ARASHI's Diary -Voyage-

PŮVODNÍ DOKUMENTÁRNÍ SERIÁL NETFLIX

Kromě nás pěti

vědělo o plánované pauze

pouze pár dalších členů týmu.

Je to vážně dost neobvyklá situace.

Nikdo z těch, kdo dělají na koncertech, o tom neví.

Vlastně o tom neví ani většina manažerů.

Držet v tajnosti, že si dáváme přestávku,

zatímco pořád připravujeme koncerty...

To je docela...

ZPÁTKY V ČASE 21 DNÍ PŘED ZAČÁTKEM TURNÉ

- Můžu pustit „5x20“? - Ano, prosím

- Prosím, do toho. - Tohle je po úvodních komentářích.

Léta, kdy se známe, uběhla tak rychle. Čas strávený společně jsme si užili.

Řekli jste: „Chcete zítra vyplout?“ Je to osud, že jsme dnes spolu.

Hledání v bouři, samé potíže. To bláznovství byla skutečná bouře.

Smáli jsme se hloupostem. Lidé říkali, že se k sobě hodíme.

Stejně jako tehdy. Jako vždy jste pořád se mnou.

Nezáleží na tom, jak moc prší. Všichni stejně vyjdou ven, podívejte!

Když slyším váš tehdejší zpěv, vzpomínky jsou jako liják.

I to nejmenší zranění zasypou polibky. Vždy mezi mračny, další polibek.

To všechno, co jsme dělali.

Nic nebylo zbytečné.

S vámi.

Můžeme jít kamkoliv, napořád.

Navždy.

Plačte naplno. Smějte se naplno.

Bojte se naplno. Žijte naplno.

Budeme tady.

Všichni společně, děkujeme.

Štěstí není vždy dáno.

Smějte se a užívejte si dne.

Všechnu svou lásku chceme rozdávat znovu a znovu.

Budeme svou lásku rozdávat navždy.

Plačte naplno. Smějte se naplno.

Bojte se naplno. Žijte naplno.

Budeme tady.

Chceme to říct právě vám.

Chceme předat své pocity.

Je to dobré, jsme tady.

Zažili jste prohry.

A byli jste

zklamaní.

Ale i tak jsme

tady teď znovu,

abychom poděkovali.

Milujeme vás.

„ARASHI: Na cestě.“

NÁS PĚT

- Dejte si kámen, nůžky, papír. - V tom vždycky prohraju.

Vítěz...

- Vítěz to udělá. - V klidu.

- Jdeme na to. - Jdeme na to.

Já? To ne!

Od koho se to čeká nejmíň.

Jestli nepůjdeš teď, propásneš šanci.

Jsou tam všichni?

Vyklop to týmu.

Tak jako tak...

Jevištní výtah pojede tady.

Potom odsud...

Jsi dnes dost asertivní. Jsi v pohodě?

Takže už dnes mají všichni hotovo?

Tímhle začne?

Tímhle začne?

- Do zítřka to stačí. - Takže skupina má dnes už hotovo.

Asi mu řekli, aby nám to přišel říct.

- Rozumím. - „Rozumím“?

- Náš hrdina! - Co se stalo?

- Je to hrdina. - To bylo dobré.

Je tak úžasný.

Lídra posílají jen v situacích, jako je tahle.

Jsi skvělý.

- Máme hotovo. - Jsme hotoví?

- Díky. Uvidíme se později. - Ahoj.

Uvidíme se později.

- Opatruj se. - Dobře.

V pauze po úvodních zvukových efektech

začnou naráz všechna videa se zvukem útoku.

Nemluvím o těch 20 sekundách. Je to těch 35 sekund.

Úvod.

Od toho místa, které jsem předtím schválil...

Potom, co se to rozjede...

Asi tam můžeme dát prolínačku, ale když ji tam dáme,

bude to, jako bychom to vyjadřovali obrázky.

Myslíš použitím barev?

Promiň.

- Už nemůžu víc pracovat. - Díky za všechno.

4:30 RÁNO

- Dobrou noc. - Dobrou.

Haló?

Ano, tam.

Promiň, že se tě na to pořád ptám.

Před tou rapovou částí,

ne tou s „jej“, ale s „hej“,

chci slyšet tu verzi jen se skučivými výkřiky.

Dobře, můžeme zkusit „I'll be there“ „Meikyu Love Song“ po sobě?

- Jo. - Dobře.

Je to těžké.

Vím, co mám dělat, ale nejde to.

Další.

Konečně jsem to dal.

Páni! Tak takhle to je.

- Už jsi to zvládl? - Jo, poprvé.

Už je to chvíle.

To je docela dobré.

Líbí se mi to.

Jak jsi to dělal doteď?

Já vím.

Dělal jsem to takhle.

Když nezačneme správně, je po všem.

Bude to trapné jen nám.

Publikum si toho nevšimne.

Jenom my.

- Jenom my. - Tak jo, „ARASHI.“

Nemá celá skupina něco jiného?

- Jsme hotoví. - Dobře.

Pustíme se do kostýmů.

Dobře.

- Matsumoto, k tomu včerejšku. - Jo, jasně.

Začátek je docela těžký.

Jako jsme to zkoušeli včera, takhle, budu mluvit.

Budu mluvit, zatímco hraju tento tón.

Aniž bych nechával místo.

Před slovy: „Jdeme na to, připravte se, jedem“,

místo odmlky,

mám pocit, že se to bude publiku lépe zpívat,

když bude stále hrát hudba a řekneme: „Jdeme na to“.

Asuwo...

Asuwo... Bum.

Asuwo... Bum.

To bych mohl udělat.

Dva a půl bylo perfektní.

Takže myslím,

že kolem dvou nebo půlky tří by to mělo být dobré.

Měli bychom skončit tady.

- Vypadá to dobře? - Ano.

Tak já půjdu.

Pane Matsumoto, jen jedna věc.

- Jen jedna věc. - Do toho.

Pusťte mě brzo trochu se vyspat.

Pořád jsem hrozně unavený.

Nějaký zvuk jako „héj“ by zněl dobře.

Víš...

Počkej. Nedořekl jsi to a pak zmizel.

Promiň.

Asi to nebylo nic důležitého.

Jsem hotový.

- Čas vypršel. - Dobře.

Jsem dnes mimo.

Ještě jsem se nezotavil ze včerejška.

Celý den jsem ospalý.

Domů a do postele jsem se dostal až v 6 ráno.

Nejde to potlačit.

20 DNÍ DO ZAČÁTKU TURNÉ

Zatraceně.

Můžu ti nejdřív ukázat kroky od té části, kde je všechen ten pohyb?

Ta část se nemění.

Vážně se v té části tolik hýbu?

Myslíš, že bys neměl?

Mám ten pocit.

- Líbí se mi důraz. - Nebo jen variace.

NECHAT LASER. PAK VÝSKOK A KONEC.

NECHEJ SE OBKLOPIT LASERY.

Dvakrát se otoč.

Pak když se otočím já, probleskne to.

Nejdřív z 19, to je jeden.

Dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm. Pak na 24...

- Udělej robota. - Udělej robota.

Oprav to.

Jasně.

Když jsou poslední tóny líné, je z toho

- vážně mizerná píseň. - Dobře.

Příliš slabé.

Dobře, to by šlo.

- Poddajné tóny zní poddajně. - Jasně.

Mi, fa, ti.

Ti, fa, mi, re, ti, fa, mi.

Pořád je to směs toho, kdy hraješ dobře

- a kdy je to napjaté. - Ano.

- Nemám spěchat? - Nespěchej s tím.

Ne, že nemusíš, neměl bys!

„AOZORA PEDAL“

- Můžu, když to neuspěchám. - Ano.