Love is Blind (Love Is Blind)

PŮVODNÍ SERIÁL NETFLIX

Tenhle experiment je přesně pro mě.

Je to opak moderního randění.

Je tolik seznamek, a většina je založená na vzhledu.

Nejde přeci jen o fyzickou přitažlivost. Jde i o to, kdo s tebou bude do smrti.

Přihlásila jsem se, protože jsou tu muži,

co se chtějí oženit a hledají nevěstu.

Nebylo co řešit.

DÁMSKÝ PŘÍBYTEK

- Páni. - Ahoj!

Jsem Briana!

Hrozně moc chci muže, co mě bude milovat takovou, jaká jsem.

Ne kvůli zevnějšku, ale pro to, jaká jsem uvnitř.

Až nám bude 95

a budu tahat prsa po podlaze, potřebuju, abys je pořád miloval.

To jsem trochu přehnala, ale vážně to tak cítím.

PÁNSKÝ PŘÍBYTEK

Ty vole.

Hustě.

Jsem nízký a ženy nechtějí chodit s nižšíma klukama.

Westley.

Je to naprd, ale tady budeme řešit, na čem opravdu záleží.

Jako kluk jsem chtěl být jako Hugh Hefner.

Švihák, co si mohl vybírat.

Ale každý chlap se dřív nebo později musí usadit.

Jsem připraven se oženit.

Ježiš, koukejte!

- Ahoj! - Ahoj!

Panebože!

- Ahoj! - Jak se máte?

- Vyšiluju. - Jo?

Vítejte.

Jsem Vanessa Lacheyová.

A já Nick Lachey, její manžel.

Dámy, vítejte u experimentu lásky naslepo.

Vyberete si tady ženicha.

Aniž byste ho předtím viděly.

Žijeme v odpojeném a rozptýleném světě.

Vaše hodnota je často souzena čistě podle fotografie na vaší seznamce.

Pravda.

Ale každý chce být milován takový, jaký skutečně je.

Ne kvůli svému vzhledu, rase, původu ani příjmu.

- Přesně. - Pravda.

Psychologové věří, že klíčem k dlouhodobému manželství je emoční pouto.

Nikoli fyzická přitažlivost.

Tady vaše vztahy začnou vytvořením intimního pouta,

aniž by vás něco rozptylovalo.

Funguje to takhle.

Příštích deset dnů, dámy, budete žít na této straně

a pánové na tamté straně.

Budete mluvit s řadou potenciálních partnerů.

Ale má to háček. Vzhled nebude hrát roli.

Odebrali jsme vaše zařízení.

Budete moct interagovat pouze pomocí soukromých buněk.

Bude vás dělit tenká stěna.

Vůbec se neuvidíte.

Rozhodnutí budou vždy jenom vaše.

Zvolíte si, s kým trávit čas.

Jakmile si vyberete, s kým chcete strávit zbytek života, navrhnete sňatek.

Pokud řekne ano, konečně se uvidíte

tváří v tvář.

Odejdete odsud společně, jako zasnoubený pár

s termínem svatby.

- Panebože. - Panebože.

Budete spolu bydlet, poznáte své rodiny

a za pouhé čtyři týdny

budete mít svatbu.

Mám husí kůži.

Chápe to někdo?

Bude to největší rozhodnutí vašeho života.

Řeknete své „ano“ někomu,

koho jste si vybrali, aniž byste se kdy viděli?

Nebo vás dostihne realita skutečného světa

a dáte mu navždy sbohem?

Tohle je úplně poprvé, kdy se odehrává takový experiment.

Musíme mít na paměti ústřední otázku:

Je láska skutečně slepá?

Snad ano.

Jste-li připraveni najít životní lásku,

projděte těmito dveřmi,

protože buňky jsou otevřené.

Jdu první!

Jestli se zamiluju a zasnoubím, tak s někým, koho jsem nikdy neviděla.

- Zní to šíleně. - Jdem na to.

Půjdu na několik rande narychlo a najdu si svého krále,

protože jsem královna.

Když budu mít štěstí, bude za tou zdí.

Zvláštní ale bude, že některé z těch žen se budou snažit dostat mého manžela.

Budu randit naslepo s řadou žen.

- Tak to rozjedem. - Do toho.

Ulovte si manželku.

Neuvidí, že jsem fešák, že se jim líbím.

Neřeknou si: „Mmm, tmavá pleť a vousy.“ Musí spoléhat na mou osobnost.

Je to skutečně láska naslepo.

Hodně štěstí.

Haló?

Haló?

Haló?

Haló, haló?

- Panečku. - Ty pokoje jsou fakt hezký.

- Haló? - Odzvučený.

- Vítej v mojí buňce. - Jo!

Rád tě slyším. Nemůžu říct „vidím“.

Co vidíš?

Je to jako scéna z Frozen.

Jdu rovnou po bonbónech.

Já asi půjdu po vodce.

- Vidíš něco? - Ne.

- Nic se neděje? - Nic.

Jsem Jessica Batonová, jsem z Rock Falls v Illinois.

Měla jsem daný standard.

Chodit jedině s klukem o rok až pět let starším.

A jedině se sportovcem, protože sama hodně sportuju.

Ale je mi 34 a podle kritérií, co jsem si určila, asi nikoho nenajdu.

Jsem připravená založit rodinu a chci mít ideální manželství.

- Jak se jmenuješ? - Jessica!

Těší mě. Jsem Mark.

Těší mě, Marku.

Tak se do toho dáme!

Pověz mi o své rodině.

Mí rodiče jsou přistěhovalci z Mexika.

Jsem mamánek.

Dobře! Poznamenám si to.

Babička měla 15 dětí.

- Kecáš. - Přísahám.

To je šílený.

Jsem Mark Cuevas, je mi 24 a jsem z Chicaga v Illinois.

Rodiče jsou z Mexika.

Nikdy nezapomenu na první rande na střední.

Řekla tátovi, že jsem Mexičan, a když mi otevřel, řekl:

„Vypadáš jinak.“

Proto se mi líbí tenhle experiment.

Dovolí vám jít fakt do hloubky a neřešit, jak ten druhý vypadá.

Je mi 24.

- Mně je 34. - Dobře.

- Nikdy jsem nechodila s mladším klukem. - Fakt?

Podle mě co vztah, to unikát. Je potřeba to brát kus od kusu.

Souhlasím. Odkud jsi?

Jsem z Illinois.

- Já taky. Odkud přesně? - Kecáš.

Dvě hodiny západně od Chicaga.

- Cubbies! - Já věděl, že fandíš Cubs!

- Do toho, Cubs! Do toho, Medvědi! - Za Medvědy bych dal život.

Každou neděli převleču psa...

jménem Payton Hester.

- Kecáš! - Dám jí Paytonův dres...

A koukáme na Medvědy.

- Dělám nejlepší chicagský sendviče. - Vážně?

Zapíšu si tě jako „Chicagský...“

Ne, vážně, můj sendvič je nejlepší.

- Je znát, že se usmívám? - Panebože.

- Jsem tak ráda, že tu jsi. - To je úžasný.

Přišla jsem zkusit experiment, ale nenapadlo mě,

že si s někým z fleku sednu.

S Markem to bylo hned.

Lišíme se rasově a věkově, ale rozhodně jsme z jednoho těsta.

Kámo, to bylo hustý!

Je super poznat tolik různých můžu, co se chtějí oženit.

Kvalita mužů je výborná.

Jmenuju se Lauren Speedová a je mi 32.

Jsem původně z Detroitu.

Máma mi aspoň jednou týdně zavolá a připomene mi, že moje vajíčka sesychají.

Jsem připravená mít manžela a vím, že mě taky hledá.

Takže je načase přestat blbnout a najít se, jasný? Je čas.

- Haló? - Ahoj.

- Jsem Lauren. - Cameron.

Odkud jsi, Camerone?

Jsem z Maine.

- Nikoho z Maine jsem zatím nepotkala. - Stačí žes potkala mě.

To se mi líbí.

- Čím se živíš? - Dělám s umělou inteligencí.

Když slyším „umělá inteligence“, představím si roboty...

Jo, v podstatě plánuju ovládnout svět.

To je super.

Jsem Cameron Hamilton, Je mi 28 a jsem z Lee, Maine.

Pořád slýchám, že na vědce nevypadám.

Což je docela vtipný, protože... jak by měl vypadat vědec?

Jako vědec věřím v tenhle experiment,

jenž odstraňuje zbytečné proměnné,

jako je etnikum, rasa, původ a především vzhled.

Na ničem z toho nezáleží.

Řekl bys, že jsi introvert nebo extrovert?

Spíš přirozenější introvert, ale dovedu být i extrovertní.

- Dobře. - Co ty?

Myslím, že jsem kombinace obou.

Ve společnosti se dokážu odvázat,

ale někdy si radši sednu doma,

pustím si film, popíjím víno...

- Souhlas. - ...a jím.

Super! Vaříš?

- Ano. - Dobře.

Co bys uvařila, kdybysme měli rande?

Nejspíš bych udělala lososa

- nebo kuře piri piri s rýží. - Mňam.

- To zní skvěle. - Jo.

- Taky vaříš? - Jo, vařím.

- Mám ráda muže, co vaří. - Jo?

- Ráda jím. - Můžu ti vařit.

- To je super. - No jasně.

Je zajímavé nevidět muže za tím sklem.