Love Is Blind: Poland (Love is Blind: Polska)

LÁSKA JE SLEPÁ: POLSKO ZASE SPOLU

Vítejte u setkání účastníků první řady pořadu Láska je slepá: Polsko.

Máme za sebou řadu plnou emocí, naděje, upřímných rozhovorů

a obtížných rozhodnutí, které změnily životy našich účastníků.

Moc ráda vás vidím.

- Ahoj. - Ahoj.

- Ahoj. - Ahoj.

Od vašeho vstupu do experimentu uběhl už téměř rok.

Dnes se vracíme k vašim příběhům.

Podíváme se, jak vaše životy vypadají teď.

Kdo dodržel své sliby?

Kdo změnil názor? A kdo našel pravou lásku?

Poslechneme si upřímné rozhovory. Některé budou možná nepříjemné.

Ale jsme tady, abychom zodpověděli všechny palčivé otázky.

Taky uvidíme dříve nezveřejněné záběry.

Super.

Všichni jste sem přišli hledat lásku.

Šli jste do buněk s otevřenými srdci. A to bylo velice odvážné.

Pět zasnoubených párů dostalo šanci zjistit,

zda jejich city přežijí i mimo buňky.

Všechny však nedošly až na konec.

Jeden pár ukončil svůj příběh dříve.

Čtyři páry došly k oltáři a dva z nich si řekly své ano.

Marta s Damianem dnes bohužel nemohli přijít.

Ale poslali nám video o tom, jak vypadal průběh jejich roku.

Super.

- Podíváme se. - Jo.

Kdo spí déle?

Zdravím vás z ranní procházky s pejsky.

Na první procházku chodím vždycky já.

Hej!

To je Freddie!

Přestěhovali jsme se sem dva týdny po svatbě.

Zkusíme vám ukázat, jak žijeme a jak to vypadalo poslední rok.

Dej pac.

Dej pac. Hodnej!

ZÁKLADNÍ KÁMEN NAŠEHO DOMU

Tohle je pracoviště mého manžela.

Pořád řešíme, jestli má být uklizené jako společný prostor,

nebo to má být Damianův koutek. Nevím, posuďte sami.

Je to krásné.

A když zlobím, což je každý den,

tak mě pošle na pár dní nahoru.

Ty zlobíš každý den.

Pak mám chvíli klid.

Klid je v manželství nejdůležitější, viď?

- Ciao. - Ciao.

Zdá se mi, že Marta už má trochu ostřejší smysl pro humor.

A Damian se zklidnil.

Takže jsou v rovnováze.

- Trochu ubral. - Jste v kontaktu?

- Ano. - Ano.

Freddie je šílený.

- A Lola? - Je víc v klidu.

Posíláme jim spoustu lásky a vřelé pozdravy.

- Přesně tak. - Samozřejmě.

- Auu? Jen takové malé „auu“? - Jen za rozehřátí.

Malé „auu“.

- Auu. - Auu.

Marta s Damianem nejsou jediným párem, který si řekl své ano.

Daria a Filip.

Ahoj.

I přes obavy jste se vy dva na konci experimentu také vzali.

A teď ta velká otázka. Jste stále spolu?

To teda jsme.

Bravo.

Jak to bylo? „Kurva, do čeho jsem se to navezl?“

- „Do čeho jsem se to navezl.“ Slušně. - Už nejsi sprostý.

Ano.

Už mluvím slušně. Jsem na dobré cestě.

Pořád máš pocit, že to bylo šílené?

Trochu, ale s krásným výsledkem.

- Jak jste se od svatby měli? - Zlato, začni ty.

Rozhodně to byla síla. Filip se ke mně hned nastěhoval,

takže jsme na nic nečekali.

Hned po svatbě si přestěhoval věci ke mně.

Takže jsme si pořád museli zvyknout, i když jsme spolu bydleli v experimentu.

Ale je to super.

Už jsme spolu navštívili čtyři země, protože jsme chtěli cestovat.

Super.

Myslím, že na necelý rok je to docela pěkné číslo.

Všechny ty cesty byly skvělé. Fantasticky jsme se bavili.

- Dodržel jsem slib. - To tedy ano.

Tak se na váš rok podíváme, protože máme pár záběrů. Můžeme?

Jasně.

Chtěl bych něco vzkázat klukům z buněk.

Oceňuji vaši snahu, ale já jsem vyhrál.

Zažili jsme krásné chvíle a úžasné výlety.

Lépe jsme se poznali, hned jsme spolu začali bydlet a je to nádherné.

Házíš s tím čím dál víc.

Ale během toho roku přišly i těžší chvíle a potkaly nás různé výzvy.

Chvíli jsem měla zdravotní problémy a můj manžel to zvládl skvěle.

Když jsem panikařila, čekal se mnou u lékaře

a jeho humor mi moc pomohl.

Já jsem měl problémy v práci.

Jak všichni víme, problémy v práci se přelívají i domů.

Nejdůležitější je mít někoho, kdo vás podpoří

a stojí při vás v těžkých chvílích.

Hodně se snažíme, protože samotná láska nestačí.

Vztahy jsou dřina.

- Zlato, proč ses otočil zády? - Protože tančíš.

- Stydíš se? - Ne, ani trochu.

Měli jsme i kritické chvíle, ale nejvíc jsem vděčná za to,

že nám ukázali, že k sobě patříme.

Věříme, že náš vztah bude čím dál pevnější.

A když jeden z nás spadne, ten druhý ho vždycky zase zvedne.

Lidi!

Dario, doufám, že už máš zdraví v pořádku.

Ano, trochu jsem panikařila. Něco se objevilo a šla jsem na testy.

Už jsem viděla nejhorší scénář, ale on držel při mně.

Už si pomalu vybírala pohřební ústav, ale já jsem ji podržel.

Jo, jeho podpora a to, že nad tím ani nepřemýšlel,

šel tam se mnou a čekal se mnou,

pro mě znamenalo hodně.

- Je to i dobrá zkouška. - Ano.

Je to snadné, když jde všechno dobře, ale pak se objeví problémy…

Je fajn, že to Filip zvládl a všechno dobře dopadlo.

V těch záběrech se objevil i můj úžasný dědeček,

jehož zdraví se bohužel dost zhoršilo a teď nás někdy ani nepoznává.

I u toho stál Filip při mně. Byl ho se mnou navštívit.

Taky si toho dost prožil.

Taky jsem měl menší krize. Teda, ne menší. Pořád se s tím srovnávám.

Před třemi měsíci mi umřel kamarád při nehodě v Indii.

Dělali jsme spolu výcvik pro stevardy a byli jsme si dost blízcí.

Takže i takové chvíle mi ukázaly, jakou mám ve své partnerce podporu.

V takových chvílích poznáte, jestli ten druhý opravdu stojí při vás,

aby vás zvedl, když spadnete.

Udivuje mě, kolik těžkostí vás už stihlo potkat.

Je nám líto ztráty tvého kamaráda a dědovi přejeme hodně zdraví.

Dario, ještě jedna věc. Během experimentu byla velkým tématem

Filipova rodina, kterou jsi nikdy nepoznala.

Teď už ses s jeho rodinou setkala?

Ano, už znám Filipovu mámu, jeho babičku, jeho bratry.

Líbila se jim?

Jo, rozhodně. Líbila se celé rodině.

Zvlášť mojí švagrové, která se taky jmenuje Daria.

Kdyby si Daria nenechala dvě příjmení, měli bychom v rodině dvě Dariy Lenzové.

Je to super. Dobře si rozumí. Moje máma jí taky dala svoje požehnání.

Dokonce si vyměnily čísla a teď si o mně bohužel povídají.

Co naděláš.

Dokonce prý můžu přijet i bez Filipa, kdybych chtěla,

- protože mám ráda polské moře. - Už stačí.

- Už ti věří. - Ano.

- Jsme spolu. - Vědí, že je to vážné.

- To je celé. - Ano, a…

- Už tomu uvěřili? - Ano.

Že se to stalo.

- A že… - Dokonce mu říká…

- Že mě chtěla. - …ať to nepokazí.

Jo, někteří mi říkají: „Hlavně se jí drž.“

Jaké bylo to celé znovu vidět?

Trochu jsem brečel.

Bylo to super. Musím říct, že ta první část byla mnohem snazší.

Ty buňky a dovolená. Bylo to krásné a jedinečné dobrodružství.

Když to vidíte, ty emoce se vrací.

Mně se líbilo to setkání s jejím tátou, jak jsem řekl: „Ten je velkej.“

Je to fakt velký chlap, to musím uznat.

- Tak posiluješ, abys byl jako on. - Už se tomu dost blížím, no tak.

A ta svatba…

U toho jsem bulel.

Jo, ale taky jsem… Ta svatba byla krásná, moc dojemná,

ale taky jsem si říkala: „No sakra, já tam jsem celá šťastná a připravená,

zatímco on pořád pochyboval.“ Ptala jsem se ho: „Fakt jsi to chtěl?“

Ale taky vím, že v těžkých situacích má tendenci panikařit. Promiň, zlato.

O prvním setkání pomlčím, ale ano, vím, že takový je.

- Na svatbě jsem se ho snažila uklidnit… - Pomlčíme.

…a říkala mu: „To zvládneš.

- Dokážeš to.“ - Ta tvoje řeč mě rozbrečela.

- Mě taky. - Bože, bylo to…

Úplně jsem z toho žasla. Moc krásná řeč.

Dlouho jsem nevěděla, co mám říct. Chtěla jsem, ať je to od srdce a osobité,

a aby konečně slyšel,

v tak důležitou chvíli a před všemi,

že je dost dobrý a že je úžasný.

Vraťme k vašemu prvnímu setkání naživo.

- Bože, já s tím začala. Promiň. - Rychle…

- No tak. - …jsi přešel k dotekům

a komentoval jsi Dariin vzhled.

Chtěl bys něco změnit? Lituješ něčeho?

Jestli něčeho lituju? Toho celého.

Byl jsem hrozně ve stresu. Myslel jsem, že omdlím.

To jsem viděla.

Možná proto jsem vzala to setkání tak zle a mluvila jsem o něm,

protože jsem Filipa nepoznávala.

V buňkách byl Filip sebevědomý a bez problémů jsme si povídali.

A pak jsem u něj viděla zvláštní chování.

Celý se třásl, očividně byl vystresovaný.

Řekla jsem si: „Tahle chvíle nepřepíše všechno, co jsme vybudovali,

tak tomu dejme šanci.“

I když ten jeho komentář… Hned na té dovolené jsem mu řekla:

„To byl teda fakt masakr.“ A on mi řekl: „Prosím tě, promiň mi to.

- Nemusíš mi to říkat.“ - Mockrát jsem řekl,

že to první setkání nebyla moje nejpyšnější chvíle.

Pořád jsem to opakoval, protože to nebyl nejlepší výkon.

Dario, jak ses cítila?

Řekla jsi, že Filip není zrovna typ muže, s jakým bys obyčejně chodila.

Dost těžko se mi to sledovalo,

protože jsem do toho muže blázen

a hrozně mě přitahuje, jak fyzicky, tak svým charakterem, takže…

Taky máme skvělou chemii,