The Queen's Gambit

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

Už jdu.

Ježíši.

Sakra!

Jo?

Kurva!

PAŘÍŽ 1967

Děkuju.

Kurva!

Omlouvám se.

Co máme udělat s ní?

Někoho posílají.

Má sotva škrábnutí.

Je to úplnej zázrak.

Ona to asi bude vidět jinak.

Rozumíš, drahá, že tvá matka už není mezi námi?

Víš, co to znamená, že ano?

„Není mezi námi?“

No…

Jsem si jistá, že odešla na lepší místo

a jednou se s ní zase uvidíš.

„Včerejší srážka vozů na New Circle Road z ní udělala sirotka

a Elizabeth Harmonovou teď čekají těžké časy.

Devítiletou Elizabeth nehoda připravila o rodinu.

Její matka Alice Harmonová byla na místě mrtvá.“

A otec?

O tom nepíšou.

Hádám, že stejně jako většina mužů, kteří tam žijí,

byl obětí bezstarostného života.

Chudinka malá.

Pojďme ji přivítat, ano?

Vítej, Elizabeth.

Hodně štěstí, zlatíčko.

A jsme tady.

Tohle je naše kaple, království slečny Lonsdaleové.

Jak se máš, Elizabeth?

Taky učím mladé dámy etiketu.

Pane Fergussene, tohle je Elizabeth Harmonová.

Všichni jste banda zasraných hulibrků!

Jolene.

Vyřídím to.

Jolene, ta tvoje pusa bude tvá smrt!

- Naser si, hulibrku. - Nemůžeš řvát takové nesmysly.

A tam je naše třída. S učiteli se setkáš v pondělí.

Dvakrát šest.

A tohle je společenská místnost, kde budeš jíst

a setkávat se s ostatními.

- Dobré ráno, paní Deardorffová. - Dobré ráno, děvčata.

Vítej doma.

Pojď, vybalíme ti.

Máme tu 21 dívek a všechny jsou stejně milé jako ty.

A tohle místo bude jen tvoje.

- Kšá! Běž. - Dobře.

Sem dolů si můžeš dát šaty.

A tvůj kartáček můžeme postavit přímo sem.

A ostatní osobní věci přijdou tam.

Ukaž.

Posaď se.

Vím, že teď vnímáš jen ztrátu, kterou jsi utrpěla.

Ale když tě žal stáhne dolů, modlitba a víra tě pozvednou.

Dost na to, abys před sebou viděla novou cestu.

Myslím, že tady pro sebe najdeš úplně jiný život, Elizabeth.

Lepší, než bys možná jinak měla.

A jsem si jistá, že z nás budou dobré přítelkyně.

Tohle ti bude slušet.

Tohle asi spálíme.

Obleč se. Čeká nás ještě jedna zastávka.

Pan Fergussen se o tebe postará. Uvidíme se u večeře.

Ty zelený jsou nejlepší.

Co jsou zač?

Vitamíny.

Kouzelný vitamíny.

Být tebou, schovám si ty zelený na noc.

Jinak přestanou účinkovat v tu nejhorší chvíli, jestli mi rozumíš.

Jak se jmenuješ, holka?

- Beth. - Jolene.

Rodiče ti umřeli?

Co bylo to poslední, co ti před smrtí řekli?

Ptám se všech. Občas přijde vtipná odpověď.

Zavři oči.

Nevzpomínám si.

Třeba si jednou vzpomeneš. Když jo, dej vědět.

Zelená je na zklidnění.

Oranžová a hnědá jsou na silné tělo. Polkni obě.

Přece jsem ti řekla, ať si ty vitamíny dáš až před spaním.

Co je to?

Ryba.

Aspoň pokud víme.

Máme ji každej pátek.

Musíš to všechno sníst,

jinak o tobě řeknou paní Deardorffové a nikdo tě neadoptuje.

Alice, no tak, otevři.

- Hledal jsem vás celý měsíc. - Z dobrého důvodu.

Cokoli má tohle znamenat, ať se tu snažíš o cokoli,

tohle je šílený i na tebe.

- Nečekám, že pochopíš… - Pochopil jsem,

že se o sebe nestaráš.

Takže vezmeme…

Není to krása?

Nech mě mluvit s Lizzie. Přesvědčit se, že je v pořádku.

Copak bych jí ublížila?

Je tu šťastná. Patří sem.

Vážně věříš, že naše dcera patří do přívěsu uprostřed ničeho?

- Jak víš, že je naše? - Přestaň.

A nemá ráda oslovení „Lizzie“.

MONOMIÁLNÍ REPREZENTACE A SYMETRICKÉ PREZENTACE

ALICE HARMONOVÁ, PH.D.

KATEDRA MATEMATIKY CORNELLOVA UNIVERZITA

Dobře, Alice. Vyhrálas.

Nemůžu se s tebou dál hádat.

A nemůžu tě pořád někde hledat,

když pořád dokola utíkáš.

Promiň, Paule.

Jakmile odjedu, už se nevrátím.

Slečno Harmonová, už máte hotovo?

Vzala byste houby do sklepa a vyčistila je?

Všichni jste hulibrci

a ty jsi ten největší ze všech.

Neznám nikoho, kdo si tak rád myje pusu mýdlem.

Kam jdeš, Harmonová?

Dobré ráno, děvčata.

Dobré ráno, paní Deardorffová.

Mary-Sue, nejsi ty dítě štěstěny?

Mám vždycky štěstí.

Opravdu jsi na Spellmanovy udělala dojem.

Prý mají velikánský dům.

Pojďme ti sbalit kufr. Pěkně tak, jak jsem tě to učila.

Jo, nejdřív ponožky, nezapomeň.

To není fér. Přišla sem až po tobě.

Hodně z nás je tu na doživotí.

- Už jsem tu dlouho. - Nezapomeň si čelenku.

Pro nás už nikdo nepřijde. Jsme moc starý.

A neloudej se.

Kéž by chtěli mě.

Nebo moc černý.

Možná jednou někdo přijde.

Až snopy ponesem, až snopy ponesem,

naplní nás radost, až snopy ponesem!

Až snopy ponesem, až snopy ponesem…

Co chceš, děvče? Máš být v kapli.

Jak se ta hra jmenuje?

Měla bys být nahoře s ostatními.

Nechci být s nimi.

Chci vědět, co to hrajete.

Říká se tomu šachy.

Naučíte mě to?

S cizími nehraju.

- Sladké sny. - Dobrou noc, Fergussene.

„Dobrou noc!

Loučení tak bolně blaží,

že srdce do rána se loučit snaží.“

Mělas pravdu. Ty vitamíny je lepší brát na noc.

- Kolik jich bereš? - Nevím.

Občas den nebo několik vynechám

a pak polknu dva nebo tři.

Dělá mi to dobře.

Tomu věřím.

Jen si dej pozor, ať si na ten pocit nezvykneš příliš.

Já nejsem cizí.

Bydlím tady.

Už to trochu umím.

Odkoukala jsem to.

Holky šachy nehrajou.

Tahle může nahoru a dolů neboli dopředu i dozadu,

přes celou desku, pokud je tam pro ni místo.

Ale tahle může jít jen dopředu.

Ta vysoká může, kterýmkoli směrem chce.

A tahle?

Šikmo.

Jedno pole šikmo plus jedno rovně.

Zahrajeme si.

Já mám bílý.

Teď, nebo nikdy.

Tomuhle se říká ovčácký mat.

- Jak se dělá? - Dneska ne.

- Ukažte. - Dneska ne.

Tomuhle se říká ovčácký mat.

Jak se dělá?

Tomuhle se říká ovčácký mat.

Blíž k tobě, Bože můj,

vždy k tobě blíž!

Blíž…

Teď se vzdáš.

Vzdám?

Přesně tak. Když takhle ztratíš královnu…

tak se vzdáš.

Ne.

- Ano, v téhle hře ses vzdala. - Tohle pravidlo jste mi neřekl.

Není to pravidlo, ale sportovní chování.

- Chci to dohrát. - Ne.

- Musíme to dohrát. - Ne.

Prohrála jsi.

Prosím.

Hra skončila.

Hulibrku.

Vypadni.

Šach.

Mat.

Dobré ráno, chudobko.

Jolene?