Beloved

V PŘEDCHOZÍCH DÍLECH JSTE VIDĚLI

Mohu se zeptat, jaká katastrofa

tě zavála ke mně domů?

Jak vysvětlujete přítomnost pana Furyho v Moskvě?

Poslal vás mě vyrazit?

Já se nabídl.

Za to, co jste napáchal v Moskvě

a co skončilo smrtí jedné z našich agentek,

vám ten kouř patří, brácho.

Na zasedání

jsem vám sdělil, že mám plán, jak si přisvojit Zemi.

Hrdinové Země zareagují.

Jediný způsob, jak je odrazit, je stát se sami superhrdiny.

Každý z nás.

Superskrullové.

G'iah.

Uteč.

- Otoč se. - Ne.

Jsi vůdce Skrullů,

nebo náš nepřítel?

Kostel svatého Jakuba. Za hodinu.

PODLE KOMIKSŮ MARVEL

TAJNÁ INVAZE

PAŘÍŽ

Když jsem v televizi sledovala zpravodajství

o partě hrdinů ve Státech, tak si představ,

že jsem dostala pocit,

že znám asi někoho, kdo je dal všechny dohromady.

A kdybys toho někoho znala?

Nepřekvapilo by mě to.

A proč ne?

Protože je-li to ten, kdo si myslím, pak má silný smysl pro spravedlnost.

A chápe, že vesmír je velice nebezpečný.

A že za domov má smysl bojovat.

A že slabé je třeba chránit.

Co to čteš?

Je to sbírka básní.

Raymond Carver.

- Znáš ho? - Ne. Jsem spíš na historii.

Je znám svou stručností.

Některé jeho básně mají jen tři, čtyři verše,

ale ty mají grády.

A tvá oblíbená?

Pozdní úryvek.

A jak zní?

Je to konverzace mezi dvěma lidmi.

Přečti první verš.

„A toho, co jsi od života chtěla,

se ti dostalo?“

„Ano.“

„A copak jsi chtěla?“

„Být milovanou osobou,

prožít lásku nebeskou zde na Zemi.“

- Furyho před pár dny vyrazili. - Vyrazili?

Co se stalo?

Prezident Ritson zřejmě zjistil, že byl v Moskvě.

Prezident Ritson nezjistí ani že vyšlo slunce, když mu to neřeknu.

To já Furyho vyrazil.

Ne, řeknu to jinak, natvrdo jsem ho knokautoval.

Jo, pohřbil jsem ho zaživa. Impozantně.

Můžeš mi říct, když jsi to byl ty...

Když to byl Gravik, k čemu potřebujete mě?

Co Gravik potřebuje nebo nepotřebuje,

není tvoje starost.

Říkám ti, abys Furyho zabila.

Usnadním ti to.

Jeden z obyvatelů toho tvýho venkovskýho sídla

to dneska schytá.

Můžeš si hodit mincí, kdo.

Je zlomený.

Už od chvíle, kdy se vrátil po Probliku.

Starý Fury, ten všehoschopný

a mocný člověk, ten, který pro nás byl nepostradatelný,

ten Fury je pryč.

Tenhle nový

brzy umře vyčerpáním a z pocitu porážky.

Toho zabíjet nemusíme.

Priscillo.

Vyprávěj mi, co všechno neuděláš,

a já ti předvedu, co všechno udělám.

A teď si užij koncert.

Máme problém.

Myslíš?

Jakej?

Rozhlídni se, G. Není tu G'iah, a to o něčem svědčí.

Zradila nás.

A já se o ni už postaral.

Jasně.

Musí si myslet, že to udělali Rusové.

Takže uděláme bordel jako Rusové.

Jo, jenom náklad.

Opatrně.

Nikdy jsem tě do toho neměl nutit.

Moc se ti omlouvám.

Nestojím o tvou omluvu ani o soucit. Udělala jsem to z vlastní vůle.

A teď jsem s tebou jen proto,

protože jen s tebou, táto,

chápu, kam vlastně patřím.

A jediný, co po tobě chci,

je plán.

Pověz mi konečně,

jak plánuješ najít naší rase domov?

Protože Gravik ten svůj už spustil

a vychází mu.

Dobře.

Nejdřív ukončíme ty rozbroje.

Ty, já, Fury.

Pak zajdem za prezidentem.

A budeme mít velkou páku k vyjednávání.

Řekneme:

„Zrovna jsme vám zachránili planetu. Dejte nám něco na oplátku.“

A uvidíme, co se stane pak. Dobrá?

A já věřím, že pro ten milion z nás,

co tady je, dokážu získat amnestii.

Ty nechceš žít ve vlastní kůži?

Ovšemže chci.

Ale musíme být realisti.

G'iah, jsme rasa bez planety.

Jsme závislí na dobrodiní našich hostitelů.

Musíme jim dát najevo, že nejsme zlí.

Musíme se snažit být platní, otevřít svá srdce.

Pak nás přijmou.

Děláš si iluze.

Takoví nejsme.

Ani já taková nejsem.

G'iah.

G'iah!

- Myslela jsem, že budeš doma až později. - Překvápko.

-Čaj? - Jo, dám si ráda.

Co se děje? Otekly ti prsty?

Nemáš snubní prstýnek.

Zapomněl jsem na něj. Jako na smrt.

Znamená to, že zas někam odcházíš?

Ano.

Volali: „Fury, potřebujeme vás tady!“

- Znáš to. - Znám. A dobře.

Ze všech těch zbrklých

a neuvážených kravin, co jsem kdy udělal,

jsi ty zdaleka

můj největší omyl.

Stát se tvým manželem byl nerozum.

Nevnímal jsem instinkty. Hlava, srdce i moje tělo

křičely: „Ne!“

I teď, když tu sedím a vím,

že mě plánuješ zabít tou svou pistolí,

tak nevím, jestli bych se rozhodl jinak,

kdybych se rozhodoval znovu.

Prozradila bys mi něco? Jak sis

vybrala ji?

Doktorka Priscilla Davisová. Měla vrozenou srdeční vadu.

Svému okolí to tajila.

Nechtěla, aby ti, kteří ji měli rádi, se u ní celé měsíce scházeli

ve špitále a dívali se, jak umírá.

Já jsem ji ke konci navštěvovala téměř každý den

a velmi jsme se sblížily.

Ale nakonec

jsem musela s pravdou ven

a prozradit, co tam vlastně dělám.

A to bylo co?

Pátrala jsem po někom, koho by sis pustil k tělu.

Takže jste to na mě hráli od samýho začátku.

To neříkej, Nicku.

Potom přišel doktor a řekl mi, že už je to otázka hodin.

A tak jsem se rozhodla, že se jí zeptám.

Zeptáš, jestli ti předá svůj život?

Zeptala jsem se, zda se chce zamilovat.

Samozřejmě chtěla vědět jak.

A já jí řekla o tobě.

Musela jsem jí slíbit tři věci.

Zaprvé,

že ji pohřbím do moře, což se stalo.

Zadruhé,