I'm Endless Like the Space (I'm - Infinita come lo spazio)

JSEM

JSEM NEKONEČNÁ JAKO PROSTOR

Dojedla jsi?

Už jsi vstala?

Já už jdu. Jestli zase usneš, přijdeš pozdě.

Nemůže jít do školy sama jako ostatní děti?

Je jí už šest.

Nech toho. Mami!

Jessico, nebuď hned po ránu jak osina v zadku.

Kdybyste chodily do školy spolu, to by mi sakra pomohlo.

Bože chraň, abys jí nějak pomohla.

Moje nevlastní sestra chodí dřív,

takže promiň, že se mi nechce.

Chceš, abych s ní chodila dřív, protože se bojíš,

aby ji neunesl nějaký úchyl.

Kdyby se to ale stalo, bylo by to požehnání.

Pojď, jdeme.

A sněz něco, jo?

Tak si dělej, co chceš.

Nech toho!

Přestaň!

To tys to chtěl, tak běž do prdele!

A nech mě bejt!

- Já tě tak nenávidím! - Zabiju tě!

Koho chceš zabít? Vypadni!

Ahoj, Jessico.

Ahoj, tati.

Musíš ten další den ve škole přežít.

Zvládneš to?

Zvládne Jessica přežít další den ve škole?

Čisti si zuby, myj ruce,

nejez moc cukru a pořádně se uč, jo?

Jessico! Hej!

Jsi blbá.

Koho to tu máme? Magorku.

- Co to máš na hlavě? - Ujetá magorka.

Ty si ty vlasy nemeješ?

Kam jdeš, úchylačko?

„Kdo, kdybych křičel, kdo by mě zaslechl z andělských kůrů?

A kdyby přece, kdyby mě jeden zprudka přitiskl k srdci,

zašel bych jeho silnějším bytím.

Vždyť krása je pouhý počátek hrůzy…“

Jessico?

Jsi tu s námi?

Zavři to.

Vidím, že místo toho, aby vnímala učivo,

se Jessica rozhodla přejít na výtvarnou výchovu,

takže dostane domácí úkol

a napíše, o čem tu teď čtu.

Plus dalších padesát stran.

Já ti s tím úkolem pomůžu.

Tady jsou,

náš podivínskej páreček.

Jak to, že jste pořád spolu? Jste snad lesby?

My ne. Co vy?

To si nemyslím, protože chodíme s klukama,

což se o vás dvou říct nedá.

Ale jestli jste, tak to vůbec nevadí.

Ale je to nechutný.

Hele, je pravda, že tě máma nepustí z domu?

Vážně?

Dělám si, co chci.

Vážně si děláš, co chceš?

Dělá si, co chce.

Tak jak to, že tě nikdy nevidíme venku?

Protože mě nebaví plýtvat čas poflakováním.

- No to je jasný. - To teda.

Jasně, věnuješ se zajímavějším věcem se svou mámou

v tom ghettu pro uprchlíky.

- Nechte toho. - Katy, přestaň.

Už se bojím.

No tak.

Všichni ví, že tvá máma je ztroskotanec.

To teda jo a pořádnej.

Hele, Jessico,

je pravda, že tvá máma roztáhne nohy před každým,

ale nikoho si neudrží?

Vy jste fakt krávy.

Všechny chcípněte!

Tentokrát to zašlo příliš daleko.

Ahoj.

- Tuhle. - Jistě.

- Díky, nashle. - Děkuju.

Ahoj, Mario,

tebe jsem zrovna hledal.

Zrovna přišla kosmetika

a ty umíš tak skvěle rovnat do regálů.

- Mohla bys ji tam vyložit? - Jistě.

Paráda.

Fakt super.

Co to je? Výherní lístek do loterie?

Doufám, že jo.

Jestli vyhraješ, tak na mě nezapomeň.

Všeho necháme a utečeme spolu někam do tepla.

Dnes je váš šťastný den. Toaletní papír máme s 50% slevou.

Toho není doma nikdy dost.

Hned jsem u vás.

Počkejte tu.

Nic neslyším.

Celý den dřu, tak si snad zasloužím chvíli odpočinku, ne?

A ten tón si nech, jsem snad tvá matka.

Jako každý večer.

Sedíš si u notebooku nebo si čmáráš blbosti.

Nemáš žádný úkoly?

Tohle jsem našla u tebe v pokoji.

- Co je to? - Nic.

To je mý, dej mi to.

Chceš jít na školu, kde se učí co, komiksy?

A kdo to jako zaplatí?

Je to kresba.

A jsou na to stipendia.

Pro lidi jako my ale ne.

Jak to myslíš „lidi jako my“?

Proč pořád říkáš takovýhle blbosti?

Co kdyby ses vrátila zpátky na Zem a přijala skutečnost?

Říkám to pro tvoje dobro, ty bláhové sny ti jen ubližují.

Vím, že je to ve tvém věku normální,

ale na klidném životě není nic špatného.

Myslíš, že pracovat v supermarketu…

Jasně, nijak nevyčuhovat a být ztroskotanec jako ty.

To si o mně myslíš?

Musíš jíst pořádný jídlo, takže maso.

Já tvý jídlo nechci.

Dělej, sekej!

Sekni!

Už se na to debilní veganství vyser!

Tenhle se hýbe.

Co?

Tenhle se hýbe?

Co?

Tenhle se ještě hýbe.

Jo, dorazím za tebou za půl hodiny.

V pohodě?

Cyborg?

Jo.

Minule to nebylo nijak super.

Ke konci to byla nuda.

Jo.

Tak jo, když to říkáš. Kdo to pořádá?

Toho znám, pořádal pro mě párty před lety.

- Ahoj, jak je? - Super. Co ty?

Paráda.

Půjdeme, nebo si vezmem taxi?

Ne, to dojdem.

- Máš cigáro? - Jo, jasně.

Můžu?

Ne.

Jasně, že jo.

Jsou dobří, co?

Na karaoke ve striptýzovém klubu jo,

ale divím se, kdo je pustil sem.

To je trochu drsné, nemyslíte?

Jsem zpěvačka.

Měla jsem kapelu, takže mi věřte, jsem tak trochu expert.

Už jste se seznámili!

To je super.

Neříkala jsem ti to?

Vy dva jste pro sebe stvoření.

Jdu ze záchodu a na koho narazím?

Na mého přítele Maxe,

který je tu s tímhle šarmantním gentlemanem

pracujícím pro nahrávací společnost.

No není to karma?

No to teda je.

Nabídneš jim zítra nahrávací smlouvu, Same?

To ještě nevím.

Budu se muset poradit tady s odbornicí.

Jsi fakt kočka.

Přímo anděl.

Já vím, jsem stvořená k tomu, aby mě někdo miloval.

Víš, že k tomu jsou andělé stvoření?

"…a každý anděl je hrozný.

Vzpouzím se tedy

a přemáhám vábení temného vzlyku.“

„Ach, koho že umíme užít?

Žádného z andělů, žádného z lidí

a také zvídavá zvěř si už všimla,

že nejsme bezpečně doma v popsaném světě.“

Jasně. Ženská, stvořená k milování.

Sakra.

Jak to, že jsi vzhůru tak brzo? Je neděle.

Dobré ráno, holky.

Bože, co se stalo?

V jakém světě to žijeme?

- Byli opilí. - Ubohá Alice, byla tak mladá…

To je taková dobrota.

Proč pořád pijeme jen čaj?

Má ho rád.

To on tě nutí ho pít.

To je pravda.

To ty chceš pořád pít jen čaj!

Nesnáším to tu!

Nesnáším ty rýmovačky a další blbiny, ke kterým mě nutíš.

Mohl bych s tebou souhlasit, můj příteli, ale otázka zní,

jaký je rozdíl mezi vrabcem a X-boxem?

Dělá to naschvál.

Snaží se tě naštvat,

aby tě mohl zabít

a vyrobit klobouk ze tvé srsti.

Ty…