Happiness for Beginners

Cíle mé túry.

Najít hlubší spojení s přírodou.

Povstat z popela jako zatracený fénix.

Získat zpropadený certifikát.

Gratulace! Dneska bychom slavili šesté výročí svatby.

Chybíš mi.

Perfektní, mám to, díky.

Prima!

- Jsi v pohodě? - Jo.

- Fajn. - Jo.

- Hned jsem tu. - Fajn.

Dám si. Díky.

Blahopřeju, Helen.

Musíte takhle.

Čau ségra. Ještěže sis ho pojistila.

Dej mu pokoj. Dneska se žení.

A mně taky. Já se vdávám.

To nemůžu, protože si myslím, že pro tebe není ten pravý,

a Jake se mnou souhlasí.

- Co? - Kdo?

Kdo? Jake, můj nejlepší kámoš od osmé třídy.

- Nemáš mrtvici? - Ne.

Byla jsem zády, neviděla jsem ho. Jakeu, jak je?

Mám se fajn. Vypadáš skvěle.

Díky.

Děkuju.

Duncane, vážím si toho,

že mě chceš jako bratr chránit,

ale to nemusíš.

S Mikem jsme spolu už dlouho.

A teď jsme manželé.

Dneska jsme se vzali a budeme v pohodě.

A já budu v pohodě.

Takže dík, ale mám o něco víc životních zkušeností než vy dva.

O tolik mladší nejsme. Máme dost zkušeností na to…

- O pět let. - …abychom věděli, že děláš velkou…

- Už zase. - Muž přes palubu!

- No ne! Ty taneční kreace… - Hele…

- Zvládáš? - Dobrý?

- Pomůžu ti. - Dík.

Děláš chybu, to je to slovo.

To jsem hledal.

Duncane?

Viděl někdo hostitele?

- Šel k řece s nějakou holkou. - S jakou?

K jaké řece?

Helen!

- Čau, jak se máš? - Neviděls Duncana?

Musím mu dát klíče. Hlídá mi o víkendu dům.

Co je s Duncanem?

Neviděls ho? Co?

Viděl jsi Duncana?

Hlídá mi dům. Musím mu dát klíče.

Promiň, neslyším ani slovo.

Protože to řve. Kdo to pouští tak nahlas?

No nic.

Nechceš jít ven?

Tak jo, tam tě snad uslyším.

Tebe jsem tu nečekal.

Musím svýmu tupýmu bráchovi hodit klíče.

Asi před půl hodinou šel k řece se svou holkou.

Má holku?

Jmenuje se Molly. Je fakt milá, uvidíš.

- Mike. - Pořád s ním mluvíš?

Dost mi volá.

Asi zapomněl, že jsme se rozvedli.

Aha.

Nezůstaneš na skleničku?

Nemůžu, zítra odjíždím.

Ale no tak. Je ještě brzo.

Musím si sbalit.

Jo.

Víš, pamatuju si, že s tebou bývala zábava.

Prosím? Jak to myslíš? Pořád je.

Tak jsem to nemyslel.

Jsem tak zábavná, že bys to ani nepochopil.

No nic. Dal bys Duncanovi moje klíče?

Má mi hlídat dům, až budu pryč.

Kdo ví, jestli nezapomněl.

O všechno se postará.

Jako se postaral o Picklese?

Za to nemohl.

Duncan Picklese přejel. Mohl za to Pickles?

Ten pes pak žil dalších asi deset let.

O to nejde.

- Rád jsem tě viděl. - I já tebe.

Ale řekni svému nejlepšímu kámošovi, že je blb.

To neřeknu.

ŠTĚSTÍ PRO ZAČÁTEČNÍKY

- Čaues. - Čau. Dal ti Jake moje klíče?

Jo. Omlouvám se za včerejšek. Kafe?

Skvělý.

- Dva cukry, bez mlíka. - Dík.

Teď sice nesladím, ale díky.

Fakt ne? Ty teď nesladíš?

Snažím se omezit cukr.

Jsi připravená vyrazit do divočiny, mrknout, co všechno vítr svál?

Když narazíš na medvěda, viděl jsem spoustu dokumentů,

stačí mu podrbat bříško. Milujou to.

Super, píšu si.

A nepodpal mi prosím dům.

A na sukulenty nesahat. Zalévat nepotřebují.

Vždycky vypadají děsně suše.

Tady je seznam věcí, co je třeba ohlídat.

Drž se ho. Všechno je tam popsané.

To je jako od sériového vraha.

Tys ho zalaminovala. Máš laminovačku?

Neproveď tu nic.

Přestaneš mě někdy pérovat?

Udělej něco správně a přestanu, jo?

A jo! Tak v tom to je.

- Už bys měl dospět, je ti 35. - Já vím.

Dělám věci správně. Už nejsem dítě. Jsem dospělák.

- Jo. - Jo?

Technicky vzato.

Užiješ si nejúžasnější chvíle v životě. Ulovíš všechny bobříky, najdeš si kámoše.

- Je to túra pro dospělé. - Jo.

Ne letní tábor.

- Odborka z lukostřelby. - Žádná střelba.

Fajn. Tak se bav!

- Díky, Duncane. - Neboj.

Díky.

- Jsem zodpovědný. Celkem. - Jo…

- Ahoj! - Čau!

Pozdravuj babičku Gigi!

Gigi, jsi tu?

Mám knižní klub. Brzy se vrátím.

Takže večeře pro jednoho.

Nádherný snílku, probuď se mi.

Čekaj tě hvězdy a kapky rosy.

Zvuk zlého světa z dávného dne.

Nádherný snílku, probuď se mi.

Jo! Bravo!

Zlato, jsem moc ráda, že jsi tu.

To já jsem ráda, že tu jsem.

Moc ti to sluší, Gigi.

Nesmíš se přestat snažit, i když bys chtěla.

- Pojď hledat vesmírný odpad. - Fajn. Víš dobře, že na to jsem slepá.

Musíš se dívat zevrubně, pěkně zeširoka.

Ne. Proto se tomu říká zeširoka.

To znamená ne moc zevrubně.

Jak se cítíš?

Stejně.

Ne! Jsi tady, takže je ti líp.

To je pravda.

Takže šmytec?

Jo. Všechno je podepsané, zalepené a doručené.

A neviděla jsem ho přes rok,

ale teď, když je to oficiální, je mi zase smutno.

Chápeš?

Vlastně ne.

Tvůj děda umřel, nedal mi možnost se rozvést. Ten prevít.

Ale přesto chceš…

na tu šílenou túru?

Nebojíš se?

Ne, proč bych se bála?

Nikdy v životě jsem netábořila.

Když jsme posledně něco opékaly,

málem jsem podpálila barák.

Čeho bych se bála?

Na to jsem zapomněla.

Chybíš mi, Nate.

- Ahoj, Mikeu. - Ahoj, Helen.

Promiň, že otravuju. Poslyš, mohl bych se stavit?

Mikeu, nejsem doma.

Mám pás, jsem v autě. Chystám se na túru.

- Na túru? Fakt? Jako s báglem? - Jo.

To zní lákavě.

Hele, teď, když jsme konečně rozvedení,

jsem si uvědomil, že jsme se vzali, ale já nebyl ženatý.

- Nebyl jsem manžel. - Jo.

Jo, já vím.

A teď mám pocit, že vím, jak být manžel.

Mikeu, musím končit.

Zavěsím. Ozvu se, až se vrátím z túry.

- Popovídáme si, až se vrátíš. - Ahoj.

Tak buď opatr…

Na pokoji chybí fén.

Ten máme na pokoji 16. Chcete ho?

Nechci jiný pokoj, chci jen fén.

Je připevněný ke zdi, nedá se přenést.

Dobrý den. Taky jdete na tu túru s BSC?

Díkybohu, konečně někdo starej!

Já se bál, že budu jedinej!

Je tu banda nechutně mladých lidí s mladými těly a myšlením.

Naštěstí máme jeden druhého. A taky bohužel!

Já jsem Hugh.

A já Helen.

Nevypadám jako Hugh.

Jméno mám po Hughu Hefnerovi. Táta čekal, že ze mě bude donchuán.

Ze mě?

Už umřel.

Hefner, ne táta. Ten je v Kalifornii.

Jo. Tak já si jdu tady v tom motelu najít postel.

Už teď je to šílený zážitek, co?

Tak jo, Lulu, fakt není zač.

Nenech se dneska zavraždit, Helen. Zítra vyrážíme.

Dělá mi starost ten kouř za vámi.

Ne, to mám kvůli atmošce.

Mám ráda tenhle halloweenskej šmrnc, dýňový koření a tak.