The Last Letter From Your Lover

„KDYŽ NEJSEM S TEBOU, LÁSKO, JAKO BYCH VŮBEC NEŽIL.“

ERNEST HEMINGWAY SBOHEM, ARMÁDO!

NETFLIX UVÁDÍ

Neměj obavy, drahá.

LONDÝN, 1965

Moc ráda vás vidím, madam, konečně vás pustili z nemocnice.

Jenny, to je paní Cordozová.

Ano. Děkuji.

Zavedu vás do pokoje.

Vše je tak, jak jste zvyklá.

J. S. PO BOX 13, LONDÝN, N1

Jsem tak rád, že jsi doma.

Dobrou noc, Jenny.

Dobrou, Lawrenci.

Larry.

- Říkáš mi Larry. - Larry.

Hej.

Ahoj.

A hele.

Kde se tu bereš?

Musím…

Musím se začít chystat do práce.

Budu tě muset požádat, abys…

- Když dovolíš. - Tohle je můj byt, takže…

Do prdele.

V tom případě „pohov, monsieur“.

- No problemo. - Kdy se zas uvidíme?

Jakože…

- Včera to bylo super. - No, víš…

- Jde o to, Robe… - Já nejsem Rob.

- Andrew. - Andrew.

Nedávno jsem prošla

poměrně zničujícím…

Takže děkuju.

- Jenom ti chci nechat číslo. - Nebo bys nemusel.

Ušetříš mě výčitek, že se ti už nikdy neozvu,

a sebe zklamání, že už mě neuvidíš.

- Cítím se zneužitě. - Vítej v mým světě, Robe.

- Nejsem Rob. - Andrew.

Promiň.

Nuže… Andrew.

Bylo mi potěšením, užij si zbytek dne.

- Ellie? - Ano.

NOVÁ VZPOMÍNKA SPOLU, 2019

Nazdar.

Porada za pět minut.

Nicku?

Nicku.

Nebavím se s tebou, protože bych tě musel seřvat.

Co jsem provedla?

Já vím, žes měla rok na hovno, ale nemůžeš nás otevřeně ponižovat.

- O čem to mluvíš? - Zase ses na nás vybodla.

Zmizela jsi s cizím týpkem. Jak se asi máme cítit?

- Tak promiň. - A na moje narozky.

Fakt se omlouvám, Nicku.

Vážně.

Vypadáš vystresovaně.

Mary Ellen umřela a Janet chce speciál. Absolutně to nestíhám.

Kdy?

- Do neděle. - Ale kdy umřela?

- Před pár dny. - To mě mrzí.

- Na co? - Na stáří.

Taky bych tak chtěla umřít.

Co kdybys mi to nechal? Za dvě hodiny se do toho můžu dát.

Co?

No tak jo.

Oficiálně jsem ti ulehčila, příteli.

- Dobré ráno. - Dobré ráno.

Jak se máme?

- Dobře. - Skvěle.

- Ahoj. - Zdravíčko.

- Jak se daří? - Dobře. Díky.

Dělám speciál o naší služebně nejstarší redaktorce.

- Zrovna umřela. - Jo? Teda, proboha. Hrůza.

Prý darovala všechny své spisy archivu.

- Na kolikátou jste objednaná? - Ne, já tady pracuju.

Stejně se musíte objednat. Nemůžeme jen tak…

- I zaměstnanci? - …pouštět lidi do archivu.

- Já tady pracuju. - Bohužel.

Na internetu najdete náš online katalog

a zvolíte si, co chcete vidět.

Byla jsem tu už tisíckrát.

Buď já nebo někdo z archivního týmu vám ty dokumenty připraví.

V tom případě bych se ráda objednala.

Objednává se online, přes náš…

Děláte si srandu?

- …online portál. - Online portál?

Víte co?

Moc vám děkuju za ochotu…

a brzy na viděnou.

Kéž bych taky ztratila paměť.

Uprchla bych odsud a zapomněla, že jsem vdaná za Francise.

Víš, jak se to stalo? Kde jsem byla?

Podle Larryho na pochůzkách.

Víc bohužel nevím.

Vážně si nic nepamatuješ?

Jenom střípky. Nevím, jak se chovat, jak…

Jestli jsem byla šťastná.

Nevím…

Neboj, drahoušku, povím ti to.

Byla jsi milá, vtipná, přímo z tebe sršelo joie de vivre.

Máš ideální život, chytrou nejlepší přítelkyni,

bohatého a milujícího manžela.

Proč nemáme děti?

Tvůj manžel je pořád pryč.

Vždy jsem ti to děsně záviděla.

To se spraví, drahoušku.

Zatím si zkus užít dnešní večer.

Ano.

Neuvěřitelné!

- Harold Wilson? - Ten Harold Wilson?

Z masa a kostí.

Jistě tě pozval na nějaké nóbl místo.

- Lockets. - Och.

Nejradši jezdí na ostrovy Scilly…

…strana má šanci získat většinu.

Pánové, to je zajisté skvělá zpráva, ale nás spíše zajímá…

ministrův oblíbený dezert.

To stačí, drahá.

- Mám druhou… - Doktorův příkaz.

Jen vodu.

Ty si vážně nic nepamatuješ?

- Anne! - Co?

Dá si někdo kávu?

Ó, ano.

ARCHIV POTVRDIL SCHŮZKU V 11:00 „PŘESNĚ“.

Ahoj.

- Ahoj. - Jak se vede?

- Dobře. A vám? - Báječně.

Máte to připravené v čítárně.

Výborně.

Promiňte, zákaz jídla a nápojů.

Tudy… prosím.

Tady je všechno od roku 1965 zhruba do roku 86, 87.

To jsou její zápisníky?

Ano, měly by být.

Díky.

Chtěl jsem jenom říct, že se mi moc líbil váš článek

o prvních manželstvích a o randění přes internet.

- Vážně? - Ano.

Hlavně ta část o rozdílu mezi věrnou a vášnivou láskou.

Nikdy jsem na to tak nepohlížel.

Dík.

U srdce mě hřeje pocit, že je moje utrpení konečně k užitku.

Jak se z někoho jako vy stane archivář?

Vystudoval jsem historii umění.

A pak postgraduál ve správě záznamů.

Tehdy jsem tak nějak zjistil,

že mě baví kategorizovat věci, kupodivu.

Má jediná a nejmilejší lásko.

Vím, že se bojíš, ale věř mi, že jsem nikdy nic podobného nezažil.

A ujišťuji tě, že již nezažiji.

Nikdy se nespokojím s tím, že jsi jen částečně mou.

A z tohoto důvodu přijímám tu práci v New Yorku.

V pátek v 19:15 budu na 2. nástupišti na nádraží Marylebone.

Pojeď se mnou, drahá.

Ušetři ho polovičatého života a smluveného manželství.

Ale hlavně ušetři sama sebe.

Chop se toho, co je skutečné, pravé a nekonečné.

Ano, je to děsivé, žít ve lži je však horší.

Byli bychom šťastni…

„…tak šťastni.

Mé srdce, mé naděje, jsou ve tvých rukou.

Tvůj Boot.“

…historický materiál.

- Podle mě je to dost… - Koukněte na tohle.

- Co to je? - Dopis.

Fíha.

Škoda, že se to teď dělá přes textovky.

WhatsApp.

Přesně. „Čus, kdyžtak přijď na vlak.“

Hashtag chces-zmenit-zivot-tak-doraz, smajlík, lilek, cedule, párek.

Nejhorší je, když si to přečtou, vidíte tu modrou fajfku a…

„Haló, už je to…“

- Pět hodin. - „…pět dní.“

- Teda… - Řekl jsem „dní“?

Myslím, že jo.

- Můžu vidět tu obálku? - Jo.

- „J. S.“, asi je to tu omylem. - Co s tím budete dělat?

Spálím to.

Dělám si srandu. Spíš to řádně zařadím.

Ne! Co to radši vrátit?

Nebo vypátrat odesilatele?

EVELYN WAUGH SÓLOKAPR

„Nejmilejší J, vím, jak je to pro tebe složité.

Ale také vím, že se milujeme, stejně jako Země krouží okolo Slunce.

Posledně jsi byla rozrušená, a já se za to proklínám.

Má frustrace je nesmírná.

Nikdy není dost času, šance se tě nabažit.

Sejdeme se zítra. B.“

„Drahá J, stále se vracím k večeru protančenému U Alberta

a chvílích na Riviéře.

Podle Felipeho jsem jak opilý zoufalec, co se utápí ve vzpomínkách.

Máme-li pouhé hodiny a minuty, vleptám si je do paměti a zas je vyvolám.

Kdykoli zavřu oči, uvidím tvou nebeskou tvář.

Stále jsi v mých myšlenkách. Tvůj Boot.“

O ŠEST MĚSÍCŮ DŘÍVE

Nezapomeň na společnou snídani, drahý.

Zítra ráno přijede novinář.

Tak oběd?