Silver Linings Playbook

KARLOVA PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA

Děláš si srandu? Miluju neděle. Neděle jsou nejlepší.

Sejde se celá rodina. Mamka vaří, táta natáhne dres.

Společně sledujeme zápas.

Jo, šílím z toho. A jo, štvalo mě to.

Ani jsi nevěděla, že jsem to miloval. Nevážil jsem si toho, ani tebe ne.

No tak. Musíme jít.

O to všechno jsem přišel. Zkazil jsem to. Ale ty taky. Můžeme to vrátit.

Všechno už bude lepší.

Už je mi líp a tobě snad taky. Budu si vážit...

- Už jdu. - Doktor čeká. Pojďme už.

Už jdu.

To je pravá láska.

Nosil jsem dlouhý vlasy. Prej o nich moc mluvím.

Říkal jsem, jak to chci ostříhat, ale vzal to moc.

- Říkal jsem, ať to udělá jako vždycky. - Všechno je možné.

Často se utápíme v negativních myšlenkách.

Zatemní nám to mysl jako nic jiného.

Sice to nedoporučujeme, ale můžete si ho odvézt domů.

Nicméně na sebe berete velkou zodpovědnost.

Začíná si zvykat na zdejší režim.

Nechci, aby si tu na něco zvykal.

Osm měsíců už snad stačí.

SOUHLAS S PROPUŠTĚNÍM

BERU NA VĚDOMÍ, ŽE NEMOCNICE NENESE ŽÁDNOU ZODPOVĚDNOST

Hele, mami.

Svezeme Dannyho do Filadelfie?

Co?

- Nějak to nechápu. - Neboj, to bude v pohodě.

Dneska snad pustili všechny.

Nazdárek, paní S. Těší mě, že vás konečně poznávám.

Pat vyprávěl, jakou z vás Bůh udělal super ženskou.

Že jste pilíř, co drží celou domácnost.

A taky prej děláte výborný lasagně, když hrajou Birds.

Danny tam byl za napadení pod vlivem perníku a alkoholu.

- Blbá kombinace. - Navíc trpí úzkostí.

Dělal jsem rentgenovýho technika a trpěl jsem ADD a úzkostí.

Měl jsem přístup k lékům, a tak trochu jsem toho zneužil.

Nosil jsem dlouhý vlasy. Narostly mi, až když jsem byl starší.

V dětství mi nerostly.

Brácha nosil kudrliny, ale já nemohl, protože jsem měl krátký vlasy.

Záviděl jsem mu, ale...

- Prosím? - Teď vypadáš výborně.

- Myslíš? - Máš to dobrý.

- Opačným směrem. - Co prosím? Určitě?

Ihned ho zavezu zpátky.

Lhal jsi mi, Pate. Dannyho nepropustili.

Promluvíme si o tom, mami.

- Poslouchej mě. - Nestrhávej mi řízení!

Celé to byla chyba.

Promiň, mami. Jsi v pořádku?

Mám kvůli tobě problémy se soudy.

Můžu za to já. Pat to nevěděl. Jsme kamarádi, stojí při mně...

S léčebnou jsme na štíru, ale nějak se to pořeší.

Odvezte mě tam, ale Pata vezměte domů. Je v pohodě. Fakt.

Uvidíte, už je dobrej. Je to moje vina.

Zastavíš mi v knihovně? Chci si přečíst, co Nikki probírá ve škole.

Mami, je to dobrý. Pracuju na sobě.

STADION PHILADELPHIA EAGLES

DeSean Jackson.

Co udělal DeSean Jackson?

- Vyprávěj mi to. - Šílenost.

Uběhne pár yardů a nechá si sebrat míč.

Máš makat do end zóny, pitomče. Ještě tam nedoběhl, ale už slaví.

Hele, to není žádná novinka. Tvýmu týmu se to stává pořád.

Vždycky chybí málo a pak to zkazej. Trpěj komplexem méněcennosti.

Co to říkáš? Proč se Cowboys říká americkej tým?

- Protože jsou. - Jsme sakra ve Filadelfii.

- Co pořád máš? Jsi zrádce. - Co je američtější než kovbojové?

Víš, co je američtější? Benjamin Franklin.

- Benjamin Franklin? - Jeden z otců zakladatelů.

Ten rozcuchanej s brejličkama?

A co blesky? V bouřce pouštěl draka.

Nebejt na stodolarovce, nikdo by ani nevěděl, kdo to je.

- Proč jich máš tolik? - Nechmatej na to.

Ničeho jsem se nedotknul. Nesváděj to na mě.

Kdo to byl? Kdo sem naházel ty ovladače?

- To ty, Randy? - Ani jsem se jich nedotkl.

K čemu jich vůbec máš tolik?

Tady ji máme.

- To je ale šťabajzna. - Co to má znamenat?

Všechno v pohodě?

No...

- Kde ho máš? - Přímo tady.

Máš ho. Nechceme, aby ho ukradli.

- Pořád máš ten svůj? - Mám.

Už mi nic neříkáš? Nemluvilas o tom, že ho přivezeš.

- Už je zdravej. - Neřeklas tátovi, že pro mě jedeš?

- Nic se neděje. - Jen chci jistotu, že jsi v pohodě.

- Vůbec nic mi neřekla. - Soud to povolil. Neboj.

Jo, ale co doktor? Soudy poslouchaj doktory.

- Jo, poslouchaj... - Tati, dejchej.

Soud to povolil. Nech to plavat.

- Klid. - Šel jsem tam kvůli soudu.

Takhle jsme se před měsíci u soudu dohodli.

Právník nám radil, ať přistoupíme na dohodu.

- Odkroutím osm měsíců a jsem volnej. - Všechno je pod kontrolou.

- Nuže dobrá. Gratuluju. - Díky.

- Na čem makáš? - Otevřu si restauraci.

- Sendviče se steaky a sýrem. - Kde na to vezmeš?

- O to se nestarej. - Ze sázek?

- Od koho to víš? - Máma mi to řekla.

- Neřekla. - Teď jsi mi to venku říkala.

Před pěti minutama:

„Nemluv o tom, ale táta přišel o práci a dělá bookmakera."

Proč jsi mu to říkala, Dolores? Vůbec to nechápe. Nic se neděje.

Spíš mám strach o tebe.

- Jasně, tati. - Otázka zní:

Co uděláš se životem?

Zamakám na kondičce.

Musím se kvůli Nikki dostat do formy.

Přečtu knížky, co Nikki probírá, a vrátím se do bývalý práce.

Víš... Nikki prodala barák. Odstěhovala se.

- Máma ti neřekla, že... - O mým manželství víš prd.

Naše manželství... Hluboce se milujeme, jasný?

Zrovna jako vy dva.

Hele, Patricku, odešla. Už tu není. Nikki je pryč.

Co vyvádíš, tati? Excelsior .

Co to znamená?

Že svoji negativitu přeměním na hnací motor.

Všechno zlý je k něčemu dobrý. A nejsou to kecy.

Nejsou to sračky, ale chce to zamakat.

Co to má kurva bejt!

Debilní slint.

Fakt nechápu, že tohle Nikki učí. Furt. Rozeberu vám to celý.

Celou dobu fandíte tomu Hemingwayovi, ať přežije válku

a najde štěstí s milovanou Catherine.

Jsou čtyři ráno, Pate.

A on tu válku přežije, dokonce přežije i výbuch.

Vyvázne a zdrhne s Catherine do Švýcarska.

Catherine navíc čeká dítě. Nádhera, ne?

Zmizej do hor a tam si šťastně žijou.

Pijou víno a tancujou.

Oba rádi tancujou, což byla nudná část, ale líbila se mi, protože byli šťastný.

Zvonec a konec? Ne. Končí to jinak.

Ona zemře!

Svět už je tak dost krutej. Fakt hrozně.

Nemůže mu prostě někdo říct, ať myslí pozitivně a napíše dobrej konec?

Měl by ses nám omluvit.

To teda ne, mami. Za tohle se omlouvat nebudu.

Víš, co udělám? Omlouvám se jménem Ernesta Hemingwaye,

protože ten za to může.

Jak chceš, řekni Ernestovi, ať nám cinkne a omluví se.

- Proč jsi nešel se mnou? - Četl jsem si.

Pro rány boží, dej si od čtení pohov. Proč máš na sobě pytel na odpadky?

- Jdu běhat. - Stůj.

Kam jako jdeš? Musíš spravit to okno.

- Až se vrátím. - Hned teď.

Zalez do auta. Musíme na terapii.

- Nechce se mi tam. - Je to součást dohody.

Jinak tu nemůžeš zůstat.

- Fakt tu hraje ta písnička? - Občas pouštíme hudbu.

Pěkně mě sere. Můžete to vypnout?

- Nemohu. - Proč jako?

- Nemám k tomu povolení. Promiňte. - Je za tím doktor Timbers, co?

Kde je ten reproduktor? Tady?

Omlouvám se. Pardon. Nechtěl jsem.

Dám to do pořádku, jasný?

Fakt jste to přepísknul, doktore Patele. Omlouvám se, ale...

- Tykejme si, jsem Cliff. - Fajn, Cliffe.

Takhle se nemáš seznamovat.

Proč si to nezapíšeš... Třeba do toho sešitku nebo co to máš.

Omlouvám se, chtěl jsem vědět, jestli tě to vyprovokuje.

Máš bod, vyprovokuje.

- Nebudu brát prášky. - Musíš.

Ne, jsem po nich jak praštěnej.

- Musíš je brát. - Nehodlám polykat prášky.

Hele, já fakt nemám problémy s ovládáním.

To táta, já fakt ne.

Vykopli ho ze stadionu.

Porval se, nemůže tam ani páchnout.

- Já udělal jen jednu blbost. - Jedna blbost ti může změnit život.

Ale já jsem připravenej převzít za sebe zodpovědnost a uznat chybu.

- Ale ona taky. - Co by měla uznat?

Co by měla uznat? Děláš si srandu?

Tak si to probereme.

Přijdu z práce dřív, což se mi nestává,

ale rafnul jsem se s Nancy, s ředitelkou.

Přijdu domů a co slyším? Svatební písničku.

Tu samou, co jste tak roztomile vyhrávali na chodbě.

Písnička hraje. Dobrý. Mělo mě to trknout.

Co doma uvidím? Projdu dveřma a všude poházený spodky,

hadry a pánský kalhoty s páskem.

Vylezu po schodech a vidím DVD přehrávač.

Z cédéčka hraje naše svatební písnička.

Na zemi se válej kalhotky mý ženy.

Zvednu hlavu a vidím ji nahou ve sprše.

Říkám si, jak je to skvělý, že se sprchuje. Pecka.

Půjdu za ní. Ve sprše jsme to dlouho nedělali. Tak dneska jo.

Odhrnu závěs a je tam s ní podělanej dějepisář.

Víš, co mi řekl?

„Odejděte, prosím." To mi řek.

Jo, mrdlo mi v hlavě. Skoro jsem ho umlátil,

ale mám za to pykat a bejt přirovávanej k tátovi? To fakt ne.

Dobře. Povíš mi, co jsi dělal předtím nebo potom?

Týden před tím jsem zavolal poldy

a řekl jsem jim, že se mě chtěj zbavit, tak zpronevěřili prachy

místní střední, což...

nebyla pravda. Bylo to v mý hlavě.

Pozdějc v nemocnici přišli na to, že mám...