Love on the Spectrum

- Co je podle tebe láska? - Něco jako pohádka.

Takový přírodní rauš?

Rozbuší se vám srdce.

Láska nutí lidi dělat hlouposti.

Uvnitř vás to rozehřeje.

- Byl jsi někdy zamilovaný? - Ne.

- Chodil jsi s někým? - Ne.

- Šel jsi někdy na rande? - Ne.

Najít lásku není nikdy snadné.

To bylo trapné.

Pro některé lidi to může být nesplnitelný sen.

Některé holky nechtějí chodit s někým, kdo má nějakou poruchu.

Tento seriál sleduje mladé lidi s poruchou autistického spektra.

Prvotřídní partner vypadá jako já.

Proplouvají matoucím světem partnerských vztahů a randění.

Chceš se někdy vdát?

„Pravá láska nikdy nemá hladký průběh.“

Jistěže ne.

- Jsi připravený? - Ano, jsem.

Ahoj.

Jmenuju se Michael.

Jsem pětadvacetiletý muž.

Co si myslíš o tom, že máš poruchu spektra?

Autismus je jen neurologická porucha.

Lidé s Aspergerovým syndromem a s autismem se jen učí jinak.

Pokud jde o mě,

je to spíš dar.

- Hledáš lásku, Michaele? - Ano, hledám.

Chtěl bych s někým chodit.

Jen nevím,

jak začít, protože…

jsem to zkoušel různě a vždycky neúspěšně.

- Jaký je tvůj největší životní sen? - Stát se manželem.

Lidé na spektru si často těžko hledají přátele

a najít si partnera pro ně nebývá lehké.

Tenhle pokoj je moje ložnice.

Já tomu ale říkám „budník“.

Je to pro mě to nejbezpečnější místo na světě.

To jsou kachničky lásky.

Pokud jsi nezadaný a hledáš lásku, postav si je vedle postele.

Láska si tě určitě najde.

Koupil jsem si je před šesti lety v Newtownu.

Vteřinku, pánové.

- Páni, co je to? - Pamětní deska.

Vyrobil jsem ji pro svou budoucí ženu.

- Jak ji máš dlouho? - Pět let.

- Páni, ty to vážně chceš, Michaele! - Rozhodně ano.

Je to pro mě to nejdůležitější.

- Doufám, že ti k tomu pomůžeme. - To taky doufám.

Opravdu.

Tento týden zažije Michael

s pomocí filmařů něco jako první rande na večeři pro nezadané.

Často se srovnávám se svým bratrem Adamem,

což je velká chyba.

Připadalo mi, že je čerstvé maso od Pánaboha,

zatímco já jsem dvojitý kopeček psích bobků.

Netuším, proč se se mnou srovnával...

Často jsem se ve srovnání s bráchou cítil podřadný.

Adam navazoval milostné vztahy snadno.

zato mně to nešlo.

To, co řešíš, Miku, podle mně řeší spousta dalších lidí.

Někdy se jim nedaří najít opravdovou lásku.

Z nějakého důvodu

si ale nevzpomínám, že by to trápilo i Adama.

Každý z nás je jiný.

Vždyť jsi viděl, Michaele, že mi to v posledních letech taky nevychází.

Je to na prd.

Spousta lidí v našem věku

se nechce vázat. Zajímá je jen pohlavní styk.

Jo, to je fakt.

Jejda.

Spadlo ti sousto, tati?

Taky jsem si všiml, že spousta holek tvého věku, Liv,

- co chodí na střední, chce kluka... - ...jen na styk.

Nejen na styk, ale i jako bodyguarda a bohatýho kořena.

Všechny rodiny potřebujou svého Michaela. Vnáší do rodiny něco odlišného.

Já jsem Chloe. Je mi 19 a jsem autistka.

Nenarodila jsem se úplně hluchá, ale nikdy jsem neslyšela moc dobře.

Mám sluchadlo. Stydět se za to nemusím.

Byla jsi někdy zamilovaná?

Romanticky ne. Nevím, jaké to je, do někoho se zamilovat.

Chodila jsi s někým?

Ano, jednou. Když jsem mu řekla, že jsem autistka,

nechal mě, protože s autistkou nechtěl nic mít.

Jak ses cítila?

Byla jsem trochu naštvaná nebo zmatená. Divila jsem se: Je autismus vážně špatný?

Jsi s autismem smířená?

Chvíli mi to trvalo, ale už ano.

Když někomu řeknu, že jsem autistka, říkají: „Vážně? Nevypadáš autisticky.“

A já se zeptám: „Jak vypadá autista?“

Chloe autismus diagnostikovali v 11 letech.

Dříve diagnostikovali autismus dívkám čtyřikrát méně často než chlapcům.

Toto číslo se ale neustále zvyšuje,

o projevech autismu u dívek zjišťujeme čím dál víc.

Chci zažít lásku.

Chci být jako všichni ostatní.

Nechci být po zbytek života sama.

Vídám tolik lidí, jak se drží za ruce a líbají.

Chci to taky.

Hlavou se mi honí různé představy, ale žádná z nich není skutečná.

Život není film.

Copak je? Pojď sem.

Až začneš s někým chodit,

chvíli to potrvá, než z toho bude ta pohádková věc.

- Jo, já vím. - Nečekej, že se to stane hned,

trvá to, než se tam dostaneš.

Chci potkat někoho, koho zajímá Marvel...

Přesně tak.

...nové komiksy a anime.

- Půjdu zase vařit večeři. - Hlavně ať se jídlo navzájem nedotýká.

Nic se dotýkat nebude, Chloe, slibuju.

Jsem náročná, nemám ráda, když se věci navzájem dotýkají.

Fazole musí být zvlášť,

musí být oddělené od zbytku jídla.

Nejdřív je ohřejeme.

Je to velmi inteligentní dívka.

Neuvěřitelně jí to pálí, ale sociální inteligenci nemá.

Častokrát jí dělalo potíže

porozumět emocím druhých.

Mnohem hůř si hledá kamarády.

Hledání důvěrného vztahu

pro ni bude obrovská výzva.

Ta malá holčička, která mi nedokázala říct ani slovo,

mi pak poprvé řekla „táto“ a došla až tam, kde je teď…

Jsem pyšný na to, co dokázala. Zvládla to fantasticky.

Ona... jo.

Všechno bylo proti ní.

Jo, promiňte.

To je dobrý.

Jo, zvládla to fakt skvěle.

V Anglii mě ve škole šikanovali kvůli tomu, jak vypadám.

Nadávali mi, strkali do mě,

taky mi třeba roztrhali úkoly.

Říkali, že jsem hluchá, nebo že jsem „kostra“.

Šikana ze mě udělala člověka, kterým jsem dneska.

Kdyby mě nešikanovali, byla bych někdo úplně jiný.

Brodie, nejlepší kamarádka Chloe, bydlí poblíž. Vídají se několikrát týdně.

Dáš si koktejl, nebo čaj?

Čaj?

- Jo? - Co si dáš ty?

Já nevím. To samý co ty.

Moje kamarádka Brodie má Downův syndrom a je němá a hluchá,

ale znakuje a já znakuju hodně.

Jsme si hodně blízké.

Jsme prostě nerozlučné.

Říkali nám, že jsme továrna na průšvihy.

Zkrátka nedodržujeme pravidla.

Podívej, Brodie, kluk!

Líbí se ti?

Půjdeš si s nima promluvit? Tak pojď.

No tak, promluv si s nima.

Ne, ty!

Chceš si povídat?

Ahoj.

Nevím, jak se jmenujou.

- Ty rošťačko. - Rošťačka jsi ty.

Když si s Brodie vyrazíme, často se něco stane.

Myslím, že je úžasná

a strašně ráda s ní kamarádím.

Je smutné, že někteří lidé na ni civí kvůli tomu, jak vypadá,

a soudí ji.

Jo, jsi rošťačka.

Ahoj.

Jmenuju se Ruth Garlicková,

je mi 22 let

a jsem především hluchá autistka.

A kdo je tohle?

Co je tohle?

Tohle je můj malý had Cleopatra.

Pomáhá mi zůstat v klidu.

Když ji držím v ruce, nemívá přetížené smysly.

- Popíšeš mi svého ideálního partnera? - Jistě.

Můj ideální partner je blonďák.

Rád se mazlí.

Taky mu nesmí vadit moje výstřelky

a to, že jsem podivín.

Je přímo tady. Pojď sem.

- Ahoj, krasavče. - Ahoj.

Jmenuju se Thomas. Chodíme spolu asi čtyři roky

a myslím, že se spolu máme dobře.

- Co na máš na Ruth nejradši? - Je vtipná, je s ní zábava,

je fakt chytrá,

má fantastický tělo a vydrží to se mnou.

Jo, miluje moje tělo, proto je se mnou.

To teda jo. Je sexy.

Sexy.

Myslím, že se k sobě hodíme.

Jsem dost velký autista na to, abych Ruth chápal. A ona zas chápe mě.

Kdybych nás přirovnal ke kari, je pikantní kuře tikka masala,

a já zas jemné máslové kuře...

Ne, rozhodl jsem se, že chci být mangové kuře.

Ano, já jsem oheň a on je voda.

Když se oheň dostane k vodě, někdy nás to dost rozpálí.

To je pravda.

- To je necudný přirovnání. - Ano.

Ruth a Thomase

přivedla láska k nezávislosti.

Před více než rokem spolu začali bydlet.

To je má sbírka vizitek.

Je to tlusté album.