Promises

Já jsem Nick Fury.

Šest let jsem dřepěl v kanclu

a dumal, odkud se vynoří náš příští nepřítel.

Toto je oficiální zásah S.H.I.E.L.D.u.

A ani ve snu mě nenapadlo, že to bude shora.

Říkáte, že ta věc vypadala jako Coulson?

A tak i mluvila.

Měňavci.

Nikomu nevěřte. Ani našim vlastním lidem.

Ale teď tu stojím ve své skutečné podobě.

Bez přetvářky.

Chci si jen promluvit.

Mí lidé tam žili jako uprchlíci. Jsme bez domova.

- Talosi! - Soren.

A ten zbytek, co přežil, bude vyvražděn.

Jsou nás tisíce, co žijeme v odloučení.

Tohle je jen začátek.

Tady by nebyli v bezpečí.

Potřebují svůj vlastní domov.

BRIXTON, LONDÝN

Varro. Vítej.

Díky, Fury.

Někoho ti chci představit.

Tohle je Gravik.

Gravik.

Jeho rodiče zemřeli při poslední bitvě s Kree.

Jemu se zdařilo uprchnout. Pilotoval loď celou cestu sám.

Je chytrý, Fury. Ví, jak přežít.

Někdo takový by se hodil.

Je to ještě kluk.

Ale jen v lidských očích.

Pohovoř s ním.

Graviku. Tvých rodičů je mi líto.

Zemřeli nádhernou smrtí.

Tím jsme si jist.

To, co děláme,

je velice nebezpečné.

Já se nebojím.

Vidím, že ne.

Všem vám děkuju, že jste se připojili.

Vím, že to byla náročná cesta.

Hledali jsme domov a našli jen násilí.

A nenávist.

Každý z nás o někoho přišel.

Nebo o všechny.

A celá naše rasa je roztroušena v galaxii,

ale těch z vás, co dorazili až sem na Zem,

těch se někdo zastane.

Tenhle muž.

Já mu věřím.

A já nevěřím jen tak někomu.

Díky, Talosi.

Přátelé, hned, jak jsem...

Řeknu to jinak.

Téměř hned, jak jsem poznal Talose,

jsem věřil, že lidé a Skrullové mohou spolupracovat.

Náš svět čelí vážnému nebezpečí.

A já potřebuju pomoct.

Což znamená nasadit novou tvář

a držet ji.

Dám vám slib.

Zatímco budete chránit můj svět,

s Carol Danversovou vám najdeme nový domov.

Kdo z vás mi pomůže?

Díky, Soren.

Máš statečnou matku, G'iah.

Dodržte svůj slib,

já dodržím svůj.

Co to děláte?

Pusťte mě.

Já jsem Američan!

Já jsem Američan!

PODLE KOMIKSŮ MARVEL

TAJNÁ INVAZE

Přejete si?

Hledáme jednoho černocha. Američana.

Neviděla jste ho?

Černého Američana.

Ve vlaku z Moskvy do Varšavy?

To tu spíš potkáte mimozemšťana.

Šťastnou cestu, madam.

Jsou pryč.

Už se ti ozvala G'iah?

Zatím ne.

S mámou jsme jezdívali dlouhý štreky vlakem do Detroitu.

Tenkrát se nám vlakem takhle příjemně necestovalo.

Cestou z Alabamy jsme museli jet ve vagonu pro barevný.

Všude horko, pot. Záchody většinou nefunkční.

A vstup do jídeláku zakázanej.

Tak jsme s sebou měli kuře, chleba, vajíčka a koláč v krabici od bot.

Po půlhodině bylo po kuřeti.

Vonělo a nedalo se mu odolat.

Aby nám cesta líp utíkala,

vymýšleli jsme si s mámou hry.

„Řekni mi něco, co nevím.“

Ta byla její oblíbená.

Jednou mi řekla: „Řekni mi něco, co nevím o tobě a Suzie.“

Se Suzie jsme si hráli na doktora.

Za stodolou starýho Jacksona.

Samozřejmě, že o tom jsem jí nic říkat nechtěl.

Tak jsem si vymyslel blbinu.

„Se Suzie jsme viděli puntíkovanou ropuchu.“

Máma se jen usmála.

I když věděla, že lžu, jak když tiskne,

tak právě ta lež

jí prozradila všechno, co chtěla o mně a Suzie vědět.

Nevyzkoušíme si to?

Jo.

Řekni mi něco, co nevím o zničení Skrullosu.

Všechno, co o něm lze vědět, už víš.

Název té hry je „Řekni mi něco, co nevím.“

Napadla nás rasa Kree. Odráželi jsme je, co to jen šlo.

Když už je dál odrážet nešlo,

tak se zbylý milion našich rozprchl.

Zajímavé.

Řekni mi něco, co nevím o těch rozprchlých Skrullech.

Jsou tady.

Kdo přesně?

My všichni.

Počkej.

Říkáš mi, že se teď mezi námi pohybuje milion Skrullů?

Přišels o ten svůj ještěří rozum?

Vyslal jsem signál

a každý Skrull, který není v kolonii císaře Drogga, přiletěl.

Ty jsi mi lhal!

Šli po nás napříč celým vesmírem.

A já si mohl vybrat.

Buď nechat svůj lid vyhladit, anebo ho povolat na Zemi.

- Co bys udělal ty? - O mě tu nejde!

Jo! Ale využívat nás jako špiony a poslíčky,

to ti nevadí, co?

Pravidla návštěvy určuje hostitel.

A co když ten hostitel zmizí?

Tys byl pryč!

A já nevěděl, že se vrátíš, vážně ne.

A i když ses vrátil,

nebyla s tebou rozumná řeč.

Sotva ses na Zemi ohřál.

„Ó, je tady moc dusno! Musím na vesmírnou stanici.“

A tam jsi byl několik let!

Dobře jsi věděl, jak mě kontaktovat.

A neudělal jsi to, protože jsi nechtěl, abych to věděl.

Doufal jsem, že s tvou pomocí

budou na Zemi Skrullové a lidi koexistovat.

Lidi nedokážou koexistovat sami se sebou! Už jsi tu dost dlouho, abys to věděl!

Jen co jsme začali chodit vzpřímeně, tak spolu válčíme!

Na týhle planetě toleranci vůči další rase nenajdeš.

No a vlastně ani v tady v tom kupé.

Takže se ztrať.

Bože můj.

LONDÝN

Elizabeth.

Byl jste tam?

Jo.

Jak se to stalo?

Velice rychle.

Nebuďte jeden z těch mizerů, kteří mi nabízejí soustrast,

když chci slyšet pravdu!

Tamten. Víte, co mi řekl?

Řekl mi, že je mi náš národ velice vděčný.

Ale už mi neřekne, kde na planetě Zemi moji dceru zabili.

Fakta a vděčnost jsou očividně neslučitelné.

Zemřela v Moskvě.

Pokoušeli jsme se zmařit ten útok.

Někdo nalíčil past.

- Na ni? - Ne, na mě.

Někdo chtěl ublížit mně.

Tak ublížil jí.

Takže to kvůli vám si odvážím svou dceru domů v rakvi.

Mrzí mě, že jsem ji neuchránil, Elizabeth.

Jste Nick Fury.

Maria ve vás věřila.

Šla by za vámi do horoucích pekel a zpět.

Nevím, za co tam Maria zemřela.

Ale když už se to stalo, ať to nebylo zbytečně.

Mimořádná událost.

EXPLOZE V MOSKVĚ

Během výročních oslav explodovalo v Moskvě několik bomb.

Obětí bylo více než 2 000.

Je jeden podezřelý.

PODEZŘELÝ VE VAZBĚ

Identifikován byl jako jeden z vůdců

skupiny Američané proti Rusku.

Premiérka Velké Británie útok okamžitě odsoudila

a generální tajemník NATO oznámil:

„NATO sbírá o tom útoku informace.“

RUSKÁ ODVETA

Navzdory odsouzení útoku vše nasvědčuje tomu,

že Rusko plánuje odvetu za to,

co Kreml nazývá

vyhlášením války ze strany USA.

USA NAŘČENO Z BOMBOVÉHO ÚTOKU NA DEN NÁRODNÍ JEDNOTY

Říkají, že ten útok v Moskvě je naše práce.

Podle mě je to blbost.

Není možné, aby Američané provedli útok v Moskvě.

Tohle je jasný příklad mezinárodní blamáže.

Jak jsi věděl, že tam Fury bude?

Nijak.

Jistě jsem to nevěděl. Ale doufal jsem v to.

Chtěl jsem se ujistit, jak na tom teď je.