Kitty Love: An Homage to Cats (Poeslief: een ode aan de kat)

NETFLIX UVÁDÍ

Tak tohle nebylo snadné.

Ale je to hotové.

Ten plakát vypadá dobře.

A šou může začít!

Přejeme nerušený zážitek.

Jmenuji se Abatutu a jsem nejslavnější kocour v Nizozemsku.

Ale velká sláva znamená velkou osamělost.

Pořád je ale mnoho koček, které by chtěly být tak slavné, jako já.

Ale to samozřejmě není tak snadné.

Taková kočka musí být výjimečná

a mít talent.

Ale sláva má i své nevýhody.

V dnešní době už si nemůžu chodit jen tak po ulici.

Všude mě poznávají.

Lidi okamžitě vytáhnou své telefony

a já se pak najdu na sociálních sítích.

To je milé. Moji fandové mi před vchodem nakreslili křídou obrázky.

Přesně tak. Tohle znamená být slavný.

Abych zaručil vysokou kvalitu nových herců,

založil jsem vlastní castingovou agenturu.

Vyzval jsem všechny kočky, aby mi poslaly svá videa

vzrušujících, legračních

nebo dojemných okamžiků jejich života.

A reakce byla kolosální!

Dostal jsem stovky videoklipů.

Protože je tu všude spousta vtipných,

bláznivých

a někdy také hloupých koček.

Pro náš film jsem vybral jen ty nejlepší záběry.

Možná na nich uvidíte vycházející hvězdu,

která bude stejně slavná jako já.

KOČKY A VODA

Rostliny, lidé a zvířata potřebují vodu.

Ale já ji moc rád nemám.

Rád ji piju, ale jinak mě nezajímá.

Mnohem raději se vyhřívám na sluníčku.

Ale někdy…

Někdy je s vodou zábava.

Ovšem jen když na to mám náladu.

Třeba taková voda z hadice.

S tou bývá sranda.

Je vlastně jedno, co děláte.

Ať už vodu máte rádi nebo je to váš úhlavní nepřítel.

Jakmile se někde zjeví voda, lidé na vás hned namíří kameru.

A smějí se tomu, jak moc ji my kočky nesnášíme.

Jen počkejte.

Někdy voda padá z nebes.

Hrůza.

Ale když teče z kohoutku,

to je jiná.

KOČKY A DĚTI

Nevím, proč je mají dospělí tak rádi.

Děti.

Jen dělají rámus.

Chtějí být stále v centru pozornosti.

Heleďte. Když v klidu sedí, dá se s nimi docela žít.

A když nás chtějí hladit a dávat nám pamlsky,

pak samozřejmě nic nenamítám.

Nejlepší je z toho vytěžit, co jde a jít jim na ruku.

Nebo můžete dělat, že spíte.

Děti jsou možná hrozné, ale nejspíš to myslí dobře.

Někdy.

Tenhle malý křikloun je ale můj křikloun.

Ještě ne. Pozor.

Pomalu a v klidu.

Pojď tudy.

Zůstaň stát a můžeš si to sundat.

Vezmi ho k sobě, pořád se bojí.

Pusť vodu.

Samozřejmě, že vám ukážu,

jak jsem se proslavil.

JAK SE STÁT NEJSLAVNĚJŠÍ KOČKOU V NIZOZEMSKU?

ČÁST PRVNÍ

Vidím ho všude.

Na plakátech, v televizi, ve filmech.

Dokonce i v divadle.

Maličko obézní kočka, která se zdá být netečná, ale i zvídavá.

Na nizozemském filmovém festivalu byl prvním zvířetem

s cenou za celoživotní dílo.

Jmenuje se Abatutu.

Kočičí George Clooney.

Může být kocour dobrý herec?

A jak uspět ve světě umění a kultury?

Ráda bych toho kocourka poznala.

Žije tady, v této castingové agentuře.

- Ahoj. - Zdravím.

Hele, pejsek.

- Máte taky psy? - Ano.

- Ahoj, jsem Sabine. - Ahoj.

- Já jsem Milouska. - Vítej v kočičím domě.

Páni!

Je velmi klidný. Velmi…

Možná je trochu unavený.

Včera měl práci.

Je opravdu velmi klidný.

Je to přátelský kocour, že? Jak jste přišli na to jméno?

To je vtipný příběh. Dělala jsem představení pro děti

s malým psíkem.

A vzala jsem s sebou jeho.

Byl ještě kotě a děti se k němu nahrnuly.

„Jaká malá, roztomilá abatutu."

Přemýšlela jsem, co to je to abatutu .

A tak jsem si řekla, že ho tak pojmenuji.

- Děti to vymyslely. - Co to znamená?

Ptala jsem se jich,

ale ani ony to nevěděly. Bylo to jen jméno.

Napadlo mě, jestli by nešlo,

abych mohla Abatutua víc poznat a zjistit,

čím je tak výjimečný.

- Ukážu ti to. - Není to divné?

Ne, vůbec ne.

Lidé si myslí, že všechny kočky jsou stejné, ale nejsou.

Když mě s ním vidíš jít po ulici,

všimni si, jak jde vedle mě

a uvědomíš si, že to není úplně normální.

Minulý týden jsem s ním byla na natáčení.

Předvedl tam pár věcí, že jsem jen zírala.

Bylo to neuvěřitelné.

Jak se pozná talentovaná kočka?

Když je jim sedm týdnů,

odvezu si je domů z farmy.

Tam jsem viděla, že jeho matka byla taková klidná.

Koťata vyrůstají mezi dětmi,

psy a traktory na kupce sena.

Jsou zvyklá na všechno.

Už v tu chvíli je klidná povaha poznat.

Kotě, které k vám beze strachu přijde.

Ale skutečně to poznám,

až když kotě každý den venčím.

- Když sedím venku. - Když jdete do města.

A když jdeme na natáčení s ostatními zvířaty,

Natáčím totiž se všemi druhy zvířat.

Přivedu je na plac a vidím,

jak reagují ve studiu

nebo při natáčení venku.

Až tehdy mohu říct, jaká ta kočka opravdu je.

Nemůžeš obsadit kočku, která se celý den válí doma,

protože nevíš, jak bude reagovat.

Takže všichni pocházejí ze stejné farmy?

- Ze dvou farem. - Kde jsou?

V Goedereede.

Zeptala jsem se Sabine, jestli můžeme navštívit farmu,

odkud pochází Abatutu a ostatní kočky.

Protože věřím, že výlet až na ostrov Goeree-Ovreflakkee,

je ideální způsob,

abych Abatutua poznala a o těchto kočkách zjistila vše.

Dobrý?

KOČKY A HUDBA

My kočky umíme krásnou hudbu ocenit.

Ano, mám rád všechny druhy hudby,

tedy pokud není příliš hlasitá.

Příšerné.

Děsně falešné.

Některé kočky dokonce zkouší hrát na klavír.

Ale upřímně řečeno,

vůbec jim to nejde.

Já říkám: „Netrapte se s tím.“

My kočky máme jiné kvality.

Jestli se chcete jako kočka opravdu proslavit,

musíte všem ukázat, jak krásně umíte mňoukat.

Jen tak na vás znovu namíří své kamery.

A dokonce vám za to budou platit.

Hm. Zajímavé.

Takhle se z tebe, má drahá kočko, stane skutečná filmová hvězda.

Tak asi konec.

KOČKY A PSY

Nuže…

A teď něco o těch nejméně užitečných tvorech, co existují.

Ano.

Mluvím o psech.

Co na nich ti lidé mají tak rádi?

Vůbec to nechápu.

Slintají,

chrochtají a čenichají.

Nejsou zrovna chytří

a rádi se válí v bahně.

A je to cítit.

Ne, my kočky se musíme takového příšerného chování vyvarovat.

Psi čekají, až se jejich páníček vrátí domů.

To slovo mluví za vše: Páníček.

Jak se máš, broučku?

Já žádného „páníčka“ nemám.

Mám někoho, kdo mě krmí, když mám hlad.

A když se mi chce, sednu si mu na klín.

Ale jen, když mám náladu.

Neberte to špatně.

KOČKY A JÍDLO

Jídlo. Kdo by neměl rád jídlo?

Já ano. Musím hodně jíst,

abych zůstal ve formě.

A ve formě musím být,

abych si to jídlo ulovil.

Ano.

Myši.

Povím vám, jsou to ale rychlé potvůrky.

Ale,

díky svému pružnému a elegantnímu tělu

je vždycky doženu.

No, možná ne vždycky.