Play It Again, Sam

Haló, řídící věž?

Letadlo do Lisabonu odlétá za 10 minut.

Ať jde s Laszlem a postará se o zavazadla.

Jistě, Ricku, jak chcete.

Dej zavazadla pana Laszla do letadla.

Tudy, prosím.

Vyplňte jména. Bude to více úřední.

Myslíte na všechno, že?

Ta jména jsou pan a paní Laszlovi.

- Ale, proč moje jméno? - Nastoupíš do letadla.

Ale co ty?

Počkám, dokud letadlo neodletí.

Co se stalo? Včera v noci...

Včera v noci jsme toho řekli hrozně moc.

Řekla jsi, že mám myslet za oba. To jsem udělal a vychází mi jedno.

Nastoupíš do letadla s Viktorem, patříš tam.

- Richarde, ne... - Teď mě budeš poslouchat.

Víš, co by tě tady čekalo?

Skončili bychom v koncentračním táboře. Je to tak?

Strasser by na tom trval.

- Říkáš to, abych odjela. - Je to pravda.

Oba víme, že patříš k Viktorovi. Pomáháš mu, povzbuzuješ ho.

Když odletí bez tebe, budeš toho litovat.

Možná ne dnes, ne zítra, ale brzy.

Po zbytek života.

- Ale co my? - Nám zůstane Paříž.

Ztratili jsme ji, než jsi přijela do Casablanky.

Včera v noci jsme ji zase našli.

Když jsem řekla, že tě nikdy neopustím.

Nikdy.

Ale i tak člověk vidí, že problémy tří lidí...

neznamenají v tomhle bláznivém světě nic.

Jednou to pochopíš.

Ale...

Nemůže z tebe spustit oči.

ZAHRAJ TO ZNOVU, SAME

Něco byste měl vědět.

- Nežádám po vás žádné vysvětlení. - Později byste ho žádal.

Řekl jste, že víte o Ilse a o mně.

Byla u mě včera, když jste tam byl vy.

Přišla pro ty dokumenty. Je to pravda?

Ano.

Zkusila všechno. Marně.

Snažila se mě přesvědčit, že mě pořád miluje.

Ale to bylo už dávno pryč.

Pro vaši záchranu to předstírala. Nechal jsem ji.

- Rozumím. - Tady to je.

Díky.

Jsi připravena?

Ano, jsem.

Sbohem, Ricku.

Bůh ti žehnej.

Pospěšte si. Ať nezmeškáte letadlo.

Měl byste z Casablanky zmizet.

V Brazzaville je posádka Svobodné Francie. Zařídím cestu.

Tranzitní dokumenty? Můžu jet na výlet.

Ale naše sázka platí. Dlužíte mi 10 000 franků.

A těch 10 000 franků pokryje naše náklady.

"Naše" náklady?

Louisi, myslím, že je to začátek krásného přátelství.

Co si to namlouvám? Já nejsem takovej.

Nikdy jsem nebyl a nikdy nebudu.

To se stává jen ve filmu.

Jsem na dně.

Snad pomůžou dva, tři aspiriny.

To bude už...dva, čtyři, šest aspirinů.

Začínám na nich být závislej.

Za chvíli budu vyvařovat vatičku z láhve, abych ještě nějakej měl.

Neměl jsem to podepisovat.

Měl jsem jít k soudu.

Dva roky manželství spláchnutý do záchodu.

Nemůžu věřit tomu, co mi řekla.

Jako kdyby to byl někdo úplně cizí.

Nechci žádné alimenty. Chci jen pryč.

- Nemůžeme to ještě probrat? - Už jsme to probrali snad stokrát.

- Proč? - Nevím.

Manželství mě nebere.

Je s tebou nuda, dusím se.

Už nás nic k sobě netáhne a asi tě už nepřitahuju.

Bože, Allane, neber si to osobně.

Neberu to osobně, jenom se zabiju.

Kdybych jen tušil, že můj cvokař je na dovolené.

Kam to v srpnu jezděj?

Každé léto je město plné lidí, kteří šílí až do začátku školního roku.

Co by mi tak řekl, kdybych ho zastihl?

Cokoli řeknu, je podle něj sexuální problém.

To je směšný? Sexuální?

Už jsme to skoro nedělali.

Možná jednou za čas.

Dívala se přitom na telku.

Přepínala programy dálkovým ovládáním.

Proč by mě měl rozvod tak vytáčet?

Bez ní mi třeba bude líp.

Proč taky ne? Jsem mladej, zdravej, mám dobrej flek.

Je to šance udělat další krok.

Když to pomůže jí, tak proč ne mně?

Můžu z toho tady udělat noční klub.

Splaším si ženskou jedna báseň.

Swingerky, šílený nymfomanky,

zubařky.

Když mě nechce, tak já ji přemlouvat nebudu.

Co že mi to řekla, když odcházela?

Chci nový život.

Chci lyžovat, chodit tančit, na pláž,

procestovat Evropu na motorce.

- My jsme chodili akorát do kina. - Píšu pro filmový časopis.

Kromě toho, mám filmy rád.

Ty se na život jen díváš.

Ale já ho chci prožít. Nikdy jsme se pořádně nezasmáli.

Jak můžeš něco takovýho říct? Já se směju pořád.

Chechtám se, řechtám se, zubím se.

To tě nenapadlo, když jsme spolu ještě chodili?

Tehdá jsi byl mnohem podnikavější.

To je normální během námluv.

Kdybych držel pořád stejné tempo, tak bych měl brzy infarkt.

Měj se, Allane.

Můj právník zavolá tvému.

Já žádného nemám.

Ať zavolá mému doktorovi.

Co je to se mnou? Nemůžu být v klidu?

V čem to vězí?

V ničem to nevězí, chlapče. S děvčaty je to jednoduché.

Ještě jsem nepotkal takovou, která by nerozuměla políčku,

nebo kulce z pětačtyřicítky.

No jo, ale ty jsi Bogart.

Nancy bych nikdy neuhodil. To není takový vztah.

Vztah? Kde jsi se naučil takové slovo? U svého cvokaře?

Nejsem jako ty. Copak tebe nevzalo, když jsi přišel o Ingrid v Casablance?

Ne tak, aby si s tím neporadilo trochu bourbonu se sodou.

Já nepiju. Alkohol mi nedělá dobře.

Radím ti dobře, zapomeň na ty výmysly o vztazích.

Děvčat je na světě plno.

Stačí jen hvízdnout.

Má pravdu.

Podáš jim prst a hned chtějí celou ruku.

Proč nemám stejný přístup?

Nic, s čím by si neporadila trocha bourbonu se sodou.

- Jsi v pořádku? - Chudáčku malej!

- Proč jsi nám nezavolal? - Nechtěl jsem vás otravovat.

Otravovat? A na co jsou přátelé?

Jak ti ten rozvod zdůvodnila?

Prý se spolu nezasmějeme.

Nedostatečnost smíchu - základ rozvodu.

Taky chce lyžovat.

Chce si to svištět ze svahu s pusou od ucha k uchu.

Můžu si zavolat do práce. Chystal jsem se zrovna na schůzku.

Budou si myslet, že mi přeskočilo.

Víš, co s ní je?

Slyšel jsem něco u Schulmana a Weisse.

Musel jsem tam něco podepsat. Nancy je prý v Mexiku.

Tam jsme byli na líbánkách.

Celé dva týdny jsme nevylezli z postele.

Dostal jsem úplavici.

Haló, Georgi? Souhlasili s podmínkami?

Do háje, tak na to prostě kašlem.

Bože, nemůžeš si uvařit něco lepšího než tyhle polotovary?

Kdo by se s tím vařil? Můžu to cucat zmražený.

Řeknu ti, kde mne zastihneš. Teď budu chvíli na 362-9296.

A pak asi čtvrt hodiny na 648-0024.

A pak na 752-0420.

Pak budu doma, 621-4598.

Dobře, Georgi. Měj se.

Na rohu je budka, nemám zjistit číslo?

Budeme kolem procházet.

- Promiň, Allane. - Bráním jí v rozletu.

- Manželství pro ni najednou není. - Vykašli se na to.

Poskytl jsem jí domov, lásku, bezpečí.

Byla to jen holka, když jsem ji potkal v Hip Bagel.

Chodil jsem tam den co den a nechával jí velký dýžka.

Dolar a půl! Útrata byla jen 35 centů.

Nancy je impulzivní, to jsme všichni věděli.

Neodešla z ničeho nic, mluvila o tom už dlouho.

- Nevěřil jsem, že to udělá. - No ještě, že už to víš.

- Jsi mladý, začni nový život. - Je mi 29.

Vrchol mé potence už mám deset let za sebou.

Musíš se na to dívat pozitivně.

Jsi volný, můžeš vyrazit za holkama.

Chodit na večírky, začínat si s vdanýma paničkama.

Dělat to z holkama všech ras, vyznání a barev.

To se ti omrzí.

Kromě toho, to se mi nikdy nepoštěstí.

Oblbnul jsem jednu holku a ta je teď pryč.

Vidíš, jak se podceňuje?

Že se musí mnoha holkám líbit?

- Samozřejmě. - Svět je plný vhodných holek.

Nejsou jako Nancy, ta byla miloučká.

Koukával jsem na ni, jak spí.

Někdy se probudila a přistihla mne u toho.

Vždycky vyjekla.

On ji fakt miloval. Je mi smutno.

Z čeho je ti tak smutno?

Některé investice se holt nevrátí.

Nemáš aspirin? Bolí mě hlava.

On je zlomený a tobě je zle.

- No tak se nečerti. - Dobře, mám jen těžký den.

- Chceš taky aspirin? - Ne!

Už jsem je všechny spotřeboval, stačí ti Darvon?

To je dobrý, můj doktor mi ho předepisuje na migrény.

Míval jsem migrény, ale doktor mě jich zbavil. Teď mám opary.

Já je mám pořád. Je to od nervů.