Harka

Ali mi vykládal o jednom místě,

poblíž něhož jsme vyrůstali.

Hluboko v poušti

se zničehonic objevilo jezero. Ze dne na den.

Z písku a kamení vytryskla křišťálově čistá voda.

Byla to nádhera.

Jezero objevili jednoho rána dva staří rolníci.

Lidé přicházeli zdaleka, aby se smočili. Nebo ho jen viděli.

Nikdo netušil, kde se tam vzalo.

Nikdo se ani neptal.

Byl to zázrak.

U nás se věří na kouzla a podobné věci.

Za několik měsíců někdo zjistil, jak to s jezerem doopravdy bylo.

Šlo o závrt, který se zalil vodou

odtékající z nedalekého fosfátového dolu.

Všem to ale bylo jedno.

Dál se sem stahovali zdaleka. Dál se chodili koupat.

Pak se voda začala měnit.

Myslím, že za to mohly jedy.

Celá zčernala.

Zničehonic. S koupáním byl konec.

Ali!

Musím ti něco ukázat.

Vylez!

-Co je? -Prostě vylez!

Co je to?

Prodám ho. Už mám kupce.

Je to obyčejný džbán.

Je to stará římská nádoba! Má obrovskou cenu.

-Ukaž. -Opatrně!

Koukni na tu ryteckou práci.

To není jako ty šmejdy z trhu.

-Kdes k tomu přišel? -U strýce. Dá mi z toho půlku.

Taky ti něco dám, protože jsi kámoš.

Tak co ty na to? Jdeš do toho?

Jdu do práce.

Potřebuju to do odpoledne!

Tak dělej! Pohni sakra!

Dobrý, to zvládneš.

Dejte mi ještě dva.

Do večera koukej zaplatit.

Jeď jinudy, já se ti ještě ozvu.

Nemáš cígo?

A oheň?

Šéfe!

Před budovou guvernéra se nekouří!

A je snad zapálená?

Jaký to tam je?

Je tam zima.

Tady se potím jak prase.

-Chodíš s někým? -To si piš. S Tinou.

Tina není německý jméno.

Spousta Němek se jmenuje Tina.

Dones mi pivo. Tohle je teplý.

Obsluha tu stojí za starou belu.

To víš, Německo. Dva roky, a měl jsem, na co si vzpomeneš.

Prachy, děvky, barák, auťák...

Tady vyděláš hovno.

Kolik vyděláváš v Německu?

Všechny bych si vás tu koupil! Každýmu bych mohl koupit rundu!

-Tak na co sakra čekáš? -Za ztroskotance neplatím.

Co tím chceš říct?

Přeber si to.

Sráči! Zabiju tě!

Kliď se odsud!

-Ať už tě tu nevidím! -Kdo je sem pustil?

Alysso?

Otevři.

Nemám klíč.

Tobě teče krev?

Co tady děláš?

Co tady děláš?

Jdu kvůli tátovi.

V zemi je obrovská nezaměstnanost,

proto opět propukly protesty.

V posledních letech zároveň trvale sílí

nelegální migrace.

Řada Tunisanů využívá služeb převaděčů

a utíká do Evropy.

Při plavbě přes Středozemní moře

letos zahynulo už 450 migrantů.

Upřímnou soustrast.

Přišla mi to říct Alyssa.

Už dva roky byl nemocný.

-Co mu bylo? -Měl rakovinu.

Jsem rád, žes dorazil.

Stavíš se taky doma?

Holkám se po tobě stýská.

Tak co?

Uvidíme.

Jel jsem s Ridhou.

Přes silnici přecházela kočka.

Ridha jel na plný plyn

a kočku doslova rozšmelcoval.

Chudák, bylo jí vedro a jenom se procházela!

Ridha ani nemrknul.

"Ridho, neposral ses?" říkám mu.

Prý se jí pokusil vyhnout, ale nešlo to.

"Radši zabij nějakýho blbce, ne chuděrku kočku!"

Jsi v pořádku?

Celý večer jsi nepromluvil.

Odejdu odsud.

-Chceš utéct? -Jo, uteču.

Jak to myslíš?

Máš pocit, že je to snadný? Že si obstaráš papíry

a domů se vrátíš s auťákem a prachama?

-Že tě bude vítat kapela? -Neser. Nezůstanu tady.

Nehodlám tu zhebnout jako táta.

Ale i kdyby se ti povedlo utéct, co budeš dělat?

Rok dva se budeš protloukat, než seženeš papíry.

Lidi se tam nemají o nic líp.

Doma jsi v Tunisku.

Všichni jsou na tom stejně.

Všichni to tu nenávidí.

Ber to, jak to je.

Ali se od nás odstěhoval před třemi lety.

Oznámil mi, že odchází navždy.

Měl toho tady dost.

V Tunisku je to prý samý gauner.

Každý se stará jen o sebe.

Den po dni z vás sdírají kůži.

Kousek po kousku.

A kdyby zůstal,

sedřeli by z něj tolik, že by jednoho dne prostě zmizel.

Veškeré peníze si šetřil.

Dřel do úmoru. Chtěl přeplout po moři.

Děsila jsem se, že se utopí.

A že se o tom nikdy nedozvíme. Že s ním prostě bude konec.

Že by opravdu zmizel.

Vy jste teda vyrostly.

-Jak se pořád máte? -Fajn, co ty?

-Co je tohle? -Tátovy věci.

Prodám je na trhu cestou do práce.

-Ty pracuješ? -Jo.

Co děláš?

S kamarádčinou mámou uklízíme.

-A co škola? -Té jsem nechala.

Potřebujeme peníze.

Jsme na mizině.

Kde máš ženu?

Je u rodičů v Hammámetu.

Pojď si promluvit ven.

Co se děje?

Sehnal jsem práci.

To máš dobrý. Jakou?

Umývač nádobí a obsluha.

Kde?

V Hammámetu. V turistickým baru u pláže.

Kdo se postará o holky?

Nemáme na vybranou.

Konec hladovění! Konec chudoby!

Konec ponižování! Opakujte po mně!

Konec strachu! Konec útlaku! Moc patří lidu!

Konec strachu! Konec útlaku! Moc patří lidu!

Jste banda zlodějů! Práce je právo!

Jste banda zlodějů! Práce je právo!

Zasloužíme si práci!

Skandere!

Poslyš, já tady nezůstanu. Příští měsíc z Tuniska odjedu.

Všechno je připravený. Nemůžu se o ně starat.

Až si vydělám, pošlu jim peníze.

Už mi to jede. Musím jít.

Smrdí mi to pod nos.

No dobře, půjdu ven.

Nenapadlo tě někdy, že bys k tomu benzinu prodával občerstvení?

Ne.

Ber to tak, že jsi jako pumpa. Pití, SIM karty, něco k jídlu.

Vydělal bys mnohem víc.

Musím si dát něco k snědku.

-To je tvoje auto? -Proč se ptáš?

Jen tak.

Není na prodej?

Nevím. Je tátovo.

Chci si koupit nějaký auto.

-Kolik za něj? -Říkám, že nevím. Není moje.

-Máš řidičák? -Proč se ptáš?

Jen tak. Co se bojíš?

Copak, mladej?

-Stojí tu, že to auto je na prodej. -Co jí chceš?

-O co ti jde? -Chci to auto koupit.

Nastup si.

Kolik za něj?

-Tak ty chceš koupit auto? -Jo, chci.

Radši si kup osla. S ním si můžeš povídat a taky na něm jezdit.

-O co ti jde, debile? -Naser si.

Takový já znám!

Lemplové!

-Ty jseš dáreček. -Já vám dám!

Tak večer.

Ali.

Proč spíš venku?

Kolik je hodin?

Jdu do práce.

Proč jsi spal venku?

Bydlíš tam, jak jsem tě našla?

Jo.

-Ale je to rozestavěný! -To jo.

-To je tvůj barák? -Majitel je v cizině.

Co šprtáš?

-Francouzštinu. -Přečti mi něco.