Motherhood

překlad a korekce ni. na29

Nazdar, Lady!

Edith? Jste v pořádku?

Ano, drahoušku. Jsem v pořádku.

Potřebujete něco z obchodu?

Pospěšte si, děti.

Claro! Přijdeš pozdě do školy!

Možná pomerančový džus.

Nějaké jídlo pro Lady?

Nevím.

Dobře, Edith, zavírám dveře, ano?

Neměla byste je nechávat otevřené.

To je dokonalá past.

Jdeme.

To je spíš poklad, ne žádná past.

Pokud někdo hromadu harampádí z 50. let považuje za poklad...

Někteří ano.

Avery, dneska to auto budeš muset vyparkovat, pamatuješ?

Jasně.

Seďte ale s Lucasem uvnitř a hlídejte, ať nám nikdo neobsadí místo.

- Já s Clarou dojdeme pěšky. - Dobře.

Hotovo!

Pojď, zlatíčko.

Opatrně, hoši.

Opatrně, hoši.

Copak jsem ho minulý týden neuklízela?

Hej, sleduj. Mrkni na ty knížky!

Neměli bychom je sebrat, než si toho máma všimne?

Ne, Avery, prosím.

Snaž se mít zájem rodiny na prvním místě. Mysli na společné dobro.

Přesně tohle dělám.

Přesně tohle dělám.

Tak jo, šup do auta.

Můžu taky?

Já bych taky chtěla umět francouzsky.

Zítra mám narozeniny. Už mi bude šest let!

A dneska večer máme nahoře velkou oslavu!

Opravdu? U vás doma?

Na moje 6. narozeniny mi přijelo zahrát soukromé loutkové divadlo.

A ke mně přijde 10 kamarádek!

A moje 7. narozeniny jsme oslavili ve švédské chalupě v Central Parku.

Mně nejdřív máma dovolila jen 6 kamarádek,

protože jsou to 6. narozeniny.

A z restaurace jsme si nechali dovézt ledovou čokoládu.

Ale můj táta s ní promluvil a ona mi dovolila 10 kamarádek.

A nakonec jsem se s kamarádkama projížděla v kočáře.

V Central Parku při západu slunce.

A já budu mít třípatrový dort s purpurovou polevou.

A taky tam budeme mít plno narozeninových taštiček i pro

ostatní, že jo, mami?

Pane bože, jenom to ne.

Elizo, vy jste tak odvážná.

Opravdu? Proč myslíte?

Myslím způsob, jakým žijete, víte?

Děti, auto, pes...

Trošku vyčerpávající, ne?

Takto vy definujete slovo " odvážná "?

Elizo, mohla bys mi sem jít pomoct s tou přezkou?

Mami, zapomněla jsi na můj batoh.

A ten budu určitě dneska potřebovat.

Dobře.

Elizo, vy máte...?

Nemáte na sobě náhodou noční košili?

Muselo k tomu skutečně dojít?

Musím se já, Eliza K. Welchová,

ponižovat ve své noční košili

před zraky svých sousedů?

Můj manžel se běžel s Clarou podívat za roh na Playstation 3

a já mám přesně 9 minut na to, abych něco napsala.

Copak může matka zformulovat své myšlenky

vtipně a přesvědčivě

za tak směšně krátkou dobu?

Ale, zase máma od Zacha.

" Přestaň si stěžovat, ty svatá matko!"

Nikdo nemá na nic čas.

"Své vnitřní já můžeš začít zkoumat, až tvé děti vystudují vysokou."

Copak musí nutně duše ženy chřadnout a umírat

jen proto, že se rozhodla stát se matkou?

Chci dokončit praní prádla a toto souvětí

včetně svých hlubokých provokativních myšlenek

a připravit kouzelnou oslavu narozenin pro mou dceru.

Chci toho opravdu hodně?

Claře bude zítra 6 let.

Už má za sebou polovinu cesty k tomu, kdy její věk bude obsahovat číslice dvě.

Za 12 let půjde na vysokou školu.

Kdysi to vypadalo jako strašně dlouhá doba.

A dneska je to otázka mrknutí oka.

" Vyjádřete svůj názor a staňte se naší mamologistkou"

se svou vlastní rubrikou,

která vám může přinést až 3000 dolarů měsíčně!

Druhého finalistu odměníme 1000 dolarů

nebo uhradíme veškeré výdaje spojené s letošní Mamapaloozou,

festivalem matek, které to umí pořádně rozjet.

Bože, děláte si ze mě legraci.

" Stačí zaslat 500 slov o tom, co mateřství znamená právě pro vás ."

Můj Bože!

Naprosto ideální!

Ale ne...

A nyní se blížíme k jednomu z prvních

a historicky velmi významnému domovu Edny St. Vincent Millayové.

Takže si všichni připravte vaše fotoaparáty...

Promiňte, prosím.

Toto je obytná zóna, lidi, ne zábavní park.

Vyfoť ji! Honem ji vyfoť...!

A tady je nároží, které všichni tak důvěrně známe ze seriálu " Přátelé ".

Ačkoliv kterýkoliv interiérový záběr

je ve skutečnosti pořízen z Los Angeleských studií.

Rychle, děti! Pospěšte si!

Ahoj, Sheilo! Sheilo!

Co se děje, zlato?

Mám obočí jako Joan Crawfordová?

Použila jsem obyčejnou tužku místo zvýrazňovače a ani jsem se na sebe nekoukla.

Řekni mi pravdu.

Ne, máš to dobrý. Vypadáš tak pikantně.

Pikantně?

Slíbila jsem Claře, že jí to donesu ještě před vyučováním,

jinak je ze mě mrtvá máma.

- Jdeš se mnou? - Jasně.

Poslouchej, nechceš, abych Claru

vyzvedla já a přivezla ji s námi?

Trixie by z toho byla nadšená.

Já myslela, že děti si v pátky vyzvedává Joel.

Ten je zrovna v Santa Fe.

Zase tam pronásleduje nějakého divokého hrnčíře?

Vím já? Možná. Koho to zajímá...

Asi bych to měla zkusit, že?

Myslím, že mít opravdovou práci je oprávněný argument, nemyslíš?

Už si na to ani nevzpomínám.

Jasně, že skutečná práce v tomto případě stojí za úvahu.

Obzvlášť ta, za kterou ti zaplatí víc,

než vůbec péče o dítě vyžaduje.

A už je to fakt dlouho.

Jsi připravená upustit

od svých zásad organické stravy?

Naprosto!

Chápeš, že mám konečně šanci posoudit, co to "stát se matkou"

ve skutečnosti znamená? Nikde se o tom pořádně nemluví.

O nedostatku spánku,

o neustálém strachu, non-stop uklízení, o smrti jakéhokoliv chtíče.

Úplně si dokážu představit, jak časopis Lunchbox mizí z regálů.

Tohle bude můj první titulek:

" Buďte upřímné ke svému vlastnímu já: Nemnožte se."

Příliš pozdě.

Ahoj, Trixie!

Ale hovno!

- Co je? - Avery zapomněl vyvenčit Coupona!

Hovno je správné slovo.

Mazej domů, jestli nechceš na koberci najít překvapení.

Avery?

Avery.

Avery.

Ty věci jsou neuvěřitelné, vážně.

Nezapomněl jsi ráno na něco Avery?

Na co?

No já nevím, kdo je ve skutečnosti náš prvorozený...

Ten, co má trošku problémy s inkontinencí.

Jé, promiň.

To je to nejzneužívanější slovíčko na světě.

" Jé " nebo " promiň "?

Hele, já zůstanu s Lucasem a ty běž vyvenčit Coupona.

Ne, ne, ne. To bych nestihl.

V půl desáté mám redakční radu.

Nestihnu to, pokud hned teď neodjedu.

Ne, ne, ne! To jsi mi neřekl!

Říkal jsem ti to ráno, když jsi Claře rozčesávala vlasy.

Uklidni se, v jednu budu zpátky.

Ne, v jednu už bude pozdě!

Coupon to do té doby nevydrží

a sám se asi těžko vyvenčí,

když už ani nedokáže sejít dolů po schodech.

Pane bože!

Byl už jsi aspoň v tom bankomatu?

Elizo, přestaň se mnou laskavě mluvit, jako bych byl postižený.

Ano, byl.

Ne... já... promiň.

Prostě dneska potřebuju něco stihnout. Něco mimořádného.

Týká se to mého psaní, víš, kdyby to vyšlo, bylo by to...

Myslím, že jsem konečně přišla na to, co s tím provedu.

- Čau! - Ahoj.

Tak pojď.

Mám tě!

Pomerančový džus.

Edith? Zapomněla jsem na ten pomerančový džus.

Omlouvám se, přinesu ho později, ano?

Pomerančový džus? Žádný nepotřebuji, má drahá.

Zavírám dveře, Edith. Neměla byste je nechávat otevřené.

Tak jo.

Dělej, Coupone, pospěš si.

Čistící vůz! Čistící vůz!

Pane bože. Coupone! Pohni si!

Pohni!

Vezu zbraně hromadného ničení

Vrať se domů, ty chudáku!

Dobrá práce, Coupone! Hodný pejsek.

Chcete mi říct, že to tady jen tak necháte?

Ne, v žádném případě. Jen musím posadit svého syna do auta

a vyparkovat, ať tudy může projet čistící vůz.

A potom to uklidím.

A co když do toho do té doby někdo šlápne?

Zavolám na 311 a budu si stěžovat.