The first 200 lines.
Richarde? Richarde?
Richarde!
Richi!
Richarde!
Ne!
SKUTEČNÝ PŘÍBĚH
O PĚT MĚSÍCŮ DŘÍVE
- Nashle. - Díky. Měj se, Tami.
Mějte se!
Dobrý den.
Co děláte?
Cokoli, abych si vydělala na cestu někam dál.
Jak dlouho budete na Tahiti?
Nemám tušení.
Jaká je vaše cílová destinace?
Jasně.
Proč zrovna Tahiti? Co tě sem zaválo?
Asi vítr. Vařila jsem na jedné lodi,
ale když plavba skončila, nechtělo se mi ještě domů.
- Odkud jsi? - Ze San Diega. Z Kalifornie.
To je pěkný.
- Kdy se tam vracíš? - Nikdy.
Nevím. Možná až poznám svět.
Zdravím. Proč se ta loď jmenuje Mayaluga?
- Je to ze svazijštiny. - Já jsem Kiwi. Musíte mi to přeložit.
Znamená to „ten, kdo se vydal za obzor".
Tak co, holky, pomůžete mi?
Páni, to je nádhera.
Díky. Tady.
- Promiň, jak že se to jmenuješ? - Richard.
- Richard. Já jsem Deb. - Ahoj, Deb.
To je Tami.
Ahoj.
Tami...
- Děkuju. - Není zač.
- Měj se. - Těšilo mě.
Jo.
Uvidíme se.
Ahoj.
Ahoj.
Možná by se ti to šiklo.
To je super.
- Díky, Tami. - Za málo.
Máš ráda ryby?
Jsem vegetariánka.
- Takže... - Jasně.
Mám je ráda, když jsou živé.
Chtěl jsem tě pozvat na večeři.
Ale když jsi... Můžu ti udělat něco super vegetariánskýho.
To zní bezva.
- Prima. Tak domluveno. - Díky.
Platí.
Mám něco přinést?
Co nějakou zeleninu?
Jasně.
Byl jsi všude možně.
- Jo. - A všude na téhle lodi?
- Jen já a ona. - Jak jsi k ní přišel?
Postavil jsem si ji, když jsem pracoval v loděnici v Jižní Africe.
Ty jsi tu loď postavil?
No páni. To je teda něco.
- Ne... - Ale jo.
Díky.
- Čin čin. - Na zdraví.
Jaké to je, plavit se sám?
Strašný.
Ta zima! Prostě hrůza.
Ale jdi.
- Fakt? - Jo.
Buď jsi spálená, nevyspalá, nebo máš mořskou nemoc.
Většinou všechno najednou a pořád máš hlad.
Jsi soustavně mokrá. A po pár dnech přijdou halucinace.
A asi nejsou hezké, co?
Kéž by.
Tak proč to děláš, když to není zábava?
Kvůli pocitu,
který nedokážu popsat.
Je to intenzivní.
Ten nekonečný obzor.
Po pár dnech se cítím jako znovuzrozený.
Jsem tam jen já a vítr
a zvuk lodi, která se prokousává oceánem.
Promiň. To bylo strašně sentimentální.
Ne, vůbec ne.
Takže ty jsi taky námořník?
Miluju plachtění, ale neřekla bych o sobě, že jsem námořník.
- Ale jdi. - Ne v tom smyslu jako ty.
Určitě jo. Já ti nevěřím.
Chtěla by sis vyjet?
Teď?
Jasně.
Můžeme si vyrazit teď nebo zítra.
Jo!
To je ono!
Jo!
Ta plachta se začíná třepotat. Mám ji přitáhnout?
Myslel jsem, že nejsi moc dobrý námořník.
Taky že ne.
Něco jsem pochytila, když jsem vařila na tom škuneru.
Ale rozhodně jsem se nikdy nedostala sama za obzor jako ty.
A je to.
Richarde!
Richarde!
Richarde!
Kde jsi?
Mayday, mayday. Tady je plachetnice Hazana.
Slyšíte mě někdo?
Naše poslední souřadnice byly 129 stupňů západní délky a 12 stupňů severní šířky.
Slyšíte mě?
Haló?
Mayday.
Mayday.
Je tam někdo? Můj snoubenec...
Moje loď se potápí.
Mayday.
Kde jsi?
Kam to jdeme?
To je neuvěřitelné.
Páni.
- Neskočíš, že ne? - Jistěže ne.
No tak...
Ne, Tami, ne!
Tami?
Nevěřím tomu, co dělám.
Tami? Tami, jsi v pořádku?
- Kdy se z tebe stala taková divoška? - Jak to myslíš?
Nemůžu uvěřit, že jsi to udělala.
Někoho jako ty jsem ještě nepotkal.
- Nebojíš se, jako chlap. - Jako chlap?
Taky jsem ještě nepoznala někoho jako ty.
- Jo? - Jsi citlivý, jako žena.
Člun.
Panebože.
Richi, ty jsi...
No tak, no tak!
Kruci!
Ne, ne. Ne!
Unáší ji proud!
Hned jsem u tebe! Jen to musím trochu opravit.
To je ono, holka. Bude to dobrý.
Vypadáš skvěle.
Co je tohle?
Máme genu.
Pěkně tu vodu vypumpujeme.
Jo.
To zvládneme. To zvládneme.
Drž.
Ne, ne, ne, ne, ne!
Drž.
Drž.
Ne, ne, ne, ne, ne!
Tak jo, holka.
To vypadá dobře.
Tak se ukaž, zlato.
Jo!
Už to bude, brouku!
Co je to?
To je pro mě?
Pro tebe.
Víš, že nemám narozeniny.
Vím. Viděl jsem je ve výloze a vzpomněl jsem si na tebe.
- Nelíbí se ti. - Ne, jsem nadšená.
Jsou krásné.
Tak jo.
Richarde!
Už jsem skoro u tebe!
Vydrž!
Panebože! Ty žiješ!
Kristepane!
Proboha.
Jsem tady. Jsem tady.
Dívej se na mě.
Bude to dobrý.
Bude to dobrý. Bude to dobrý.
Bude to dobrý. Jo?
Bude to dobrý.
Bude to dobrý.
Víš, co je to za kytku?
To je plumérie, ne?
- Frangipani. - Co?
- Frangipani. - Frangipani.
Jo. Počkej.
- Tak tomu říkáš? - Je to květina lásky.
Jako by to Bůh stvořil, aby přebil pach hořících odpadků.
Moje máma říkávala, že nic nežije rychleji.
Během jediného dne se rozvine, změní barvu,
zvadne a uhyne.
Tak.
Občas říkáš takové věci...
Vpravo nebo vlevo?
- Proč? - Je to strašně důležité.
Vyber si.
Je to jednoduchý. Když si vybereš levou stranu,
znamená to, že jsi zadaná, že někoho máš.
Takže...
No...
Jo, dobrá volba. Dobrá volba.
Sedm let?
Páni.
Takže když jsi začal pracovat na Mayaluga,
No comments yet. Be the first to leave one.