Invasion

Tato zpráva je vysílána na požadavek okresní agentury pro zvládání krize.

Následující oznámení o evak...

My jedeme do nemocnice?

- ...okresy Albany, Allegany, Bronx... - Jsem v pořádku. My všichni.

Je to jenom...

Jenom trochu krve.

Co to bylo zač?

To byla nějaká příšera?

Nebyla to příšera.

Byl to...

Bylo to něco jiného.

Luku, zlatíčko, kde jsi to vzal?

- Luku, co to je? - Nevím. Našel jsem to.

Kde?

Tati?

- Tati? - Tati!

Invaze

Kurva.

Haló?

Co to kurva je?

Do prdele.

Ruce!

Ať dají ruce vzhůru!

Řekni jim to!

Zvedni košili!

Zvedni si tu zasranou košili!

- Otoč se! - Mluvím anglicky!

Nejsme nebezpečí.

Jste tu sami?

Víš, co se tady kurva stalo?

Smrt. To stejné.

Stejný? Jako co?

Hořely tanky, vrtulníky taky.

- Co to kurva meleš? - Boj.

Hodně střílení na vaší základně. Viděl jsem to až potom.

Mluvíš o Campu Travis? Tam jedu.

To jsou spojenci, plno Němců a Kanaďanů.

Umřeli jako oni.

Ne.

Tam já jedu. Je tam přes tisíc mužů a je tam i letiště.

Už ne. Letadla hořela.

Prosím.

Pomalu.

Tak jo.

- Sháníte letadlo? - Jo.

A pak jedete jako my do Kábulu?

Vím, že v Kábulu ještě letadla jsou.

Víte to, jo?

Ano, myslím si to.

Jdeme pěšky do Kábulu.

To je přes 300 kilometrů nebo tak, ne?

Tak půjdeme přes 300 kilometrů.

Nefunguje.

Nemáme telefony, elektřinu ani lidi.

To ti teroristi. Všechny pozabíjeli.

Měli jsme zůstat s ostatníma.

Už je nejspíš někdo odvezl.

Nebo umřeli.

Leda tak na cukrovku.

Hej, blbečci!

Hej!

- Hej! - To je naše spása, vole.

- Hej! - Počkejte!

- Zastavte! - Stůjte!

- Caspare, co děláš? - Uhni!

Nezbláznil ses?

Co tady všichni sami venku děláte?

Potřebujeme pomoc.

Musíme zpátky domů.

Kam domů?

Do Londýna. Tudy.

Tamtudy zpátky nejedu.

Jste zraněná?

Ta není moje.

Co se stalo?

Moje rodina...

Neil...

A náš syn John...

Náš pes...

Všechny je to zabilo.

To?

Co tím myslíte?

Vy jste ne...

Vy to nevíte?

Teroristi.

V Londýně.

Že?

Je to všude.

Co to bylo?

- Nebyli to teroristé. - A co teda?

Mimozemšťani.

- No tak. - Mele nesmysly.

To nemyslíte vážně.

Říkáte nesmysly.

Včera byla v televizi americká prezidentka.

Mysleli jsme, že to je jen u nich.

A pak jenom v městech, v Londýně...

...ale já jsem z malého městečka.

Bydlí tam pár set lidí.

Jsme sami.

Jsme sami už dlouho.

Musíme se vrátit do Londýna za našimi rodinami.

Prosím.

Nemůžete nám nějak pomoct?

Ne.

Na silnici jsou další.

Odstranění šumu na to nezabírá.

Nezabírá nic.

Nic z toho nevytřískám.

Jeďte rychleji.

Okamžitě nás zatknou.

Uvědomujete si to?

Nemáme povolení

a vezeme ukradené vybavení, a teď ještě...

Micuki.

Myslíš, že mě něco z toho zastaví?

Znám tě.

- Takže ne. - Tak šetři dechem.

Jestli se ti to nelíbí, tak si vystup.

Micuki.

Ať ti Hašimoto říká cokoliv,

v tomhle signálu nic není.

Je to jenom šum.

Hoši-12 je zničená.

Půjdeme do vězení pro nic za nic.

Posádka umřela.

Je mi to líto.

- Ale... - Nejsou mrtví.

Já to prostě vím.

Ty to sice neslyšíš, ale já jo.

Jsme tady.

Ano?

Jsme z JASA.

Máte průkaz?

Micuki Jamatová, vedoucí projektů a systémů SST.

Jsem tu, abych převzala vedení.

Okamžitě otevřete bránu.

„Vedoucí projektů“?

„Systémy SST“?

Před 20 minutami ředitel Hašimoto a administrátor Kóda

poslali e-mail, jímž předali vedení mně, Micuki Jamatové.

O minutu později ztratilo toto zařízení spojení s ústředím.

Co jsi udělala?

Nic extra.

Sakra.

Zatknou nás.

Micuki.

Co máš v plánu?

Navázat kontakt.

Ahmede.

Ahmede? No tak, Ahmede.

Do háje.

On umře?

- Ubližuje mu. - Ne.

No tak.

- Dýchej. - Tati!

Tak dýchej, sakra!

Ale ne.

Zachránilas mi život.

Děkuju ti.

Není zač.

Co se děje?

Do Kábulu je to ještě několik hodin. Ať šetří.

- Má žízeň. - Jo, má žízeň.

Je to ještě několik hodin. Ať vydrží.

Ať počká.

To byla pěkná blbost.

Ale on to neví. A ani to vědět nepotřebuje.

Když mu můžu pomoct, tak musím.

Fakt?

Takže až bude mít za hodinu žízeň, co mu řekneš?

Řeknu mu, že už tam skoro jsme.

Naděje je jako voda.

Vůbec nevědí, co se děje, že?

Vědí.

Tak to jsou teda kurevsky v klidu na to, že probíhá invaze mimozemšťanů.

Sahar se narodila v roce 2010,

dva roky poté, co jste sem vpadli.

Můj syn Ali se narodil v roce 2013,

co jste tu měli 50 000 vojáků, dva roky poté, co jste zabili bin Ládina.

Invazi znají celý život.

Neznají nic jiného.

Tohle je ale jiný.

To už jsem taky slyšel.

- Kolik je těm tvým? - Co?

Kolik je těm tvým?

Oči otce já poznám.

Proto jedeš domů, že?

Slečno Jamatová, vítám vás a rád vás poznávám.

Jmenuji se Joši Fudžimoto.

Sdílíme s ministerstvem obrany a s Američany naše data,

ale podle nich jde jenom o šum.

Vedení si vyžádalo, abychom všechny teleskopy namířili jedním směrem.

Nemáme moc detailní informace.

Vedení je irelevantní.

Teď to řídím já.

Pane techniku Kawaguči...

...ukažte mu to.

Ano, paní vedoucí projektů.

O co jde?