لومړۍ 200 کرښې.
PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX
10. DÍL
- Ne, mluv radši se mnou. - O čem?
Proč bych tě měl poslouchat, když se mi vyhýbáš?
- Jsem snad neviditelný? - Mohla bych se ptát na to samé.
Říkala jsem, že je konec.
Neposlouchal jsi mě ani jednou,
tak na mě nekřič.
Nemáš právo.
Ať udělám cokoli a potkám kohokoli,
nemáš právo mě soudit.
Tak proč ses sešla s mým otcem?
Abych mu řekla, že je konec.
Že jsme jako pár selhali.
A tenhle kretén je tvoje výhra?
Pleteš si soucit s láskou.
Pozor na pusu.
Či-ho, ne!
Říkal jsem, že už ti to neprojde.
- Chceš se rvát? - Ne.
- Pojď sem. - Či-ho, prosím, pusť!
Přestaň.
- Ne. - Pusť mě.
- Tak pojď. - Dost.
- No tak. Ukaž se. - Či-ho...
- Na co čekáš? - Hej!
Co?
- Počkej na mě v autě. - Pojď sem.
Hej, nech mě.
Čong-in.
Čong-in!
Vrať se sem!
Radši mluv se mnou. To na mě jsi naštvaný.
- Pusť mě. - Třeba příště, jo?
Pokoušíš své štěstí.
Čong-in z toho vynech.
Drž se zpátky.
- Ne! - Nech mě!
- Promluvte si, jo? - Pojď sem.
Pusť mě.
Měsíc po tom, co se Eun-u narodil,
jeho matka zmizela.
Rozzuřilo mě to.
Když jsem ji hledal,
slíbil jsem si, že na ni vlítnu.
Myslel jsem jen na to.
Časem mě přemohly obavy.
„Co když se nevrátí?
Jak Eun-u vychovám sám?
Mám ho dát k adopci?“
Klesl jsem tak hluboko,
protože jsem si říkal,
jak zoufalý jsem.
Až po čase mi došlo,
že taky měla svoje důvody.
Asi toho na ni bylo tolik, že jsem to nemohl chápat.
A nechápal jsem ji,
ale to, že jsem si to přiznal,
mě uklidnilo.
Když jsem říkal, že bychom si měli dát na čas,
nebyl jsem velkorysý,
ani ten nejhodnější na světě.
Ale Gi-seok potřebuje čas, aby to strávil.
Jestli budeme chápaví a ohleduplní je každému jedno.
Pro ostatní jsem ta, co chodí se dvěma muži,
a ty jsi ten, co balí zadanou holku.
Proč by nás tak měli vidět?
To nechci.
To bych s tebou radši nebyla.
Neumím se tvářit klidně,
když uvnitř zuřím.
Stejně jako se nedržíš zpátky, když přijde na Eun-u,
já nemůžu jen nečinně sedět, když ostatní
pošlapávají má rozhodnutí a mé city.
Raději bych se tomu postavila,
než se situaci vyhýbala.
Proč jsi mě předtím zastavila?
Styděla jsem se.
Dva muži se perou o jednu ženu.
Kolemjdoucí si mohli myslet, že jsem nějaká princezna,
nebo dědička bohatého ředitele.
Vypadalo to směšně.
Musíš zítra do práce?
Ne.
Co je?
Jak ses měla?
Proto tu nejsi. Co chceš?
No tak.
Prosím tě. To tys říkal, že se musíš učit.
Udělal jsi tu zkoušku?
Co máš v té ruce?
To je diplom za zkoušku?
Ne.
Neříkej, že jsi mi koupil kytky.
Viděl jsem je po cestě.
Kolik stály?
- No, 5 000 wonů. - Takže stály 2 000 wonů.
- Vlastně 3 000 wonů. - Nemusíš se učit?
Dneska jsem se učil dost. Byl jsem doteď ve škole,
i když tam nebyly žádné lekce.
Tak to máš asi dobrý.
Tak co tady děláš?
- Říkals, že se ti pletu do cesty. - Kdy?
Celý jsem to přehnal a teď mi to je líto.
Chtěl jsem to vyjasnit.
- Máš nějaké peníze? - Co? Peníze?
Mám. Zbyly mi po tom, co jsem koupil
- ty květiny. - Nech si je.
Pojď nahoru na čaj.
Nemůžu!
Jak bych mohl po tom, co se stalo minule?
Radši ne.
Jasně.
Vím o lékárníkovi.
Díky. Počkej, tohle je moc.
To je na tu kytku.
Aha, jasně.
- Na. - Díky.
Takže...
Kde je tvoje sestra?
S lékárníkem.
Měl by se za svého syna stydět?
Proč skrýval pravdu?
Víš, že to není nutný.
Jasně, já vím. Ale je to jeho soukromí,
ne něco, o čem bychom měli žvanit.
Proč se tak bráníš?
- Nenadávala jsem ti. - To jsem neřekl.
Či-ho a...
A co?
Je pro tvou sestru dobré s ním být?
Lásku nemůžeš ovládat.
Žil jsi tu odmalička?
Ano, od základky.
Aha. Musel jsi být čistotný kluk.
To bych byl, i kdyby rodiče neměli čistírnu.
Máma má ráda vše čisté a uklizené.
Aha.
Po kom jsi?
Dobré vlastnosti mám po obou rodičích,
ale ty ostatní jsem získal sám.
Jsi tak hodný syn.
Těžko. Způsobil jsem jim tolik potíží.
- Můžeme si sednout? - Jasně. Prosím.
Přijde mi to tu zvláštně povědomé.
Taky se mi vrací vzpomínky.
Protože to tu znáš.
V lékárně taky?
Tys mi vlastně nikdy nepřišel jako cizinec.
První den jsi byla opilá.
Nekaž to.
Pro mě to bylo naopak.
Fascinovalo mě, jak jsi nevinná.
A teď už nejsem?
Tahle tvoje stránka je pryč.
Mám tu někde rozpustnou kávu.
Líbí se mi tu atmosféra.
Ještě kdybych měla drink.
Dáš si?
Máš tu pití?
Asi jo.
Počkej.
Co jsem udělal špatně?
Když jsme spolu chodili,
dělal jsem všechno správně.
Ježíš.
Tak jo, byl jsem v pár nočních klubech
a dal si pár drinků
s nějakými holkami, když jsme byli s kámoši venku.
Ale kdo to nikdy neudělal?
Že? Tys to taky dělal.
Co na tom teď záleží?
Tak proč se to sakra děje?
Jak to, že si vybrala Či-ha?
Dala mu přednost přede mnou.
Je to Ju Či-ho.
Porazil mě Či-ho. Děláš si srandu?
To jsem takový zoufalec?
V čem je Či-ho lepší, než já?
Sakra.
Proč ze všech lidí Ju Či-ho?
Ty kreténe.
Copak nemám pravdu?
Nic jsem neřekl.
Ten parchant...
Je to nicka, víš.
Tak jo, dobře.
Je to nicka.
Ve srovnání se mnou je nula.
Jo, chápu to.
- Sakra. - Musím chcát.
Haló?
Co ode mě chceš?
Jak to myslíš?
Co doopravdy chceš?
Proč jsi neřekl, co ti Čong-in řekla?
Proč?
Řekla, že si mě nevezme.
Proč jsi mi to neřekl?
Jsi opilý.
No comments yet. Be the first to leave one.