The first 200 lines.
TURECKÁ ŽELEZNICE 400 KM OD ISTANBULU
MEZI SVĚTEM A MNOU
Horkou vodu, prosím.
Co prosím?
Řekl, že vagon má zavřeno.
Připraví vám ji.
-Děkuju. -Nemáte zač.
Američan?
Přiznávám se.
Poprvé v Turecku?
Ne, ne...
Byl jsem tu,
je to už dávno.
V jiném životě.
-Teď se vracíte. -Ano.
Něco hledám.
Hele.
Můj bratr říká,
že v Turecku najdete, co si budete přát.
Jo?
Co třeba muže, který unesl vlastní dceru
a odvedl ji od její americké matky?
Hrubého muže.
Takže ne opravdového muže.
Necítí k tomu dítěti lásku, chce jen bývalou ženu potrestat,
připravit ji o to, co pro ni znamená všechno,
a nehodlá to dítě vrátit.
Myslíte, že...
Omluvte mě.
Myslíte, že toho muže v Turecku najdu? Nebo možná...
až pojede do Turecka?
Já bych takového muže nehledal.
Bylo by to...
nebezpečné.
Pro vás.
To si muži jako on myslí.
A Bůh je mi svědkem, že bych mu dal příležitost
nechat toho,
zvážit to.
Pomyslet na to nejhorší, co by se mu mohlo stát.
Představit si to.
Na světě jsou dva druhy bolesti.
Bolest, která ublíží.
Bolest, která mění.
Dnes...
si můžete vybrat.
ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ
Zlato!
Zlato!
Pane Bože!
-Mami! -Zlatíčko!
Jsi v pořádku?
Holčičko moje.
Ministerstvo zahraničí o tom nic neví, Grace. Ani nikdo jiný.
Před 45 minutami někdo vaši dceru přivedl dolů na recepci.
Mám tě moc ráda. Mám tě ráda...
DOMOV ISRAELA A ROSE HOROWITZOVÝCH
Zbývá 0 minut
Příjezd - klepněte
Můj oblíbený řidič. Přesný jak hodinky.
Samueli.
Roberto, sem ani odsud není snadné se dostat.
Do kopírky?
-Do kopírky. -Ano.
Startujeme.
Jak mi to dneska jde?
Stejně, akorát hůř.
Den ze dne si míň pamatuju.
Vítejte do klubu.
Díky za svezení.
Dám vám radu.
Buďte vždycky hodný na toho, kdo má přístup k vašemu zubnímu kartáčku.
Děkuji za tento pohovor a příležitost.
Jak je patrno z mého životopisu...
Ne, ne, ne...
Děkuji vám za tu příležitost.
Obdivuji přístup vaší firmy k životnímu prostředí.
A podílet se na tom...
Mami.
Mami, přijali mě.
Jo, přijali mě, mami.
"Těší nás, že vám můžeme nabídnout
přijetí na strojírenskou fakultu, ročník 2019."
Mami! Nejdřív musím odmaturovat. Jo.
Nemůžu si vybírat, kdy pojedu, Tommy.
To je na armádě.
Napíšu vám, až budu na bráně. Mám vás oba rád.
Kam máte namířeno?
Do Iráku.
První turnus?
Ano, pane.
Vyzvednu vás, až se vrátíte.
Děkuju.
Jak to roste?
-Nechala jsem vám něco nahoře. -Vážně?
Děkuju, Fatimo.
-Přijdete na to posezení? -Ano.
Přinesu talíře a ubrousky. Ubrousky a talíře.
A vidličky.
BRUSEL, BELGIE
Proč to děláte?
Mám tvý jméno na papíru v kapse. Na ničem jiným nezáleží.
Hele, hele... Dívej se na mě.
Ne, ne... Přestaň mluvit.
Stane se to.
Každou chvíli přijde tvůj syn.
Že?
-Otevři pusu. -Ne.
Otevři pusu.
Víte co? Nejlepší je hlásit počasí.
Hlásit počasí je nejlepší.
Nejvíc je cvičit delfíny.
A nemusíš nic vědět, protože máš po stranách obrazovky.
Nejvíc jsou kadeřníci princezen.
Ti jsou nejlepší. Kadeří jim vlasy.
Dobrý den.
Pane McCalle.
-Před týdnem jsem si objednával knihu. -Ano.
McCall...
Nevidím ji.
Hned jsem zpátky.
Pán se seznamem.
Sto knih, co má každý přečíst.
-Přiznávám se. -"Hledání ztraceného času."
-Přišla včera. -Děkuji.
Jaké číslo?
Poslední.
Doufám, že začnete s dalším seznamem.
-Já taky. Kolik? -40 $, prosím.
Děkuju.
Oznámení je pryč?
To "Na prodej".
Změna okolností.
Teď už nikam nepojedu.
Nechci pít.
Nechci pít.
"Bože,
dej mi klid, abych přijal, co změnit nemohu,
odvahu, abych změnil, co změnit mohu,
a moudrost, abych to uměl rozpoznat."
Neodvezl byste mě tam, kde jste mě vyzvedával?
Cestující
Druhou nohu. Tak.
Pojď. Dobrý.
Opatrně...
Ještě krok. Pojď.
Dobrý.
Odvezl byste ji k ní do bytu?
Díky.
Přestaň švindlovat.
Dobrý večer. Jsem ten řidič, co vezl vaši přítelkyni domů.
To není přítelkyně, jen stážistka.
Promiňte, ta kreditka byla neplatná.
Debile! Pozveme tě, protože tvůj táta je klient,
a ty hned to první posereš.
Pojďte dál.
Tu máte.
Pane jo!
Tyhle znám jenom z doslechu.
-Tak teď ji vidíte. -Jo.
Zaplaťte si, co chcete, a dejte si pěkný dýško, jo?
Děkuju. Děkuju.
Nezeptáte se, zda dojela v pořádku?
-Dojela v pořádku? -Ne.
Odvezl jsem ji do nemocnice. Teď jí pumpují žaludek.
Jak se jmenuje?
To nevíte, viďte?
V tomhle okamžiku dávám většinou možnost zachovat se správně, ale dnes ne.
Dnes budu potřebovat vaše kamery, mobily,
vše, na co jste si mohli natáčet, co jste jí dělali.
Zaklepals na nesprávný dveře, dědo.
Ježíšikriste!
Tak pojď.
Vstaň.
Vstaň!
Nezačínej brečet. Dej mi mobil.
-Pravou nebo levou? -Nerozumím vám.
-Jsi pravák nebo levák? -Pravák.
Zavolej policii. Řekni jim pravdu o tom, co se tu stalo.
Tatínkovy peníze tě tentokrát nezachrání, chápeš?
-Ano. -Znáš její jméno?
Ne.
Jmenuje se Amy. Podej mi levačku.
Podej mi levačku.
-Očekávám hodnocení 5 hvězdiček. -Ano, pane.
Ale ne kvůli sobě, kvůli komu?
-Kvůli Amy. -Správně.
-Kvůli...? -Amy.
-Kvůli...? -Amy.
Nezapomeň na 5 hvězdiček, mladej.
Kurva.
"Paráda!"
Ahoj, Susan.
Copak?
-Jaks věděl, že jsem to já? -Cítil jsem tě.
Vždyť jsem jen čurala.
Jo, ale jedla jsi chřest se zálivkou vinaigrette a sójovou omáčkou.
-Ty jsi! -Cítil jsem tvůj parfém. Jak je?
-U tebe dobrý? -Teď lepší.
To je dobře.
No comments yet. Be the first to leave one.