Lost in Space

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

- Co to bylo? - J2 už ne...

Vypadlo spojení s Robinsonovými.

- Máš něco? - Na radaru nic.

Počkat... kontakt. Nula, šest, nula.

Potenciální střet.

Co je to?

O SEDM MĚSÍCŮ POZDĚJI

Můžeme?

Zdá se, že nový podíl draslíku funguje.

To teda jo.

- Půjde to? - Za pokus to stojí.

Probuď se.

Mami! Pojď sem!

- Počkejte chvilku. - No tak. To je kruté a neobvyklé.

ZÁKAZ VSTUPU! WILL A TÁTA

Máš na ně nějaký vliv?

Snažím se své moci nezneužívat.

To byl ten tvůj přísně tajný projekt?

Bylo by snazší sehnat stromek z Glendale.

- To je ten zářící mech. - Podívej.

Víš, koho mi to trochu připomíná.

Možná trošku.

- Veselé Vánoce vám všem! - Vypadáš jinak.

Konečně se osprchoval.

Chci Santovi vonět.

Můžeme rozbalovat?

- Ano! - Já první! Tak jo.

Tady to je moje poslední lahev whiskey.

Dávám ti ji pro případ nouze.

Tu už jsme dlouho neměli.

- A to musíme čekat? - Ne.

Wille. Veselé Vánoce, chlapče.

Díky, tati.

- Dárečky! - Jdeme na to!

Pojďte.

Je čas naučit se řídit.

Transportér nešel zabalit.

- Paráda, kamaráde. - Díky, tati.

Nepotřebuješ k tomu klíč, lekce ani svolení.

To je pro Penny.

Tak proč jako jediná nic nedostane?

Na.

- To napsala? - Díky.

Takže...

Penny píše takovou kroniku našich zážitků.

Je fakt dobrá, tak jsem ji vydal.

Nezdá se mi to?

Jmenuje se Ztraceni ve vesmíru.

Dobrý název.

„Náš Jupiter se řítil atmosférou 25krát rychleji než zvuk.

Měli jsme se zřítit...

ale toho...

jsem se nebála.

Začala jsem se bát dávno předtím.

Když jsme si vesele pluli k Alfa Centauri.

Protože představa vesmíru...

mě děsí odjakživa.“

- Je to pravda? - Nepřerušuj.

„Vesmír je přece temnější než tma.

Mrazivější než mráz.

A hlavně...

je prázdný.

Neznám osamělejší místo.

Máma říká, že vesmír přece jen není prázdný,

že je plný temné hmoty, kterou nevidíme.

Já nejsem vědec jako ona.

Nevěřím v něco jen proto, že to sedí do výpočtu.

Potřebuji věci zjišťovat sama...

a v tom je původ všech problémů.

Ale nesmím předbíhat.

Tohle je příběh o objevování.

Nikoli však podivných světů,

ale toho, co najdete tam, kde mělo být prázdno.

Někdy...

je to neviditelná síla rodiny...

která na mě působí, i když je nevidím...

a připomíná mi...

že nikdy nejsem sama.

Jindy je to objevování monster, která ti chtějí ukousnout hlavu.“

Za první světové války...

byly jedny Vánoce...

kdy se Francouzi a Němci rozhodli, že na sebe přestanou střílet,

a vylezli ze zákopů, aby je společně oslavili.

Mír na Zemi.

Chápete?

Nejsme na Zemi.

Jen vám všem chci popřát veselé Vánoce.

To jste udělala.

To je únik vzduchu?

Jdu tam.

Jak to vypadá?

Pořád dobře.

Ale vítr se začíná otáčet.

Asi konečně přijdou monzuny.

Období metanových monzunů.

Až bude foukat od moře, bude padat míň kamení.

Není to ironie, že na minulé planetě jsme uvízli proto,

že nám došlo palivo,

a tady máme palivo místo vzduchu,

ale nedá se použít?

- V ironii nevěřím. - Což je vlastně ironie.

Wille. Jsi připravený?

Uvolni ramena.

Bude se ti líp ovládat.

Dobře.

Nešlapej na brzdu, když nechceš zastavit.

Jo, dobře.

Co kdybys šlápl na plyn?

Na plyn?

To se říkalo, když jsem byl mladý. Znamená to, že máš přidat.

Proč jsi to udělal?

Nemusíš se dívat na rychlost.

Jen se s tím strojem seznam.

Jo. Seznámím se se strojem.

Co na to říkáš?

Jde ti to.

- Dáme si závod! - Penny.

Nech ho. Nechce do ničeho narazit.

Tady není do čeho narazit.

Váš bratr je po mně.

Naše rodina si dostatečně neuvědomuje výhody obezřetného přístupu.

Je čas jít venčit.

Opatrně, prosím.

Přátelská připomínka:

žádné další nám nezbyly.

Sotva nám dobijí skafandry a generátor kyslíku.

Kolik jich potřebujeme,

abychom ušetřili energii a mohli vzlétnout?

No, vzhledem k požadavkům startovacího systému Jupiteru

při výkonu 200 kilowattů bude lepší, když se zeptáš mámy.

Jak ji znám, pořád vymýšlí, jak nás odsud dostat.

Jo, to doufám.

Jaká byla lekce?

No... zatím se s tím strojem seznamuju.

Brzy to začne.

Co mi dáš na Vánoce?

To mi dáváš každý den.

Můžete si za to sama.

Tvoje máma ti musí hodně věřit, když ti svěřila, abys mě hlídala.

Svěří mi akorát mytí podlahy a čištění uhlíkových pastí.

Nevěděla jsem, že tě tak podceňují.

Není to fér.

Nová záplata?

Souvisí to nějak s tím poplachem?

Chci vědět, jestli jsem v bezpečí.

Jste v bezpečí stejně jako včera.

A je to tady.

Jako hodinky.

Na minutu přesně každých 23 dní.

Jak je to možné?

Na jednom odlehlém místě ve Venezuele mají bouřky v přesný čas

265 dní v roce a taky nikdo neví, proč to tak je.

Říkají tomu maják Maracaibo. Navádí námořníky už po staletí.

Když máš mraky a slunce nebo dvě slunce,

která je zahřívají...

vzniknou blesky.

Tak to je, ať jsi kdekoli.

To stačí. Můžu si dát?

To zvládneš. Už to skoro máš.

- Na to přijdeš. - Víš...

- Ahoj. - Ahoj.

Řeknu vám, jak se to dělá...

- Počkat. - Dořekni to.

- Klidně to zdržuj. - Nespěchej.

To byl hezký den.

To jo.

Říkám si...

ty blesky.

Mohli bychom dobít baterie a nastartovat Jupitera.

Mohli bychom se odsud dostat.

Museli bychom k těm bouřkám doletět.

Nemuseli.

To je šílený.

Lidé tuhle technologii používají už tisíce let.

- Proč o tom teď začínáš? - Otáčí se vítr.

Myslím, že máme šanci.

Když ji prošvihneme, budeme čekat další rok.

Jde o tu věc v garáži.

Ta věc v garáži...

nás dostala přes půlku vesmíru.

- Jinak na Alfa Centauri nedoletíme. - Tys to nevzdala?

Nemusíš věci rozumět, abys ji mohl použít.

Robotův motor je nečinný, spí.

Naposledy fungoval ve vesmíru.

Musíme ty podmínky napodobit.

Co když na to stejně nepřijdeš?

V této soustavě jsou další čtyři planety. Možná je některá lepší.

Nebudu riskovat životy našich dětí, protože to možná bude lepší.

Vždycky to může být lepší,

ale někdy si musíš vážit toho, co máš.

Naše děti tady nikdy nikoho nepotkají.

Nebudou mít přátele, kterým by se mohli svěřovat...

kteří by je motivovali a rozuměli jim.

Nikdy se tady nezamilují.

Nikdy nebudou mít vlastní rodinu.

Nikdy nebudou mít to, co my.

Musíme pryč.

Musíme to zkusit.

Promiň. Je to moc nebezpečné.