Spirited Away (Sen to Chihiro no kamikakushi)

HODNĚ ŠTĚSTÍ, DŽIHIRO. JEŠTĚ SE UVIDÍME.

Džihiro. Džihiro.

Že bychom tam už byli?

Bude to určitě pořádná díra.

Tady už jsme v centru.

Bude to úžasné, až si tu zvykneme.

Hele, tam je škola.

Tam je tvoje nová škola, Džihiro.

Není tak špatná.

Měla jsem radši tu starou.

Mami, koukej! Ty kytky úplně zvadly.

Není divu, když je k sobě tak tiskneš.

Doma je dáš do vody a vzpamatují se.

Má první kytice je na rozloučenou. To je ale smůla.

A co ta růže, kterou jsi dostala k narozeninám?

Jedna růže přece není kytice.

Vypadlo ti věnování.

Otevírám okno.

Tak nezoufej. Dnes je velký den pro nás pro všechny.

Že bych špatně odbočil?

- Nechápu. - Támhle to bude ono.

Bude to tamten modrý.

To je on.

Musel jsem minout odbočku.

Zkusím jet tudy.

- Vždycky takhle zabloudíš. - Vždyť už tam skoro jsme.

- K čemu jsou ty domečky? - To jsou urny. Lidé se k nim modlí.

- Zabloudili jsme, tati? - Kdepak, za chvíli tam budeme.

Posaď se, Džihiro.

Vždyť nás všechny zabiješ!

Tunel?

Co je to za divný dům?

To bude hlavní brána.

Zlato, vraťme se zpátky!

Džihiro!

Nechoď tam!

Ty zdi jsou z panelů. Ta budova je úplně nová.

A je tam průvan.

- Co je to? - Pojďme dál, ten tunel není dlouhý.

Bojím se! Nechoďme tam!

Nemusíš se bát, Džihiro. Jenom kousek, ano?

Ten stěhovák tam bude dřív než my.

Nic se neděje, mají své klíče. Vykládat můžou i bez nás.

Já vím, ale...

Já tam nejdu!

Tati, vraťme se!

Pojď. Neboj se.

Nikam nejdu!

Džihiro, počkej na nás v autě.

Mami!

Počkej!

Dívejte se pod nohy.

Džihiro, když na mně budeš takhle viset, tak upadnu.

- Kde to jsme? - Slyšíte to?

- To byl vlak! - Ano, budeme asi u nádraží.

Pojďme to zjistit.

Kde se tu vzaly ty domy?

Tušil jsem to.

Zřejmě to bude zchátralý skanzen.

V devadesátých letech jich pár postavili, ale dnes nejsou peníze na údržbu.

Tohle je asi jeden z nich.

Kam jdeš, tati? Maminko, nechoď tam!

Hej!

Maminko, ten velký dům vzdychá.

To byl jen vítr.

Krásné místo! Škoda, že jsem nevzala svačinu.

Postavili i řeku.

Cítíš to?

- Někdo tady něco vaří. - Asi máš pravdu.

Možná ten skanzen přece jen funguje.

Tak pojď, Džihiro.

Počkej!

Pojďte.

To je zvláštní. Jsou tu samé restaurace.

Kam se všichni poděli?

Pojďte!

Sem! Sem!

Pojďte sem.

Jé, to je jídla!

Obsloužíte nás?

Pojď, Džihiro, vypadá to chutně.

Obsluha!

Nech to být, najíme se a necháme jim tu peníze.

Máš pravdu. Voní to fantasticky.

Kdoví jak to chutná.

Vynikající! Džihiro, pojď ochutnat.

Nemám chuť!

Vraťme se už. Budou se na nás zlobit.

Neboj se. Je tu přece tvůj táta.

Mám platební kartu i hotovost.

Vážně si nedáš, Džihiro? Je to moc dobré.

- Hořčice. - Díky.

Mami! Tati!

OLEJ

Divný...

OLEJ

VEŘEJNÉ LÁZNĚ

To je vlak!

- Co tady děláš? Okamžitě zmiz! - Co?

Je skoro noc. Odejdi, než se setmí.

VEŘEJNÉ LÁZNĚ

Rozsvěcují světla. Běž!

Já je zdržím. Utíkej na břeh řeky.

OLEJ

O co mu jde?

Tatínku!

Vraťme se domů!

Pojďme už, tatínku!

Tatínku! Maminko!

Mami!

Voda!

To ne...

Je to sen, jenom sen!

Prober se! Prober se!

Tak se vzbuď!

Je to jen sen, jenom sen!

Ztrať se! Běž pryč!

Běž pryč!

Jsem průsvitná!

Je to jen sen, jenom sen!

Neboj se mě. Já jsem tvůj přítel.

Ne! Ne! Ne!

Otevři ústa a sněz to.

Musíš sníst něco z tohoto světa, nebo se rozplyneš.

Ne!

Neboj se, neproměníš se v prase.

Rozžvýkej to a spolkni.

Výborně, jsi v pořádku.

Podívej se.

Jsem zpátky?

Jsi. Teď ale pojď.

A co mamka a taťka? Že se z nich opravdu nestala prasata?

Rodiče uvidíš později.

Ticho!

Už tě všude hledají.

Není čas. Pojďme!

Och... Nemůžu vstát.

- Nohy mě neposlouchají. - Jenom klid, zhluboka se nadechni.

Ve jménu větru a vody, co jsou v tobě - propusťte ji.

Vstávej!

VSTUP ZAKÁZÁN

OLEJ

Až budeme na mostě, musíš mít zatajený dech.

I nejmenší nadechnutí zruší kouzlo a stráže tě odhalí.

- Mám strach. - Jen se drž u mě.

Vítejte. Rádi vás vidíme.

Vítejte. Vítejte.

- Vracím se z výpravy. - Vítejte doma, pane.

Nadechni se.

Zadrž dech.

Vítejte. Už se nám po vás stýskalo.

Vydrž, už tam budeme.

Mistře Haku.

Kde jsi byl tááák...

Cože? Člověk?

Běž!

Mistře Haku! Mistře Haku!

Najděte to! Je to lidský vetřelec.

Cítím lidský pach. Cítím člověčinu.

- Odhalili tě. - Promiň, že jsem se nadechla.

Ne, nebyla to tvoje chyba.

Poslouchej, řeknu ti, co musíš udělat.

Tady tě můžou najít.

Odpoutám jejich pozornost a ty zatím utečeš.

Nechoď pryč, prosím. Zůstaň se mnou!

Věř mi, prosím, nemáš na výběr, chceš-li přežít a zachránit rodiče.

Tak se opravdu proměnili v prasata?

Poslouchej.

Až se tamti uklidní, vyjdeš ven zadní brankou.

Potom po schodech sejdeš úplně dolů.

Jsou tam dveře a za nimi je kotelna, kde se ohřívá voda.

Pracuje tam Kamazi. Musíš ho najít.

Kamazi?

Požádej ho o práci.

Odmítne, ale trvej na svém.

Nebudeš-li pracovat, Jubaba tě promění ve zvíře.

Jubaba?

Je to čarodějnice, která vládne našemu světu.

Kamazi tě odmítne. Udělá všechno, aby se tě zbavil.

Ty ho jen žádej o práci.

Bude to těžká práce,

ale pak ti už Jubaba nebude moci ublížit.

Mistře Haku! Mistře Haku!

Musím jít.

A pamatuj, Džihiro, jsem tvůj přítel.

- Odkud znáš moje jméno? - Znám tě už odmalička, Džihiro.

Jmenuji se... Haku.

Už jdu, přátelé.

Mistře Haku, chce s tebou mluvit Jubaba.

Vím. Je to kvůli mé výpravě.

Ehm...

Dobrý den.

Promiňte...

Jste prosím pan Kamazi?

Posílá mě Haku. Dejte mi, prosím vás, práci.

Oj! Proč tolik najednou?

Tak zase do práce, vy malé potvory!

Ano, já jsem Kamazi.

Otrok připoutaný ke kotlům, co ohřívají vodu.

Tak do práce, lenoši!