I Lost My Body (J'ai perdu mon corps)

NETFLIX UVÁDÍ

Naoufele?

- Tati? - Ano, Naoufele?

Jak se chytá moucha?

Musíš jít ze strany.

Děláš si legraci, viď?

Myslím to vážně.

Moucha je rychlejší než ty. Můžeš se soustředit,

ale než ji chytneš, uletí ti.

Udělej něco, co nečeká.

Chytni ji tam, kam poletí.

Nejlepší je počkat, až si začne třít nožičky.

A pak k ní jdeš ze strany.

To nemůže fungovat. Mouchy všechno vidí.

To je pravda.

Ale neví, že přijdeš ze strany.

Zkus to znovu.

Nefunguje to.

Neřekl jsem, že to je lehké.

V životě občas i prohráváš.

Naoufele!

- Mami? - To zápěstí.

Copak?

Ty víš, že rád hraju na piáno

a chtěl bych koncertovat jako ty s cellem.

- Cestovat-- - Tvůj syn se ti snaží říct,

- že chce být kosmonautem. - Nechci být kosmonautem!

Kosmonaut, astronaut... Pletu si je.

Chci být pianistou a astronautem.

To mám radost.

Jo, chci dělat oboje.

Zlatíčko...

PŘENOSNÝ KAZEŤÁK

DĚTI NA PALUBĚ

Naoufele!

Dva, tři, čtyři, pět...

To je tento týden pošesté. Jak to děláš?

Pošesté pozdě a to je teprve středa.

To je šest pizz zdarma.

Dvě pizzy denně.

Mrzí mě to.

Mrzí? Sakra.

Kup si hodinky.

RYCHLÁ PIZZA

Nezapomněls na něco?

Pardon... Měls dát papír na dveře.

Počkej, co děláš?

Slez ze mě.

Jemu to nevadí.

JSEM SE SANDROU

Pojď, budeme pokračovat.

Počkej, nemůžeš mě takhle nechat.

Podívej na ten zadek...

Mám ti tam příště dát plakát? Debile.

Jste v pořádku?

Ano.

Sakra.

Haló!

Do prdele.

Ano?

Rychlá pizza.

Otevřete mi dveře?

Nezapomínáte na něco?

Když jdu pozdě, je slušnost se omluvit.

Omlouvám se, zdržel jsem se.

A taky je slušné pozdravit.

Pozdravil jsem. Vždycky říkám to samé--

Ne, řekl jste jen Rychlá pizza.

Tak co uděláme? Otevřete mi ty dveře?

Můžu dělat problémy...

a chtít třeba pizzu zdarma.

Když čekám přes 20 minut, neplatím.

Tak to máte napsáno na letáku, ne?

- Je to přes 20 minut? - Čtyřicet.

Tak co teď?

Nevím, paní Martinezová.

Slečno.

A není to mé jméno. To byl minulý nájemník...

Správce tam měl dát novou cedulku,

ale pro doručování je to lepší... To je jedno.

Otevřu vám, ale jsem naštvaná.

Výtahem do 35. patra a pak nalevo.

Díky, slečno.

Musíte počkat, až to přestane bzučet.

Jde to?

Nejde.

A opravdu jste počkal?

- Nesmíte tlačit dřív. - To jste říkala.

Dojdete si pro to?

Ještě to zkusíme?

Dobře.

Připraven?

To jsem už 20 minut. Můžeme.

Nepočítejte se spropitným.

Počkejte, vezmu si svetr.

Hned tam budu.

To nemusíte.

Proč?

Na cestě jsem měl s pizzou menší nehodu...

- Nepřežila to. - Něco vážného?

Vypadá to jako pizza... s pizzou,

kterou někdo předkousal.

Myslela jsem vás. Jste v pořádku?

Já?

Jo, jsem.

Díky za optání...

Najděte si novou práci... Tohle vám nejde.

Já vím. Šéf mi to říká pořád.

Tak ho poslechněte.

No jo...

Nejlepší bude objednat si novou. Řekněte jim, co se stalo...

Znají to.

Dobrou noc.

Jste tam ještě?

Sakra.

Blbej večer, co?

Třicáté páté patro?

I odsud mi je mdlo.

To jíte moji sýrovou pizzu?

Je dobrá?

Cibule navíc nebyl dobrý nápad.

To snad ne!

Co z té výšky vidíte?

Váš skútr. Vypadá dost ojetě.

Co vidíte, když se díváte před sebe?

Nic.

Jenom horizont.

- To musí být krása. - Co?

Cože? Neslyším vás.

Že to musí být krásné, být odstřižen od světa.

A nic nevidět...

Nic neslyšet...

Slyšíte ten déšť?

Déšť není slyšet...

Alespoň ne tady nahoře...

Ale slyším vítr.

Prohání se mezi budovami.

Mám pocit...

že se vznáším na kusu ledu uprostřed...

bouře, schovaná ve svém iglú.

A když se do toho vítr opravdu opře,

cítím, jak se budova hýbe.

Nevím...

Jako by...

Jako by byl celý svět opilý.

- Gabrielle? - Paní Lussacová!

Nevím, jak se mi to povedlo, ale...

- šla jsem ven... - Nemáte klíče?

Přesně tak, drahoušku.

Mohla byste mi prosím...

- Dveře nešly otevřít, ale zkusím to... - Děkuji.

Zítra se stavím s vašimi knížkami, slibuji.

Nezapomněla jsem.

To nespěchá.

Tak se netlačí až po bzučení.

Často půjčujete knihy?

V pracovní dny.

Pracuji v knihovně.

Měl byste jít, to nevydrží.

Co?

Přestalo pršet.

Dobře, půjdu.

Jinak tu budete celou noc.

To bych nechtěl.

Dobrou, pane kurýre.

Dobrou, slečno Martinezová.

Dobrý den, mohu mluvit s Gabrielle?

Aha, děkuji. Nashledanou.

Dobrý den, mohu mluvit s Gabrielle?

Asi jsem vytočil špatné číslo. Omlouvám se.

Pospěš si, chce se mi srát.

Obsazeno.

Co je s tím telefonem...

- Mohu mluvit s Gabrielle... - To snad ne. Vypadni.

To jsem já.

- Gabri... - No tak!

- Gabrielle? - Ano?

Tady...

Už vylezeš?

Edisone!

Hodný pejsek.

Jdeme.

Dobrý den...

Je tu Gabrielle?

Proč?

To je... osobní.

Určitě. Kdo se ptá?

To je...

Překvapení.

- Prosím Gabrielle... - To ne.

Zvládnu to sám.

Moc díky. Já...

Kde jsou záchody?

Gabrielle?

Výtahem do 35. patra a nalevo.

To jsem já, Naouf... Naoufel.

Jsem Naoufel, ten kurýr.

Dobrý večer, Rychlá pizza. Mluvili jsme...

Dobrý večer, Rychlá pizza. Mluvili jsme přes zvonek.

Netušil jsem, že tu pracujete. To je náhoda.