200 บรรทัดแรก
BUENOS AIRES 24. DUBNA 1993
…přišlo více než 60 000 lidí, aby si poslechli Fita Paeze.
Je to nejdůležitější koncert v rockové historii Argentiny.
Fito!
To jsme tu ještě neměli.
Po 11 vyprodaných koncertech v Gran Rex
je tohle vrcholný okamžik revoluce v argentinské hudbě.
Fito!
- Čekáte dlouho? - Jo! Celý den.
- Chcete vidět Fita? - Ano!
Fito!
Fito.
Fito, jsme připraveni.
Fito, Fito!
Fito, Fito!
HUDBA LÁSKY
Oficiální zpráva pro dnešní den.
Policie vypátrala podvratnou skupinu…
Když se bránili zatčení,
došlo na střelbu,
následkem čehož byli dva muži a jedna žena smrtelně zraněni.
Během úspěšné operace nebyli zraněni žádní policisté.
Úřady doporučují, aby lidé pokračovali v běžném režimu
a dodržovali příkazy policie…
Už jdou.
Dělejte.
Tady.
Honem, jedeme.
Už třetí rok se v Argentině drží u moci vojenská diktatura.
Pohřešují se tisíce občanů, většinou mladých lidí.
Hudebníky pronásleduje státní moc,
a rocková hudba je považována za hlas odporu.
Všichni jsou daleko od domova.
Když projev skončil,
slyšel jsem někoho křičet.
Řekl, že prodává oblečení ve velkém.
- Čau, kluci. - Měj se.
- Bylo to super, ne? - Ne.
Nikdo nás pořádně neposlouchal.
Ale přišel se na tebe podívat Baglietto.
Určitě to byl on?
Vždyť to povídám.
Pojďme to naložit.
Můžu poprosit o cigáro?
Tak to dokončíme.
Nepředstavili jste se.
Staff.
Ne, jak se jmenuješ ty?
Fito.
Fito. A dál?
- Paez. - Fito Paez.
Máme dneska zkoušku. Měl bys jít s námi.
To je policie!
Všichni ke zdi!
- Všichni jste zatčeni! - Dovnitř!
- Pomoz mi to naložit. - Ne, běž!
- Ruce na zeď! - Fito!
Jdeme!
Musíme jít v protisměru.
Kam jdeme?
Honem.
ŽELEZÁŘSTVÍ
Přijďte zítra!
Co děláte?
Tak jsme tady.
Kluci.
Pak zahraju já a nechám Tuerta bubnovat sólo.
Pojď sem.
Dej to sem.
Čau, Juane.
- Sapo. - Kdo je to?
Fito.
V baru byla šťára.
Jste v pohodě?
To je šílený.
- Co zahrajeme? - „Duben“?
- Super. - Tak jo.
- Jasně. - Tak jo.
- Začneme? - Ano.
Můžeš to zapojit?
Tuerto?
Připraven.
- Můžeme? - Jo.
V dubnu jsem uslyšel ten sladký rytmus,
jak mé milované děťátko tančí
pod srdcem matčiným.
Jeho domovem byla rozkvetlá prérie
a její pupek, ach, její pupek ,
její pupek byl slunce.
Napsal jsem mu nejsladší písničky.
Příběh o oblaku a létající rybce, která se zamilovala.
Zdálo se mi, jak běží celý zpocený,
tvářičky má buclaté.
Tvářičky má buclaté a slunce mu je šimrá a zahřívá.
Nejspíš je zase u Claudia.
Není tam, mami. Volal jsem tam. Není u něj.
- Zkusil jsi Prieta? - Tam taky není.
A na policii?
Sapo.
- Díky, Juane. - Není zač.
Zkoušíme třikrát týdně.
Jen v noci. Jestli chceš k nám, musíš do toho jít naplno.
To znamená ano?
Ano.
Tak zase zítra.
Vítej u Trubadúrů.
Jak vám chutná?
- Je to skvělý, Juane. - Dobrota.
Tati.
Baglietto mě pozval do kapely.
Ne.
Jedna věc je být v kapele s kamarády pro zábavu.
Ale ne, tohle je jiné. Víš, že se mi to nelíbí.
Já to nechápu, tati.
Máš rád hudbu.
Tohle nemá nic společného s hudbou, Fito.
Není bezpečné chodit ven, zvlášť v noci.
Ale tati, rock se děje v noci.
Ve dne zkoušejí jen kostelní sbory.
Tak můžeš hrát v kostele.
Přišla teta Charo.
- Ahoj. - Ahoj, zlatíčko. Jak se máš?
- Zdravím vás. - Ahoj.
- Charo! - Ahoj, teti.
Ahoj, zlato.
- Dáš si vermut, drahoušku? - Jasně, proto jsem tady.
- Jak se máš, bráško? - Rád tě vidím, Charo.
Můžeme si promluvit?
- Hned teď? - Ano, teď. Popovídáme si.
Hotovo. Ukliď to.
Tak povídej.
- V kolik je ta zkouška? - V devět.
Já mu to nějak vysvětlím.
Nebudu se oblékat! Nechci jít na žádné rande.
Nepleť se do toho.
- Jen to zkus. - Nechci.
- Prober se, Rodolfo. - Starej se…
Prospěje to tobě i všem ostatním tady.
Pozor na ten tón.
Synku, souhlasil jsi před dvěma týdny, nemůžeš prostě nepřijít.
To je nevychovanost.
Rodolfo?
- Dobrý večer. - Zdravím.
Promiňte. Jak se máte?
- Těší mě, jsem Leonor. - Posaďte se.
Promiňte.
- Ahoj, Claudio. - Pepo, jak se máš?
Ahoj, chlapče. Fito na tebe čeká.
Zachraňuješ mi život.
Za pár hodin jsem zpátky. Díky!
Fito!
- Opatruj se. - Jistě.
Ahoj, babi. Jsi hrdinka!
- Belio. - Claudio.
Charo umí být celkem razantní.
Mrzí mě, jestli vás nutila přijmout…
Ne, nebojte se. Vůbec ne.
Znám ji roky.
Vedla biblické hodiny mé dcery.
Ale to není důležité, že?
Promiňte, na tohle nejsem zvyklý.
Podívejte, co kdybychom se domluvili?
Oba si dáme těstoviny s pestem.
Na prvním rande se pesto jíst nemá, ale…
Co vy na to?
Tak jo.
Jsem zpátky, Mirto.
Tři roky jsem neviděl slunce.
Nevadí, jestli zjistím, žes mi byla nevěrná.
Vím, že i tak silná ženská jako ty
má potřeby, kterým nedokáže odolat.
Co je to?
Přišlo mi, že by to tam mohlo znít dobře.
- Po každým verši? - Ano.
- Zkusíme to? - Zkusíme to.
- Do toho. - Uvidíme.
Začni.
Jsem zpátky, Mirto.
Tři roky jsem neviděl slunce.
Nevadí, jestli zjistím, žes mi byla nevěrná.
Vím, že i tak silná ženská jako ty
má potřeby, kterým nedokáže odolat.
Pěkný!
Vyděsil jsi mě k smrti!
Posuň se.
Myslel jsem, že jde tvůj táta.
Jak to šlo?
Dobře.
Dobře?
Jsem…
na jiný úrovni.
Až tady.
A tvůj syn je právník?
Ne, ještě mu zbývá rok školy.
Ten druhý chce být doktor.
- Ty jsi lékař, že? - Ano.
Tuhle se šli podívat, jak Fito hraje. Prý je skvělý.
- Ano. - Je fakt dobrý.
Ale je to jen koníček.
Chci, aby šel na univerzitu.
No comments yet. Be the first to leave one.