Disobedience

Na začátku

stvořil Ha-Šem tři typy bytostí,

anděly,

zvířata

a lidské bytosti.

Anděly stvořil ze Svého čistého slova.

Andělé nemají sílu páchat zlo,

ani na chvíli se nemohou odchýlit od Jeho záměru.

Zvířata vedou jen jejich instinkty.

I ona se řídí příkazy svého Stvořitele.

Tóra uvádí,

že Ha-Šem strávil téměř šest dní tvoření

formováním těchto bytostí.

Pak těsně před západem slunce

vzal malé množství hlíny

a vytvořil z ní muže a ženu.

Dodatečná myšlenka?

Nebo Jeho vrcholný úspěch?

Co je to zač?

Muž?

Žena?

Je to bytost se silou neposlechnout.

Ze všech stvoření máme jen my

svobodnou vůli.

Nacházíme se

mezi jasností andělů a žádostivostí zvířat.

Ha-Šem nám dal možnost Volby, což je výsada i břemeno.

Proto si musíme Zvolit

tento spletitý život, který žijeme.

Zavolejte záchranku.

Rabíne.

Rabíne.

Otevřete oči.

Nádech.

Takže vám bylo 15,

když jste měl první tetování?

To hodně bolelo.

A to byl ten Ježíš tamhle...

Ježíš hodně bolel.

Je to krásné.

Máte, co potřebujete?

Je to fantastické, jo. Děkuju. Jste v pořádku?

Brzy si půjdu zakouřit.

Ještě pět minut?

Jdu tam.

Bradu trochu dolů.

Je hezké, když se trochu usmíváte.

-Ronnie. -Teď ne.

Ronnie.

Musíš s tím člověkem mluvit.

Mezinárodní přílety

Dobrý den.

-Ano? -Je tady Dovid?

-Ano. -Děkuju.

Rabíne, někdo vás shání.

-Kdo je to? -To neřekla.

Díky, Naomi.

Dovide.

Ronit.

Ronit.

Nečekali jsme tě.

Ne?

-Myslela jsem... -Pokoj v duši.

Děkuju ti.

Promiň, zapomněla jsem.

Jedeš rovnou z letiště?

Jo.

Půjdu do hotelu.

Jsou tu lidé, kteří přišli uctít Rabína.

Dobře.

Jsi v pořádku?

Jo.

Jak zemřel?

Nakonec na zápal plic.

Někam si to odložím...

-Vezmi tohle. -a hned přijdu.

-Ano. -Děkuju.

Dobrý den.

Dobrý den.

Ronit.

-Frumo? -Jsi to opravdu ty!

Moshe.

Ronit, jsi tady.

Samozřejmě že jsi.

Dobrý den.

Frumo.

Ronit.

Strýčku Hartogu.

Jak se ti daří?

Dobře.

Pokoj v duši.

-Ano. -Sundej si kabát.

Tak. A šálu...

-Ne, tu si nechám. -...a rukavice.

Frumo.

Takže

jsi přijela.

Jsi v pořádku?

Nemáš kávu?

-Můžu dostat kávu? -Pojď.

-Pořád piješ černou? -Jo, díky.

Za chvíli si zavolám taxík.

Zůstaň tady, Ronit.

Ne, to je dobrý. Děkuju.

Zůstaň tady.

Vážně?

Díky.

Takže jsi přijela

truchlit.

Proč bych tu jinak byla?

U tebe člověk nikdy nevěděl.

Ty se na mě pořád zlobíš?

Odešlas tak znenadání.

Jsi ženatý?

Kdy se to stalo?

Dávno.

Povídej. Kdo je to? Znám ji?

Bože, není to Hinda, že ne?

Dovide, nevzal sis Hindu z Hendonu, že ne?

Jo. Vzal. Vzal sis Hindu. Sakra, Dovide, ne.

Ne.

-Nevzal jsem si ji. -To je dobře.

Takže tam zbývá asi 20 žen stejných jako ona.

-Proč jsou tak stejné? -Nebuď zlá.

Ahoj, Esti.

Ronit. Jak se máš?

Jsem

tady, což je zvláštní.

Jak se ti daří?

Pokoj v duši.

Děkuju ti.

Vypadáš hodně

newyorsky.

Vypadáš strašně židovsky, Esti.

Mám přinést další jídlo?

Ne, nech to, popovídáme si.

Udělá to Dovidova žena. Až se objeví.

Kdo je paní Kupermanová, Esti?

Schvalujeme ji?

Ronit chtěla jít do hotelu.

Řekl jsem jí, že může zůstat u nás.

Jo.

To musíš.

Připravím postel v pokoji pro hosty.

Já to udělám. To je v pořádku.

Jste manželé.

Jo.

Jo, jsme, Ronit.

Nikdo mi to neřekl.

Proč jste mi to neřekli?

Zmizelas.

Páni.

Dobře.

Gratuluju.

Ne, ne. Prosím.

-Pojď. -Dobře.

Hesped bude velká událost.

Ty a Esti jste se vzali?

Vždycky jsme byli my tři.

Jo, odešlas.

Zbyli jsme dva.

Přijela bych, kdybys mi to řekl.

Rabín nechtěl, abys věděla, že je nemocný.

Na konci už byl hodně slabý.

Nechtěl asi, abys ho tak viděla.

Stejně jsi mi měl zavolat.

Tenhle týden je těžký, Ronit.

Prosím.

Můj otec právě zemřel.

Já vím.

Já vím, byl jsem tam.

Aspoň jsi mi dal vědět, že zemřel.

Je důležité se tento týden chovat s úctou.

S úctou?

To je to nejdůležitější.

Samozřejmě.

Promiň, je tu trochu nepořádek.

-Přinesu ti ramínka. -Díky.

Co je?

Vypadám starší?

To jsem nemyslela.

Vypadám unaveně.

To my všichni.

Esti, mám se ubytovat někde jinde?

Dělej si, co chceš.

Dají se ta okna otevřít?

Ne.

Kouřit musíš chodit dolů.

Tady.

Přinesl jsem ti deku navíc.

"Předčasná smrt Rabína Krushky je velká rána pro anglické židy.

Byl to velikán víry.

Bohužel po sobě nezanechal děti."

Odfláklá novinařina.

-To by Rabína rozzlobilo. -Bezdětný.

To zřejmě napsal nějaký nezralý novinář.

Nech to plavat.

Každý ho má tak rád.

Říkávala jsem si, jestli ho mám ráda tolik jako ti cizí.

Někdy jsem si říkala, jestli ho mám vůbec ráda.