Everybody's Everything

Co to kurva je?

Kde mám telefon? Kam mám jít?

Pojď za mnou.

Pojď za mnou.

Co to...

Máme tě rádi, brácho.

Máme tě rádi!

WEBSTER HALL, NEW YORK 17. DUBNA 2017

Může to být on?

Ten, na koho jsem čekala staletí?

Jak zvláštní.

Tolik sešel z cesty, že sotva vidím přislib slávy.

Může to být on, tenhle Hellboy?

Ahoj!

Musím běžet, zlato.

Vůbec nevíš, čím jsem si prošel

Nemusíš mě mít rád, to si kurva piš

Na telefon mi píšeš, jak ti chybím

Víš, že tě miluju, podle toho, jak tě líbám

Vůbec nevíš...

Drahý vnuku, můj proroku,

můj potetovaný básníku s dobrým srdcem,

rány, které ti otec uštědřil,

Bůh nezhojil,

ale uzavřel je, i když s jizvami,

abys měl sílu se mu sám postavit,

aby ses už jako chlapec od něj oprostil

a aby z tebe vyrostl samostatný muž.

To je jeden z tvých darů a zázraků, které na tobě obdivuji

a mám z nich radost, i za tebe.

Jen tě se vší vážností žádám, abys přemýšlel, co znamená být muž.

Síla srdce bojovat za lásku,

bránit ji, znovu a znovu.

To je mužné.

Taky vás mám rád.

Bude báječné, až se uvidíme. Moc se na to těším.

S láskou tvůj děda Pack Ack.

Přímo tudy, tady to přicvaknu?

Jo.

Protáhnu to bundou.

Super.

Hele, mohl bych třeba... Ne, dám si to na bundu. Jo.

- Mám ti to připnout? - Jo.

- Jsi fakt profík, brácho. - Jo, já vím. Je to šílený.

Všechno to vybavení a tak, moc pěkný.

Můžeš jen něco rychle říct?

Zrovna jsem se dloubal v nose. Doufám, že jste to nenahrávali.

Jak dlouho už spolu děláte muziku?

Sakra, dělám na muzice

tak šest, sedm, ne, sedm, osm měsíců, kámo.

Jsem teď všude. Teď třeba budu tady.

Pak budu v L.A. Víš, jak to myslím?

Prostě zůstávám s kámošema.

Tohle je kurva rodinná věc.

Jo, kurva rodinná věc.

Myslím, že nemám všechno v červené.

Nesahej na to, je to hodně čerstvé.

- Sáhnul jsem! - Dobře.

Víš, jak na to sáhnout jemně.

- Viděla jsem, jak to děláš. - Sáhnul jsem jemně.

Dotknul ses toho hezky jemně.

Dojedeno?

To je určitě... Vezmeme malou houbičku.

- Takhle. - Jo.

Tu noc, kdy se narodil, otevřel oči

a podíval se mi přímo do očí způsobem, jaký jsem...

Byla jsem hrozně překvapená. Měl velké, hnědé oči

a podíval se na mě, jako by říkal: „Tak se pojďme představit.“

LIZA WOMACKOVÁ - MATKA

Řekla jsem mu: „Ahoj, jsem tvoje máma a miluju tě.“

Bylo to... Nikdy na to nezapomenu,

byl tak malý a drobounký...

Jako ty postavičky ze Sněhurky,

jako postavičky od Walta Disneyho, s těma velkýma očima,

byl to prostě little peep, človíček.

Já to udělám.

Budu do toho mluvit.

Už mluvíš. Slyším tě.

Slyším tě na kameře.

Tomuhle se říká mikrofon. Pojď a vezmi si ho.

Chci mluvit do mikrofonu.

Gus byl vždycky zvláštní.

Když vešel do třídy, tak...

IRMA CAMACHOVÁ - UČITELKA VE 3. TŘÍDĚ

Vždycky se usmíval, vždycky.

A nejdřív vždy řekl: „Dobré ráno, paní Camachová.“

Zaujala mě na něm jeho kreativita.

3 MALÍ GANGSTEŘI

Byl to opravdu kreativní umělec a spisovatel,

to jsem zjistila velmi záhy.

To nezvládnu.

Ale ano, zvládneš.

- Ne, nezvládnu. - Ano, zvládneš.

- To nezvládnu. - No tak. To zvládneš.

- Ne. - Ale ano, no tak. To zvládneš.

To stačí. Skončil jsem.

Dobře. Trochu víc se stydíš, že?

Vidím, že ti darebáctví kouká z očí, jenže...

Ale kdybyste mě potkali ve skutečnosti,

zjistili byste, že nejsem moc sebejistý.

Jsem hrozně citlivý člověk a jsem hodně nejistý.

Dej mi pokoj Dej mi prostě pokoj

Už mě to tak unavuje

Jak bojuješ s tím pocitem? Jak bojuješ s tím pocitem, mrcho?

Nebylo to tak, že bych si řekl, že budu psát chytlavé písně.

Přijde mi, jako by Gus mluvil o té bolesti

a hodně lidí to přitahovalo, protože je v tom až brutálně upřímný.

Jsem úplně sám Vím, že nejseš tak sjetá

Vzpomínám si, že jsme si vyšli a on byl celý potetovaný

a ptal se mě, jestli se necítím divně,

když jdu do restaurace s ním.

A já se ho zeptala, proč má tolik tetování,

když mu to dělá starosti.

Když o tom má takové pochybnosti,

proč si je nechal udělat? Protože on...

EMMA HARRISOVÁ - PŘÍTELKYNĚ

Věděl, že ho lidi posuzují

a znepokojovalo ho to.

Dřív jsem všude jezdil na kole.

Když jsem vyrůstal v New Yorku, tak se tu pilo a hulilo,

takže naše komunita jezdila na kolech. Všichni všude jezdili na kole.

Pak to ale změnili... Pamatuju si, že ten rok, kdy jsem se přistěhoval,

zakázali ježdění na kole pod vlivem alkoholu.

Mohli vás na kole zkontrolovat.

- Jízda pod vlivem. - Jo.

Taky jsem profík v ježdění na řídítkách.

Umím naskočit na něčí řídítka, když jede

třeba 50 km v hodině. Takhle naskočím.

Upřímně, hlavním důvodem, proč to dělal bylo,

že nechtěl dělat normální práci.

Nikdy nechtěl dělat normální práci a říkal si, že nedopustí,

aby z něj byl normální člověk.

LONG BEACH, NEW YORK - PODZIM 2002

Být normálním dítětem na Long Beach znamená, že jste pořád na pláži.

Chcete se stát plavčíkem, protože to nejsuprovější,

co můžete na střední dělat,

je být plavčíkem a hrát lakros

a plážový volejbal. Je to takové plážové městečko.

ROGER GENGO HUDEBNÍ PUBLICISTA, MASKED GORILLA

Na Long Beach je to trochu jako kmen:

„My jsme z Long Beach,

děláme věci po svém a ostatní nestojí za nic.“

STYDÍ SE PŘED FOŤÁKEM

Gus byl od mala jako dítě kreativní a jiný.

Nosil velké, růžové a zelené boty Osiris, měl je až po kolena.

DYLAN KEMPINSKI - KAMARÁD

Od začátku vynikal.

Nejspíš měl tou dobou i číro.

Komunikoval pomocí svého vzhledu a bylo poznat,

že je jiný než my ostatní.

Voní to dobře.

Přestaň. Dobře, nech toho.

Evane, slez. Ničíš mě.

Lechtá mě na puse.

Lechtá mě to na puse.

Pamatuju si, jak jsme spolu v 10. třídě chodili

a asi dvě hodiny mi neodpověděl,

tak jsem se ho zeptala, co to má sakra znamenat?

A on mi řekl, že se jeho rodiče rozvádějí,

a další den se se mnou rozešel.

Strašně dlouho jsme pak spolu nemluvili.

Potom z něj byl úplně jiný člověk.

Začal se scházet s jinými lidmi.

Moc nechodil do školy, přestal chodit na hodiny.

Říkal mi, že to na střední hrozně nesnáší.

Někdy zvracel, než šel ráno do školy.

JENNY KASTNEROVÁ - BABIČKA

Všichni ho odsuzovali. Říkali: „Nejsi sportovec,

kouříš trávu a máš tetování,

nehlásíš se na vysokou,

už nechci, abys chodil ke Gusovi domů.“

Víte, někteří rodiče...

Tohle mi říkal a plakal kvůli tomu.

Připadal si jako úplná nula.

Měla jsem o něj starost,

docela dlouho, protože byl ve svém pokoji,

kde měl černé závěsy,

takže tam byla tma a bylo to tam ponuré.

Býval tam často a byl smutný.

- Pět-devět-šest. To je Wheeler? - Devět-šest-pět.

- Devět-šest-čtyři? - Devět-šest-pět.

Byl jsem s Gusem, když nechtěl

na tyhle blbosti myslet. Chápete?

Vždycky uměl hodně dobře skrývat

všechny svoje pocity a tak.

Byl v tom dobrý, takže těžko šlo...

IAN GRANT - KAMARÁD

Takže těžko šlo poznat, jestli mu něco vadí.

Víte, co myslím? Vždycky to tak měl.

Vždycky utíkal. Ulejval se ze školy

a tou dobou nahrával svoje první věci.

Jsi požehnaný.

Pamatuju si, jak jsem u něj ležela,

tou dobou si říkal Trap Goose, a řekl mi:

„Asi si změním jméno na Lil Peep.“

Zeptala jsem se: „Proč?“

Prý že mu tak říkala máma.

Řekla jsem mu, že to zní divně.

„JSEM V KLIDU“ <LIL PEEP>

Že to zní jako malý penis. Dělala jsem si z něj legraci,