Bunko Ramen

MÍROVÁ EXPOZICE 1999

Letos v létě se koná dětská expozice!

Pro všechny děti, které každý den tvrdě pracují.

A pro všechny, kdo si chtějí hrát.

Přijeďte si to užít do Jamanaši, města budoucnosti!

Zářná budoucnost čeká na všechny, kdo se hezky drží za ruce.

Světová dětská mírová expozice 1999! Začíná 20. června…

Myslíš si, že můžeš krást jídlo?

Co?

Děkujeme za dnešní tvrdou práci.

Práce pro dnešek skončila.

Před návratem do budovy se prosím očistěte.

Spát špinaví je nehygienické.

Hele.

- Viděla jsi tu padající hvězdu? - Jo.

Přála sis něco?

Ne? To je škoda.

Já si přála být tak bohatá, abych už nikdy nemusela pracovat.

Hele vy!

Přestaňte blbnout a makejte.

Jinak vám rozbiju hubu!

Hledáme další pracovníky na projekt ekologického čištění.

Plat je pětkrát vyšší než obvykle!

Kdo se chce zúčastnit, ať zvedne ruku!

Já!

Ty nechceš?

- Pojďme spolu. - Ještě někdo?

- Ty, dlouhovlasá, v 105. - Ano!

- Já! - Ještě někdo?

- Jo! - Ten plešatý z 204.

- Kdo dál? - Já.

Dítě z 303.

- Kdo dál? - Ano!

Moje přání se možná splní.

Dobře, ty tam. Ano, i ta žena.

A ten starý muž nalevo.

Nikdo další?

BÍLÉ CENTRUM

- Co s nimi uděláme? - Pohřbíme je tady!

- Tady je nechat nemůžeme. - Tak je vezmeme domů?

Ne.

Ten meteorit je moc nebezpečný.

Neměli bychom…

- A dost! - Není to jedno?

Nikdo nebude řešit, že zmizeli!

- Jak to šlo, Sacuki? - Zavoláme policii, dobře?

- Vydělala sis hodně? - Policii?

- Budeme tam, kde jsme začali. - Sacuki?

Vážně jsou všichni mrtví?

To nevidíš?

Budu je muset odtahat.

Sacuki?

Vezmu si auto.

Kam pojedeš?

- Za chvíli vyjde slunce. - Já vím!

Nezapomeň to zavřít.

Sacuki.

Sacuki.

Probuď se.

Uhněte, sakra!

Děláš si prdel?

Co to děláte?

Koukej, kam šlapeš, kreténe!

Přestaňte!

To je šílené!

Přestaňte!

Zabiju tě!

Hej! Děláš si ze mě srandu?

No tak!

RÁMEN BUNKO

Dva rámeny se sójou na dvojku.

Jasně.

Sójový rámen.

RÁMEN BUNKO PO FESTIVALU JE NEJLEPŠÍ!

MÁM TĚ RÁDA, MAMI

MISO RÁMEN A RÁMEN S JARNÍ CIBULKOU JSOU NEJLEPŠÍ

Všichni vypadají tak šťastně.

- Chceš fotku? - Asi nepotřebuju.

Být na ní sám je smutné.

- Vyfotím se s tebou. - Ještě horší s tím tvým obličejem.

Co je s mým obličejem?

Ohol se.

Jinak se s tebou nevyfotím.

Je jedno, co řekneš. Neoholí se.

- Promiňte! - Ano?

- Ještě jedny knedlíčky. - Ano.

Můžu dostat poloviční smaženou rýži?

Poloviční porci.

- Šéfe. - Ano?

Já si dám taky poloviční porci.

- Dvakrát. - Dobře.

Rene, jako obvykle?

Jo. Dneska si dám dvě misky.

Dvě misky?

Počkej chvilku.

Nemáš hlad? Máš, že jo?

Hej.

Víš, dneska jsem si objednal příliš mnoho rámenu.

Asi to všechno nesním, takže bys mi mohla pomoct.

Viděl jsem tě stát venku.

Co tu děláš?

To je hezký kámen.

Odkud jsi přišla?

Rýžová koule.

Co ty na to?

Ne?

Jak se jmenuješ?

Dáš si se mnou rámen?

Rene, neměli bychom zavolat policii?

Počkej chvilku!

Počkej.

Počkej. Uklidni se.

Chápu to.

Neboj, policii volat nebudeme.

Slibuju.

Uděláme to takhle.

Pomůžu ti najít domov.

A zatím si spolu dáme rámen.

Dobře?

Je skvělý.

- Miso rámen s máslem a kukuřicí! - Podívej na to.

- Tady máš. - Děkuju. Dobrou chuť!

- A je tu Radikální ráj. - Začíná to.

Páni. Mňam!

Co se děje? Jez.

A teď už přichází to, na co jste všichni čekali. Radikální ráj.

Posluchači, teď si něco přejte.

Tématem tohoto týdne je „poděkování, které mi nešlo vyslovit“.

Posluchač, kterého jsme vybrali, je z Tokia.

Má přezdívku milovník rámenu Bunko.

- Přečteme si, co píše. - Co?

„Myslel jsem, že umřu hlady.“

- Ty! - To jsem já!

- Tys něco poslal? - Posílám to každý týden.

Poslouchejte všichni!

- „Majitel mi dal rámen.“ - To mluví o mně.

- Vybrali mě! - „Ptal jsem se proč.

Prý proto, že ten den v rádiu zahráli jeho písničku

a to mu udělalo velkou radost.

Chuť toho rámenu a písnička, co tam tehdy hrála,

se mi vryly do paměti.

Chci tomu majiteli restaurace zahrát tu samou písničku.“

- To nezní jako ty! - Děkujeme za krásný dopis, Bunko.

A teď si poslechneme tu písničku.

Hele.

Znáš tu písničku?

Nikdy předtím mi nic nezahráli.

Mám obrovskou radost.

Byla to tahle písnička. „Ellie My Love“.

Chápeš, že mi dnes hrají na přání?

Třeba je to díky tobě, prcku.

Kjóko.

Nejsem prcek.

Jsem Kjóko.

Kjóko?

Já jsem Ren.

Říkej mi strejda Ren.

Mami, jedna z těch rybiček se nehýbe.

Cože? Která?

- Tahle. - Asi umřela.

Radikální ráj!

Posluchači, něco si přejte!

Promiň, to jsem nechtěl.

Podívej, to je ten kámen.

Je to hezký kámen. Rýžová koule.

Počkejte! Zaplatím vám!

No tak.

Můžete si mě vyslechnout?

ŽIVÁ PÁRA

První oběť.

Druhá oběť.

Takže další cíl je někdo od policie?

- Ótomův telefon na místě… - Našla jsi něco?

Ano.

Bylo z něj odesláno video a po jeho smrti zase smazáno.

SABURÓ ÓTOMO

Aha.

Kdo to mohl…

Musela to být Kjóko Kono.

Pronásledovala ho autem, nebo ne?

Ótomo z klanu Fudžiširo to ukradl pro někoho z Bílého centra.

PRACOVNÍ DENÍK

Jsou tam všechny důkazy.

Páni.

ZEMŘEL NA NEMOC

K NENALEZENÍ

Tak to už jste dosáhla svého cíle.

Stačí zveřejnit ten deník.

Ne.

V deníku chybí,

kdo nařídil likvidaci meteoritu a celou tu věc ututlal.

Vážně?

„25. února.

Do Bílého centra přišli z Mufu zkontrolovat pokroky likvidace.“

Takže to nařídilo Mufu, ne?

Snažila jsem se to zjistit,

ale o Mufu neexistují žádné záznamy.

Nejspíš to byla tajná organizace napojená na tehdejší mocné lidi.

„Ótomo, Sakamoto a Kai z Mufu.“

Cože? Ótomo?