Emicida: AmarElo - It's All for Yesterday

„Zvídaví budou mít z mých závěrů radost.

Těm, kdo mě zavrhují, nemá smysl vysvětlovat to, co už odmítli.“

Mário de Andrade – z knihy Pauliceia Desvairada , 1992

Jorubové mají starodávné pořekadlo:

„Kamenem, který Ešu hodil dneska,

zabil ptáka ze včerejška.“

Tohle přísloví je nejlepší způsob, jak vyjádřit, o co se snažím.

PŮVODNÍ DOKUMENT NETFLIX

Jdi domů a dej si na zeď můj obrázek. Jednou bych mu rád nakopal zadek.

Když má mikrofon, drží jen jeden rytmus.

Je hustej.

Vytetuju si na ruku jeho jméno.

Tenhle kámo je svůj.

Dokud je mikrofon zapnutej, nikdy nezmizí.

Jako bych tu nebyl prvně. Jako bych se vracel.

A že moje sny i boj začaly dávno předtím, než jsem se tu objevil.

Ale musíme to dát do souvislostí, aby všechno dávalo smysl.

Obraz dnešního uvažování černochů v Brazílii.

Zveme vás ke sledování.

Za prvé. Brazílie jako poslední v Americe zrušila otroctví.

13. 5. 1888 ZRUŠENÍ OTROCTVÍ

OTROCTVÍ V BRAZÍLII BYLO ZRUŠENO

Za druhé. Město São Paulo získalo své bohatství

hlavně z kávového boomu v 19. století,

jehož produkci podněcovalo otroctví.

Za třetí. Konec otroctví zanechalo na pospas milióny černochů.

Následovala „bílá“ politika, jejímž cílem bylo posílení emigrace z Evropy ,

démonizace afrických a domorodých kultur

a snaha očistit nejen vzpomínku na otroctví,

ale i zdůraznit celkový přínos bělochů

k vývoji téhle země.

Od samého počátku se imperiální úřady snažily „vybělit“ černou krev,

a to ve snaze zničit jejich kulturu

a zabránit postupu na důležitá místa.

Za čtvrté. Nárůst São Paula do metropole, kterou dnes známe

jako „zemi příležitostí“…

São Paulo, hlavní město tvrdé práce,

obr z vyztuženého betonu, který každým dnem roste.

…se projevuje násilnou gentrifikací.

Mnohé oblasti, především černošské, byly dezinterpretovány.

Gala v Městské opeře!

Většina černošské populace byla vytlačena na předměstí.

Za páté. Chudí lidé z ostatních brazilských oblastí

přišli do „země příležitostí“ zkusit štěstí.

I jim se stala předměstí domovem.

Kosmopolitní a multikulturní společnost dala podnět ke zrodu předměstí São Paula.

Za šesté. V 70. letech vzniká

ve Spojených státech hip hopová kultura,

která ovlivňuje celou planetu.

Rapová hudba, break dance a graffiti

se pro mladé lidi z předměstí staly vyjadřovacím prostředkem.

Jejich místem setkání

se stává pro ně snadno dostupná oblast: historické centrum města,

přesněji řečeno stanice metra São Bento.

Za sedmé. Jejich hudba se šíří napříč zbytkem Brazílie

a přetváří se v masivní hnutí,

které upozorňuje na rasismus a sociální nerovnosti.

Přes odpor nahrávacího průmyslu

se prodávají miliony desek, které se stávají dalekosáhlým prostředkem

k propojení pracující třídy a černošských brazilských intelektuálů.

Od té doby je toto spjato s každým úspěchem dělnické třídy.

Bílí lidé nechápou okázalou módu čepic

a pestrých barev.

Za osmé. Rapová hudba

může být vnímána jako protestní platforma.

Ale je mnohem víc.

Každý chce ten rytmus napodobit.

V rámci hledání podstaty

vstupuje rapová hudba do světa brazilské populární hudby

symbolizované sambou.

Střet je to tak mocný, že oba světy navždy změní.

Poselství je zcela zřejmé: Dokážeme toho daleko víc.

Za deváté. Navzdory panujícímu rasismu tato nová kultura

emancipuje mladé lidi po celé Brazílii.

Také ekonomicky.

Díky digitálnímu prostředí mohou nezávislí umělci

dosahovat výjimečných a bezprecedentních výkonů.

- Ulice… - To jsme my!

Ulice jsme my!

Za desáté. Život je víc než jen vydělávání peněz.

Sláva není to jediné, o co tahle mládež usiluje.

Chtějí přepsat dějiny naší země.

Ještě jedna věc. Máma mi říká Leandro.

Ale všichni ostatní mě znají jako Emicida.

Jsem jedním z těch dětí.

MĚSTSKÁ OPERA V SÃO PAULU LISTOPAD 2019

Za chvíli půjdeme na pódium.

Za 50 let se ohlédneme zpět a pomyslíme si,

že dnešní večer změnil životy mnoha.

RASOVÁ ROVNOPRÁVNOST

Je to náš způsob, jak vyjádřit lidem jako my, že k nám patří.

Je naprosto nezbytné,

abychom se pohybovali v tomto prostoru, prostředí

a jiných místech, která nám naše země

v minulosti odpírala. Chápete?

Příští generace soudců, doktorů,

právníků a budoucích prezidentů

se formují právě v tuto chvíli. Vraťme jim právo snít.

Ano?

Díky moc. Přesně o tomhle album AmarElo je.

Jsme v tom spolu. Mír!

Dneska se můžu považovat za šťastlivce.

Kromě toho, že jsem velice mladý,

se cítím v bezpečí a připadám si silný.

Uvažuju nad tím,

že bůh je Brazilec, který mě provází.

Nemůžu dál trpět za to, k čemu došlo.

Dost už bylo krve, dost bylo pláče.

Vloni jsem zemřel, ovšem letos ne.

Dost už bylo krve, dost bylo pláče.

Vloni jsem zemřel, ovšem letos ne.

Vloni jsem zemřel, ovšem letos ne.

Vloni jsem zemřel, ovšem letos ne.

Mé sny létají výš než drony.

Co mě žene kupředu? Hlad.

Zničit všechno jako cyklon.

Zítřek nemůže být stejný jako včerejšek, jen s novým názvem.

Sup nás přiživuje touhou po pádu.

Když je smutek pryč, jsem o dost lepší.

Tělo, mysl, duše, ájurvéda.

Stejně jako voda umím protékat kameny.

V téhle zápletce jsem dramatik. Veškeré drama je skryté.

Vzývám tě, vylez z bahna, vždyť svět hoří.

Jdu po penězích, boží plán je na dohled.

Kapulany, katany, nirvana je cíl.

I když je to zmanipulovaná hra, prohra není volba, ne?

Debata klíčí tam, kde se otáčí vítr.

Nenechám to a nebudu ignorovat.

Chystáme se zmást ty, kteří se smáli, když jsme byli na dně.

AMARELO – TO VŠECHNO KVŮLI VČEREJŠKU

Moje babička tam nikdy nevkročila. Je jí 80.

Ve středu to bude prvně.

Zahraješ mi nějakou písničku?

- Kamera už je zapnutá? - Jo!

To je na tom super.

Bude tam moje máma, tety…

i obě dcery.

Aby to viděly v jiném světle, víš?

Mnoho chlapců a dívek, kteří ve středu přijdou,

v Městské opeře nikdy nebyli.

Na místě konání záleží, mít dobrý místo je důležitý.

Tohle je velký a už je to tady.

Není to nic novýho.

Tahle akce musí uspět. Chci, aby diváci vypnuli.

„Nedovolím, aby to zapadlo na netu.“

Zařídil východ slunce!

Je zpátky!

Paní z jídelny vystupuje, autobus odjíždí.

Paní Maria už je dávno pryč.

Až pak vychází slunce.

Pavouci si v temné noci pletou pavučiny.

Udýchaní milenci v rukou Morfea.

A slunce, které vyjde až později.

Slunce vyjde až později.

Je to královská hvězda, já vím. Ale vyjde až později.

Slunce vyjde až později…

Dám ti konkrétní příklad přirozeného běhu věcí.

Slunce vychází na Sezefredo Avenue…

a zapadá na Fontalis.

Chápeš?

Protože Sezefredo Avenue leží výš.

V noci…

když se díváš z vrchu, už nevidíš tvary okolních domů.

Vidíš jen hvězdy na obloze

a světla ze všech domů v sousedství.

Paní z jídelny vystupuje, autobus odjíždí.

MC, SKUPINA THA

Paní Maria už je pryč. Až pak vyjde slunce.

Pavouci si v temné noci pletou pavučiny.

Udýchaní milenci v rukou Morfea.

A slunce, které vyjde až později.

Slunce vyjde až později.

Je to královská hvězda, já vím. Ale vyjde až později.

Slunce vyjde až později.…

MUZIKANT CARLINHOS 7 CORDAS

Bude to singl?

Na singly moc nevěřím.

Udělej to, jak uznáš za vhodný. Máš recht.

Čím lepší písnička, tím míň se hraje v rádiu.

To je fakt.

Udělám to, jak chci já, a pak je to na nich.

Mám rád…

Zeco!

Rychle! No tak!

ČERNÝ ORFEUS

- Zahraj, ať vyjde slunce! - Nemůžu.

- Ale můžeš! - Neměl bych!

Žádný takový. Prostě hraj!

Zařídil východ slunce!

Páni! Přesně jako v tom filmu.

A ty v něm teď hraješ.

Album je strukturované podle snu.

Víš, jak to myslím? Ten kluk jde spát

a ve snu se mu zdá, že si všichni vzájemně pomáhají.

Je to krásný sen,

ve kterém se lidé chápou a podporují.

To je jeho sen.

Tím snem je princip přírodní filozofie.

Doslova.

Proto se na začátku cítí nadpozemsky, váhavě, nejistě.