Kevin Hart: Irresponsible

PŮVODNÍ KOMEDIÁLNÍ SPECIÁL NETFLIX

Jdu na pódium. Zlato?

- Končím, broučku. - Už jdu.

- Tak jo. - Zatím.

Miluju tě.

Začínáme, jde se na to.

Začínáme, brácho.

Nashle na onom světě, brouku.

Pojď, jde se na to.

- Ať to vyjde, Keve. - Děkuju.

Vezmeme si taxíka.

- Dobrý. - Tak jdem.

Mami, vím, že se díváš. Budeš pyšná.

Modlíme se ve tvém jménu, amen.

Začínáme!

Z mýho posledního fóru byl virál!

Kruci, Londýne, na víc se nezmůžete?

Koukejte udělat pořádnej kravál.

Řeknu vám ještě jednou.

Koukejte kurva udělat kravál.

Vítám vás na turné „Nezodpovědný“.

Budeme se dobře bavit.

Ten název „Nezodpovědný“ má mnoho důvodů.

K těm se během vystoupení dostaneme.

Fakt nerad ztrácím čas.

Když už jsem tady, můžeme jít rovnou na věc.

Tak pojďme na věc, jo?

Probereme můj první letošní nezodpovědnej čin.

Můj…

Můj první nezodpovědnej čin se týká mých dětí.

Děti nás s manželkou načapaly, jak šukáme. Tak tím…

Tak tím začneme.

To se nedá okecávat, takže začnu rovnou tím, jo?

Obě děti. Obě nás načapaly při šukání.

Být to jedno, nebylo by to tak zlý, ale obě.

První nás viděl syn.

Uviděl jsem ho, jak nás viděl,

protože volal na sestru: „Pojď! Dělej!

Pojď sem!“

Ani jsem se nemohl zlobit.

Nemohl jsem se zlobit, protože vešli do pokoje

na základě mýho pravidla.

Doma nechci zamčený dveře.

Nezamykejte si. Pro rodiče je nejhorší,

když se dítěti nemůže dostat do pokoje, jak chce.

Nezamykejte si ty zatracený dveře!

Dceři jsem řekl: „Ještě jednou se zamkneš,

a fakt ty dveře vykopnu. Už se nezamykej.“

Jdu k dceři, má zamčeno.

Povídám: „Co jsem říkal? Mám je vykopnout?“

Ona na to: „Moment, už to bude.“

Ty kráso!

Ty kráso!

Myslel jsem na nejhorší.

Že tam vaří kokain, to jsem si myslel.

Na beton.

Víte, proč jsem čekal nejhorší?

Věděl jsem totiž, co jsem ve svým pokoji

dělával já za zavřenýma dveřma.

Já za zavřenýma dveřma

dělal jen to nejhorší, co tam za dveřma šlo dělat.

Pokaždý, když ke mně máma vrazila do pokoje, to je fakt,

jsem měl v ruce péro. Přisámbohu, pokaždý.

Co děláš, hochu?

Jednou jsem měl péro v týhle ruce

a v týhle sirky.

Nevím, co se mělo stát,

ale přišla včas. Řekl jsem jí,

že jsem chtěl nažhavit péro.

Že jsem ho chtěl zapálit.

Jak nás děcka načapaly, nejhorší bylo,

že jsme měli sex v poloze, která se nedá zahrát do autu.

Některý sexuální polohy se do autu zahrát dají.

Je tu spousta párů.

Koukám, že tu jste s dámou. Kdybyste měli sex,

vaše paní byla na boku a vlítly by k vám děti,

tak to jde.

Posadíte se, jako že se koukáte na telku.

Hele! Hele!

Vypadněte odsud, dokud se nedokoukáme.

Když jste dobrý

a máte přikrytej spodek,

můžete se posadit a dál během hovoru šukat.

Hele, hele!

Mazejte odsud z pokoje.

Už se sakra nevracejte.

Vaše paní může promluvit.

„Nechoďte sem.

Tohle je moje oblíbená pasáž.“

Jde to zahrát do autu.

Misionářskou zahrajete do autu.

Máte sex v misionářský poloze a vlítnou k vám děti.

Stačí jen padnout a svalit se na paní.

Jako že jste usnuli. Děti jsou blbý, zbaští to.

Pššt!

Zezadu je to náročný. Fakt náročný.

Holej zadek, zezadu, uprostřed postele.

To je těžký zahrát do autu. Načapaly vás:

„Co to děláte? Co…

Co to děláte?“

A sakra!

Máte jednu možnost.

Jednu možnost.

Musíte hekat, jako že hrajete americkej fotbal.

Koukej padat. Bavíme se o fotbalistech. Zmiz odsud.

Budeme hrát s jedním párem odvedle. Tak odsud vypadni.

Nejvíc jsem se bál…

Nechtěl jsem se s dětma bavit o tom, co viděly.

Prosím, Bože.

Ať se děti se mnou nebaví o tom, co viděly.

Podle mě se to má nechat vyšumět.

Nerad o tom mluvím. Ať to vyšumí.

Sejdu dolů v kuchyni vidím syna.

Syn na mě pohlídne,

jako by se chtěl zeptat na to, co viděl.

Odpověděl jsem mu pohledem: „Kurva, neptej se mě

na nic z toho, cos viděl.“

Věděl jsem, že se mě nezeptá,

protože měl malér ve škole.

Musel jsem mu vzít mobil, což je pro dítě to nejhorší.

Vzít dítěti mobil škodí jeho životnímu stylu.

Jen jsem mu ho vzal,

hned se z něj stala smažka. Hned!

Povídám: „Dej sem mobil.

Nedostaneš ho, dokud to nenapravíš.“

Popadl jsem mobil. Sesypal se.

Prej: „No tak, tati. To mi nedělej.“

Rozvlnil se. „To mi nedělej, tati.“

Prej: „Vem si radši mou nohu.

Vem si mou nohu.“ Cože?

Dej mi zatracenej mobil.

Nevrátím ti ho, dokud to nenapravíš.

Vemu ten mobil a říkám si: „Víš co?

Podívám se mu do mobilu.

Podívám se, co to na tom mobilu řešil.“

Je to ode mě jako od rodiče nezodpovědný,

že nevím, co má syn v mobilu.

Chci se podívat, ale nepustí mě to tam.

Nemám otisk palce, nerozpozná můj obličej, nic.

Musím jít za tím spratkem, aby tam sakra zadal kód.

Zadej kód, ať vidím, co že to řešíš.

Syn mi s kamennou tváří řekl: „Ne, to neudělám.“

Cože?

„Zadej ten kód, než ti natáhnu jednu na krk.“ To jsem řekl.

Řekl jsem to.

Začal utíkat.

Jakoby tu nebydlel.

Jako že ho neuvidím za deset minut u večeře.

„Nikdo tě nehoní.

Dej mi ten kód, než ti nakopu zadek.“

Přisámbohu, odzdola jsem

uslyšel jen: „Nasrat.“

Zabiju ho. Já ho asi zabiju.

Sebehnu dolů, chytím ho pod krkem.

Začnu ho škrtit.

Co mi to kurva říkáš?

Nemohl dýchat. Dělal: „Áá.“

Řekl:

„To je ten kód. Heslo je:, Nasrat.'“

Aha.

To je dobrý heslo, synku. Dobrý heslo.

Máš to s „t“ na konci? Jak to píšeš?

Pěkně jsem ti pocuchal krk. Omlouvám se.

Koupím ti rolák,

abys nemusel do školy takhle. Promiň.

Děti mi stárnou.

Dceři je 13, synovi už deset.

Čím jsou starší, tím víc se hádají.

Přistihl jsem je, jak sprosťačí.

To mě rozesmálo.

Jestli myslíte, že vaše děti nesprosťačí,

jste hloupí rodiče. Hloupí.

Jen co odejdete z domu, už to lítá.

Kurva, mrdat, hovno, čurák, píča, prdel, svině.

Ani se to k sobě nehodí. Říkají to najednou.

Slyšel jsem, jak se dcera utrhla na syna. Dávala mu céres.

Já spím. Ležím na gauči.

Ona štěká.

„Krkáš mě, Hendricksi.

Jestli mě budeš srát, dám ti na prdel.“

Povídám: „Hergot. Tak moment.

Co se tu kruci děje?“

Nechci se prozradit. Jsem zvědavej, co syn odpoví.

Chci slyšet jeho protiargumenty.

Syn je stejnej jako já, když jsem byl děcko.

Jsme totožný, úplně stejný.

Můj syn je taková svině.

Taková svině.

Syn řekl tohle. Povídá:

„Upřímně, fakt, tak co, nic. Tak o čem se bavíme? No jo.“

Cože?

Vyběhl, jako kdyby vyhrál.

Tak jo.

Na synovu obranu - on to má zlý.

Co vadí starším sestrám na mladších bratrech?

Starší setry rády mladší bratry vytáčejí.

Nevím proč, tak to je.

Tuhle ho vláčela ze schodů.

Já to jen slyšel.

Slyšel jsem syna: „Propána, už ne.“