لومړۍ 200 کرښې.
PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX
KANG-HWA A JU-RI, 24 LET
Bože, no tak! Počkej!
Už jsem řekl, že nejdu!
Nejdu, ty troubo!
Zkoušky jsou za rohem, a co jako? Fotbal?
Ty ses snad zbláznil. A vypadáš jako moucha.
Hej!
Hjon-džong prý bere kamarádku.
Je opravdu hezká!
Nadřeli jsme se, abychom se dostali na školu.
Ty chceš jen studovat? A co randění?
Nebudu randit s nikým. Kvůli tomu tady nejsem.
Na medicíně nemůžeš polevit.
Měl by ses před rodiči stydět.
Hej.
O mých rodičích už nemluv.
Kje Kun-sang, ten kretén.
Ten medik?
Tys je pozvala a nezmínila ses?
Odcházím.
Hej, počkej!
Jen se budeme dívat na fotbal. Nemusíš s ním randit.
Na kluky nemám náladu.
Dobře, chápu. Bože můj.
Sedni si. No tak.
- Ahoj. - Ahoj.
Hráč s dobrou schopností skórovat...
Zdržím se jen půl hodiny, jo?
Nemusíš s ní chodit. Jen se podíváme na fotbal.
- Tak jdeme. Rychle. - Je to tvoje chyba, že...
Na fotbalu teď nesejde. Neuvěřitelné.
- Hjon-džong! - Zlato!
To je Kim Dong-jin!
Přivedl jsem kamaráda.
Stačilo jen tři sekundy od chvíle, kdy jsme se spatřili,
a zamilovali jsme se.
Láska k nám přišla
neočekávaně a úplně obyčejně.
Ju-ri!
- Už máš po škole? - Ano.
PRVNÍ RANDE
JAK OSLAVÍME 100 DNŮ, CO JSME SPOLU?
Podívej na to.
KANG-HWA!
ANO?
ŘEKL JSEM RODIČŮM...
ŽE STRÁVÍM NOC U HJON-DŽONG!
DRUHÉ VÝROČÍ SKONČILO HÁDKOU
Ju-ri, omlouvám se.
Za co?
Cože?
Ty idiote.
UŽ TŘI ROKY SPOLU
Hej, pusť mě.
TAKÉ MAJÍ JEDEN DRUHÉHO! A JÁ JSEM TAK SÁM!
Jakoby navzdory tomu krátkému momentu naše láska trvala roky.
Za tu dlouhou dobu strávenou společně
jsme uvěřili, že náš osud byl nezvratný.
Světový pohár 2010 pořádaný v Jižní Africe...
KANG-HWA A JU-RI, 28 LET
Zrovna...
Zrovna jsem chtěl odejít, ale další pacient byl...
Proč je pohotovost taková?
Vždycky se to stane ke konci mé směny.
Je to vážně pech, že? Naliju...
Tady.
Jasně, naliju si sám. Fajn.
Dobře. Na zdraví...
Dobře, tak to vypiju.
Dobře.
Takhle už dál nemůžu.
Ne, Ju-ri. Omlouvám se, je to moje chyba.
Ju-ri, prosím. Já...
Tak prostě...
Míč má Park Ji-sung.
Park Ji-sung! Dobře, běží!
Míří k bráně. Park Ji-sung!
- Ano, střílej! - Vezmeme se.
Gól!
Cože? Co jsi říkala?
Budu s tebou žít!
Vezmi si mě, Čcho Kang-hwa!
- Park Ji-sung! - Park Ji-sung!
Park Ji-sung!
SVĚTOVÝ POHÁR 2010 JIŽNÍ AFRIKA JIŽNÍ KOREA PROTI ŘECKU
Také tě miluji.
Budu tě
milovat déle.
Se mnou se budeš stále smát,
když
spolu budeme žít.
Ne!
Také tě miluji.
Budu tě
milovat více.
Se mnou se budeš stále smát,
když
spolu budeme žít.
Také tě miluji.
Budu tě
milovat více.
- Se mnou se budeš stále smát... - Se mnou se budeš stále smát...
- ...když... - ...když...
- ...spolu budeme žít. - ...spolu budeme žít.
Věřili jsme v těch 13 společných let a mysleli...
- Děkuji! - ...že to tak bude napořád.
SOUČASNOST, KANG-HWA A JU-RI, 37 LET
So-u, pojď se najíst. Maminka připravila jídlo.
So-u.
So-u, nedotýkej se toho.
Maminka se bude zlobit.
Je to nebezpečné! Ne, So-u!
Čcho So-u.
Na to nesmíš sahat. Je to nebezpečné.
Maminka bude smutná.
Pojď sem.
Ale život se nevyvíjel tak, jak jsme chtěli,
a nikdo nečekal, že nás rozdělí.
1. DÍL ŽIVOT JE PLNÝ NEPŘEDVÍDATELNÝCH PŘEKVAPENÍ
Proč jsi tam dala vodu? Je to nebezpečné!
Kdyby ses o sekundu zpozdila...
Z dětí v jejím věku nesmíš spouštět oči.
Posloucháš mě?
Ona mě nevidí, že?
Ale proč se tak chová?
Co se to stalo?
So-u!
So-u, dnes máš dobrou náladu.
Hodná holčička.
Jsem duch.
Duch, kterého lidé nevidí.
Jedna z věcí, ve kterých se lidé mýlí,
něco, co nikdy nezjistí, když jsou naživu,
je to, že lidé nejsou jediné živé bytosti na tomto světě.
V tomto světě ve skutečnosti
žije společně mnoho bytostí, i když nejsou vidět.
Kje Kun-sangu.
- Máš zácpu, že? Vypij to. - Cože?
Děkuji...
Jak jsi to svému příteli mohl udělat? Ty hňupe.
- Máma řekla... - Včetně nás duchů.
Dneska to mohl být pěkný průšvih, že?
Moje holčičko, jsi tak rozkošná!
Dej mamince pusu.
Dej mi pusu.
No tak, honem!
Měj se krásně!
- Ahoj! - Ahoj!
Ahoj!
Měly bychom jít?
Paní Oová?
Máte moc práce?
Pojďte s námi na kávu.
No tak. Přestaňte nás odmítat a pojďte s námi.
Pěkně si popovídáme.
Společné akce nemám ráda.
Je tak neomalená.
Páni, ta Odkládačka.
- Co to znamená? - Tak jí říkáme.
Protože svou dcerku pořád někam odkládá.
Je jí jen pět let
a už ji posílá na výtvarnou výchovu,
angličtinu a do baletu.
Proto je to Odkládačka?
To dává smysl.
Nedělala by to, kdyby So-u byla její.
Ona není její?
Po smrti své první ženy se So-unin otec znovu oženil.
Posílá So-u do kroužků, protože je pro ni těžké se o ni starat.
Takže So-unina vlastní matka je mrtvá...
- Není divu, že vypadala... - Trochu ponuře, že?
Také jsi to cítila, že?
Při bližším pohledu...
Je taková ponurá a divná.
- Hej, matky! - Bože můj.
Vím, že lidé jsou na cizí děti zvědaví,
ale dávejte si pozor na pusu.
- My jsme... - Neřekly jsme...
Nakonec zemřeme všichni.
Prý brzy jedete na Bali.
Sopka na Bali se ještě...
neprobudila, že?
Co to s ní je?
MISENG
Vůbec není ponurá.
Jen jim tak připadá, protože si to o ní myslí.
Jak by mohlo být pětileté dítě ponuré?
Prostě musí umřít, aby si to uvědomili.
Raději ještě jednou pohlédnu na vlastní,
než si povídat o cizích dětech.
To si myslí, že budou žít věčně?
Už tohle místo pomlouvat nebudou, že ne?
Je mi jedno, jestli budou.
Pro mě za mě. S tím nic nenadělám.
Nebojím se hladu. Ať si nadávají, jak chtějí.
Ksakru. Chci to jen všechno oloupat.
Tohle všechno oloupu holýma rukama.
Oloupu to všechno.
Ksakru. Musím si vzít nůž.
No comments yet. Be the first to leave one.