9

Měli jsme tolik potenciálu. Tolik nadějí.

Ale svůj talent jsme promrhali. Svou inteligenci.

Slepě jsme se hnali za technologií, což nás jen vehnalo do záhuby.

Náš svět končí. Ale život musí pokračovat.

VZPOURA!

Počkej! Jsem přítel.

Ano, vždycky jsem doufal…

Tak promyšlené.

Ty detaily.

Vyřezávané dřevo. Odlévaná měď.

Neumíš mluvit.

Pojď se mnou.

Tady… Zadrž!

Některé věci na tomto světě je lépe nechat tam, kde leží.

Ale když víš, kde hledat…

V těchto ruinách se skrývá spousta pokladů.

- Přítel… - Počkej.

- Přítel… - Už to bude.

Přítel…

Přítel…

Přítel?

Přítel.

Co je to?

Ty jsi to našel!

Pořád to kreslí.

Jsme sami?

Ne.

Jdi.

Zalez do plechovky. Dělej.

Čiči.

Proč neskončíš, co jsi začala… se mnou…

To je v pořádku, neublížím ti.

Už jsi v bezpečí.

Kde to jsem?

U nás.

Nikdy jsem nečekal, že uvidím dalšího. Tak, tohle by mělo držet.

Kdyby tady byl Dvojka, zvládl by to líp.

Kde je mu asi konec?

- Byl jsem s ním. - S Dvojkou?

Kde? Tam venku? Co tam…

Vidím, že přede mnou něco tajíš.

Šel jsem ti to říct.

Co je to?

Našel jsem ho. V prázdnotě.

Co jsi tam venku dělal? Zavedeš tu bestii přímo zpátky k nám!

Kolikrát jsem ti říkal…

Bestie. Ta vzala Dvojku. Když si pospíšíme, můžeme ho zachránit.

Jestli ho vzala bestie, je to konec.

Ale byl ještě naživu.

Ne! Máme pravidla!

Náš nový host vypadá zmateně.

Možná bych ti to mohl trochu objasnit.

Ono ho to nezabilo?

Ticho!

Hej…

Drž se.

Když jsme se probudili v tomto světě,

vládl tady chaos.

Lidé a stroje na sebe útočili ohněm a kovovými předměty.

Našla jsem další.

- Před námi je pěšina. - Pojďte za mnou.

Plyn zabil všechno.

Zavedl jsem nás sem do útočiště.

A tady jsme čekali, až válka skončí.

Svět postupně utichal. Jediná věc, která zůstává,

je bestie.

A tak se dál skrýváme. A čekáme, až taky utichne.

Ale odkud se vzala? Proč po nás jde?

Podobné otázky nemají smysl.

Musíme se chránit, nevystavovat se nebezpečí.

Příliš mnoho z nás už je ztraceno.

Ale on není ztracen.

- Proč mě neposloucháš? - Dvojka si vybral vlastní cestu!

Doporučuji ti, aby ses vyvaroval stejné chyby.

Běž na strážní věž… A vezmi našeho hosta s sebou.

Tohle bylo první, co jsme postavili společně.

Pořád ho můžeme jít hledat.

My? Ale může být kdekoli tam venku.

Tam ho to vzalo. Tam k těm třem vysokým tvarům.

Ale ne, tam nemůžeme. Máme pravidla.

- Proč Jedničku posloucháte? - Skupina musí mít vůdce.

Ale co když se plete?

Pojď se mnou. Sám to nezvládnu.

Já…

Já nemůžu.

Copak on by se za tebou nevydal?

Já…

Počkej.

Budeme potřebovat mapu.

Vlastně mi nevadí, že mám jedno oko.

Je to jednodušší, můžu se soustředit vždy jen na jednu věc.

Však víš.

Proč byl tady venku sám?

- Kde je tenhle tunel? - Nevím!

Počkej!

Měli bychom se vrátit!

Nemůžeme.

Ta bestie…

Je tam moc tma.

Můžeme použít tamto.

Počkej.

Na Dvojku by to udělalo dojem.

Najdeme ho.

Víš, jsi zrovna jako on. Zapomínáš si pamatovat, že máš mít strach.

Můžu počkat tady?

Proč by ho to zavleklo sem?

Dvojko?

Dvojko?

Věděl jsem, že přijdeš.

Myslel jsem…

- Sedmička? - Tomu nemůžu uvěřit!

- Vrátila ses! - Nikdy jsem neodešla.

Konečně ses rozhodl přidat se k boji.

Tohle ti upadlo.

Kde jste se schovávali?

Rezavá, fušerská slátanina…

- Dokázali jsme to. - Ale no tak.

Nikdy by mě nenapadlo…

Počkej!

Co to děláš? Nevíme, co to je!

Ne!

Dvojko!

Skočte!

Rychle! Honem!

Na co čekáte?

Přidejte!

Honem!

Věděl jsem, že jsme sem neměli chodit!

Proč? Proč jsi to udělal?

Nevěděl jsem to! Mrzí mě to…

Mrzí mě to.

Co sis myslel?

Co to teď udělá?

Vím, kde můžeme najít odpovědi.

Takové to bývalo?

Nezdržujte se!

LETECTVÍ

Oni byli tady?

Celou tu dobu?

Dvojčata…

Schovávali se tady. Ztraceni v minulosti.

Hledali odpovědi.

Vytvářejí katalog.

Potřebujeme vaši pomoc.

Něco jsme probudili.

Ne. Já jsem něco probudil.

Něco strašlivého.

To je ono!

STROJ

PŘEVRATNÝ VYNÁLEZ VŮDCE SLIBUJE POKROK DÍKY TECHNOLOGII

PŘEDNÍ VĚDEC VYTVOŘIL MOZEK

Kancléř dnes veřejnosti představil nejnovější

technologický zázrak.

Soudruzi.

Dneškem svítá na novou éru.

Chvalme tuto novou technologii!

Vítejte ve věku stroje!

Bude vytvářet nové stroje podle své představy!

Stroje míru, které přinesou státu zářivou novou éru

bohatství a blahobytu!

VYHLÁŠENÍ VÁLKY!

STROJE SE OBRACÍ PROTI NÁM!

Obyvatelé, račte se zastavit a vyslechnout veřejné hlášení.

Věda se k nám obrátila svou zlou tváří.

Lidé z našeho mocného státu,

přidejte se ke mně a odvrátíme ocelovou pěst stroje.

Ale ta věc, co to probudila, byla kulatá a byly na ní divné tvary.

Tvary odpovídaly, perfektně do stroje zapadly.

Jako by do něj byly vyrobeny!

Tohle pořád kreslí Šestka!

Šestka?

Dvojka sbíral jeho kresby.

Pořád je zkoumal.

- Musím je vidět. - Cože?

Vrátit se k Jedničce?

Aby nás mohl zamknout, zatímco se tahle noční můra probouzí?

Ne.

Kam je dal?

Jsou někde tady.

Tady. Tady jsou.

Že jo?

Co že jste probudili?

Vy blázni! Já jsem vás varoval!

Varoval vás.