod,

abys nežil v klidu a míru navěky.

Když budeš rozumný.

V klidu a míru?

- To si fakt nemyslíš, že ne? - A proč ne?

Proč ne? Řeknu ti, proč ne.

Falešná občanka, falešná přídělová kniha,

pět liber na muže, když je problém…

Vždy ve střehu…

Ale pořád lepší než vojenská věznice, co?

Teď poslouchej, Burdone.

Všichni máme své problémy.

Podívej se na mě.

Před válkou jsem dělal pod zemí, v dolech.

Ale nemám vůbec v úmyslu se tam vrátit.

Už jsem moc dlouho nahoře, a líbí se mi to.

Jediné jiné řemeslo, co znám, je zabíjet,

a to vychází z módy.

A pak, mám armády po krk, jsem unaven. Chci trochu svobody.

Ale stejně jako ty musím vydělávat peníze.

Takže dokud nebude něco lepšího, vzal jsem práci na místním panství.

Sestra je vdaná za hajného.

Zaměstnal mě jako jakéhosi… muže pro všechno.

Ale platí špatně. A do toho se objevíš ty.

Pomůžeš mi z toho.

Spokojím se s…

Dvacet liber hned a pak dvě libry týdně.

- Vydíráš mě! - Říkej tomu, jak chceš.

- Kolik myslíš, že vydělám? - To je mi jedno.

- Nemám teď hned 20 liber. - Tak je sežeň!

Dokážeš to, když budeš chtít.

A když ne?

Tak tě udám.

Vrátím se večer.

Kdo je to?

To jsem já.

Co tak nějaké nájemné?

Nezaplatil jsi už čtyři týdny, nenechám to tak…

No dobře, zaplatím dnes. Teď musím jít ven.

Bez peněz se nevracej, nebo tě nepustím dovnitř.

Nezkoušej si vzít své věci,

nebo začnu klást nepříjemné otázky.

- Harry? - Tak jo.

…NEMŮŽU VÁM POMOCI,

ALE TEN COLLINS, O KTERÉM JSEM MLUVIL, KOUPÍ COKOLIV – CHÁPETE…

- Děkuji. - Děkuji.

- Pan Collins? - Ano.

Zůstaň, kde jsi! Nehýbat!

Nehýbat, nebo to schytáš!

Děkuji.

Děkuji.

VEŘEJNÝ PODCHOD

VÝCHOD

Nehýbat, nebo to schytáš!

Policejní strážník Martin,

postřelený dnes na Golden Street, když se snažil zastavit

dva ozbrojené muže po přepadení klenotnictví,

právě zemřel.

Policie pod vedením divizního detektiva inspektora Mitchella,

vynaloží veškeré úsilí v pátrání po hledaných mužích.

Vzhledem k tomu, že oba muži byli maskovaní,

je těžké získat přesný popis jich obou

kromě jejich oblečení

a faktu, že jeden z nich byl vysoký a štíhlý.

Kulka z Martinova těla byla vyňata

a předána balistickým expertům.

V obchodě jsou snímány otisky prstů.

Všichni muži z vyšetřovacího a kriminálního oddělení, výjezdové skupiny

a také členové civilního oddělení Metropolitní policie

byli povoláni do akce.

A vzhledem k vážnosti situace

jsou mnozí z nich ozbrojeni.

Rozkaz zní: „Přivést ty muže za každou cenu.“

VRAŽEDNÝ ÚTOK: POLICIE SE MOBILIZUJE

King’s Cross?

Službu cestujícím, prosím.

…PŘEPADLI KLENOTNICTVÍ.

KLENOTNÍK JE STÁLE V BEZVĚDOMÍ,

ALE MĚL BY SE ZAKRÁTKO PROBRAT…

Haló?

Kdy jede příští vlak do Nottinghamu a kolik stojí třetí třída?

36 a 21 pencí. Děkuji.

Řekla jsem mu: „S tímhle na mě necho“.

Víš, já jsem zvyklá chodit s gentlemany.“ Prosím?

Lahvové a sendvič, prosím.

- Lahvové nemáme, jenom točené. - Tak jedno točené.

Zdravím. Co si dáš?

- Asi tmavý. - Dvě tmavý, Doris.

- Hrůza, ta vražda na Golden Street, co? - Oni je chytí, neboj.

To tomu poldovi, co ho zastřelili, to nepomůže.

Právě se vrátil z armády. A co jeho žena a děti?

Malý podvod mi nevadí,

ale takové věci jsou na mě příliš.

- Už je pět minut po deváté. - Děkuji.

Hodně štěstí.

- Máte gin? - Ano.

Dejte nám dva velký, jo?

Co ty jsi dělal za války, taťko?

Nic neříkej, já vím.

Díval ses na střílení.

Nevadí ti, že si dám něco k pití, že ne?

Chci říct, nevyháním tě nebo tak něco?

Ne, to je v pořádku.

Desítky lidí byly vyslechnuty v okolí Golden Street.

Mnoho jich podalo svědectví na policejní stanici.

Před malou chvílí

se klenotník, pan Robb Collins, probral z bezvědomí

a podal policii popis

jednoho ze tří mužů, kteří se přepadení účastnili.

Z nějakých důvodů třetí muž, oblečený do pršipláště,

nebyl maskovaný jako ti dva druzí.

Policie tak získala velmi důležitou stopu.

Každý policista v zemi má popis tohoto muže.

Bude na něj podniknut celostátní zátah.

Hele, kde mám peníze? Někdo mi štípnul prachy!

Hele, kam myslíš, že půjdeš?

Nevím, o co vám jde. Vašich peněz jsem se ani nedotkl.

Burte, zavolej poldy! Okradli mě!

- Já jsem vám peníze nevzal! - Ty prašivej pse!

A navíc máš zbraň, co?

Poslouchejte. Vpadl jsem sem, jen abych unikl.

Nemusíte se bát. Já vám neublížím, opravdu.

Je někdo nahoře? Řekněte mi, rychle!

Dobře…

Když vás pustím, nebudete křičet, nebo ano?

Budete?

Dobře.

Děkuji.

- Před čím utíkáte? - Na nic se neptejte, prosím.

Mám reálné potíže, zůstaňme u toho.

Nemohu teď vyjít ven. Nechte mě tu, dokud se situace neuklidní.

Odejdu, jen co to bude možné, slibuji.

Prosím!

Je mi líto, že vás takhle nutím, ale…

Musel jsem jednat rychle.

Počkejte okamžik.

V pořádku.

Kde je váš manžel?

Manžel je mrtev.

To je mi líto.

Máte prstýnek, myslel jsem, že…

Prohledávají tu kavárnu.

Musím to někomu říct, nebo se zblázním.