The Scandalous Four

Tohle je deník Penelope Jane Williamsové.

Píše se rok 1807.

Dovršila jsem 24 let

a musím se nějak vyznat ze svých citů.

Žiji v naději, že pravá láska zvítězí nad vším,

neboť jsem hluboce a zcela vydána na milost a nemilost svému srdci.

Obávám se, že v této části budu zkoušet vaši trpělivost.

Já bych jeho trpělivost zkoušela v jakékoli části.

Jsem si jistá, že s dostatečnou praxí

překonáte i určité slabiny.

Dovolte, abych vám pomohl.

Úchvatné, pane Reynoldsi.

Musím říct, že pro ni máte vynikající cit.

Slečno Hargreavesová, prosím.

Mluvila jsem o klavíru, drahá.

Nebyl můj záměr, abyste se červenala.

Bravo, pane Reynoldsi.

Vynikající jako vždycky.

No…

tak zase příští týden, šlechetný pane.

Dámy.

Dámy, navrhuji lehké občerstvení a možná i procházku po okolí.

Výtečně! Georgi…

byl byste tak hodný a připravil nám limonádu?

Jak si přejete.

Chtěla bych jen prodiskutovat moji další hodinu s panem Reynoldsem.

Bude to jen chvíle, přijdu za vámi do zahrady.

Dobrá, stejně je tu strašné teplo.

Ještě jednou se vám omlouvám.

Dnes byly obzvlášť hravé.

Na další hodině musíme opravdu zapracovat na mém recitálu.

Příští týden budeme mít hosty.

Další nudné večery s různými dědici a milostmi.

Ach, ano, na ty časy si vzpomínám.

Strašlivé útrapy.

Promiňte, nechtěla jsem…

Vy za to nemůžete.

Na finanční krach mých rodičů nemusíte brát ohled.

Taková tragická událost.

Ztráta jejich jmění, nebo ztráta jejich života?

- Já… - Už je to dávno…

A navíc, práce mě baví.

Můžu hrát a trávit čas s vá…

Dámami, které to oceňují.

Ano.

Ano, oceňujeme.

Já ano.

Čeká na vás občerstvení, slečno Williamsová.

Budu informovat ostatní, že jste téměř připravena

a brzy se k nim připojíte.

Děkuji, Georgi.

Už opravdu musím jít.

Ostatní se začnou obávat, co se se mnou stalo.

Tady, váš šátek.

Tak zase příště, slečno Williamsová.

Vskutku.

Kam šla? Pořád utíká.

Ach, malá myška Penelope.

Jsem si jistá, že se v ní skrývá nezbednice,

věděla jsem, že mi ji ukáže.

Pane Reynoldsi.

Slečno Williamsová.

Promiňte, že jsem vás vylekal.

Co tu děláte?

Rád se po našich hodinách procházím.

Je to tu tak klidné…

A mé duši se dýchá lehčeji.

Většinou tu není živá duše.

Obvykle se tak daleko neodvažuji.

Na chvíli si užít klidu mimo dům.

Někdy se může zdát tak bezvzdušný.

Takový velký dům?

Není to ten dům, kdo krade vzduch, pane Reynoldsi.

Rozumím.

Vaše tajemství je u mne v bezpečí.

Tady se mé duši také…

lépe dýchá.

Měl bych už jít.

Neprojdeme se ještě?

Ponoříme se do naší poetické představivosti o kousek dál.

Ten týden matka trvala na tom, abych vypadala co nejlépe,

protože jsme očekávali návštěvu.

V naší tiché domácnosti je to neobvyklý jev.

Zmocnila se mě předtucha.

Rád vycpávám zvířata pískem.

Takže, pane Geldere, jste Kanaďan.

Skrz naskrz, ale říkejte mi, prosím, Cuthbert.

Matka mi tak také říká.

Mám nádhernou sbírku bažantů.

Pane Geldere, říkal jste.

Cuthbert! Trvám na tom!

Říkal jsem, že to víno je úžasné.

Penelope, drahá.

Věřím, že se cítíš dobře.

Koneckonců to bylo několik rušných dní.

Doufám, že další návštěva nebude příliš náročná.

Kdo je další, drahá?

Pan Jonathan Alexander.

Jeho otec, Charles Alexander, je královským guvernérem.

Tančili jste spolu na jejich plese.

Naše Penelope je velmi zaujala.

Tak se budeme opět snažit, co říkáš?

Co tvůj román, otče?

Jde to poměrně dobře.

Mohla by sis udělat čas na to si ho přečíst.

To bych moc ráda.

Opravdu si nemyslím, že je ta kniha vhodnou četbou pro Penelope.

Možná je trochu pikantní, ale nic, co by ji mohlo rozrušit.

Na Pánově textu není nic špatného.

Možná je důležité rozšířit si obzory.

Koneckonců se má stát vdanou ženou.

To vše je součástí morálního úpadku.

Ano, drahá.

Pan Jonathan Alexander.

Pan a paní Henry Williamsovi a jejich dcera Penelope.

Vítejte.

- Prosím, posaďte se. - Děkuji, pane.

Georgi, přines občerstvení, prosím.

Paní, mohu říci, že máte krásný domov.

Děkuji, pane Alexandere.

Samozřejmě se to nedá srovnat s vaším nádherným domovem,

ale děláme, co můžeme.

Georgi.

Pane Alexandere, vzpomínáte si na naši dceru Penelope?

Tančili jste spolu na matčině plese.

Ano, všichni po vás ten večer pokukovali.

Tomu bych nevěnoval pozornost, pane.

Tyto večery mi připadají poněkud nudné.

Rozumím.

Ale díky vaší dceři byl ten večer

snesitelnější než obvykle.

No, každý ke svému, ale…

Myslím, že tu místnost rozzářila.

Samozřejmě.

A byla to jediná dáma, která mi nepošlapala nohy.

Pane Alexandere, pochopila jsem, že nemáte rád společenská setkání.

Mám raději klid a ticho.

Předpokládám, že na panství vašich rodičů musí být klid?

Vzhledem k otcově práci a matčiným nekonečným společenským akcím

se často stává, že nemám ani chvilku pro sebe.

Nicméně, my…

vlastníme poměrně rozlehlou nemovitost na venkově,

která je mi přislíbena, jakmile se ožením.

Jak rozkošné! Nemyslíš, drahá Penelope?

Ano, matko.

Jsem si jistá, že je.

Doufal jsem, že se tam do léta nastěhuji.

No, Penelope měla vždy ráda venkov.

Že ano, má drahá? Má opravdovou zálibu v přírodě.

Skromná,

ale přesto s velkým zájmem pro umění.

Sám musím přiznat svůj obdiv k umění.

Ach, jak úžasné!

Penelope, drahá, dopřej nám krátký recitál.

Ano, matko.

Omluvte mě, jdu si pro noty.

- Slečno Williamsová. - Promiňte. Jsem tak roztěkaná.

Zapomněla jsem si noty na recitál.

Musím teď zahrát panu Alexandrovi.

Je tu na přání mých rodičů a já si všímám, jak jim záleží na tom,

abych udělala dobrý dojem.

Mají v úmyslu vás provdat?

Ale já nemohu.

Ne za tohoto muže.

Moje srdce…

Proč by vybrali zrovna jeho?

Jsem si jistý, že jeho jmění má značnou váhu.

Ale mne jeho jmění nezajímá.

Chci se vdát z lásky.

Z takové, která není tíživá.

Z takové, která bude hudbou pro moje uši.

Zasloužíte si mírný život, bez jakékoli újmy.

Mé srdce by utrpělo újmu, kdybych se provdala za tohoto muže.

Museli bychom se odstěhovat

na venkov.

Než budete čelit hudbě,

dovolte mi, abych vám jako první poblahopřál

k nadcházejícímu zasnoubení, slečno Williamsová…

a popřál vám hodně štěstí.

Teď jděte a hrajte od srdce.

Jelikož spolu pan Jonathan Jones Alexander

a paní Penelope Jane Williamsová

uzavřeli svatý sňatek,

prohlašuji je za muže a ženu.

Ve jménu Otce i Syna

i Ducha svatého.

Ty, které Bůh spojil,

ať nikdo nerozděluje.

Amen.

Konečně.

Jsme tady.

Proboha, netušila jsem, že je to tak…

Úchvatné, ano.

Na míle daleko od všeho.

Služebnictvo.

Georgi!

Jaké milé překvapení.

Je to taková útěcha vidět známou tvář.

Děkuji, madam. Nápad vašeho otce.

I když si troufám říct, že paní Jane nebyla zrovna nadšená.