Off Track (Ur spår)

NETFLIX UVÁDÍ

Když si budete muset vybrat,

zda budete vítězem, nebo poraženým,

vždy poslouchejte vítěze.

Poražený vás nikdy nepozve na cestu, na niž se chcete vydat.

Nevzdávejte se.

Nespokojte se s málem.

Neustupte.

Když přijdou těžké chvíle, nezapomeňte,

že svou historii píšete právě teď.

Moment, můžeme to stopnout?

Není tohle hodně špatně načasované?

To „svou historii píšete teď“ vůbec neodpovídá jeho výrazu ve tváři.

- „Podepsali jste si ortel smrti“? - Ano.

Mně se to líbí.

Jde přece o to, že člověk má mít výdrž, ne?

Dobře, takže znova. Od začátku.

Jo. Kalle, zkus trochu ztišit hlas.

Představ si trailer k americkýmu akčňáku. „Když si musíte vybrat…“

Prostě trochu přitlač.

Tak jo, znova.

Když si budete muset vybrat, zda budete vítězem, nebo poraženým,

vždy poslouchejte vítěze.

Danieli?

- Ano? - Chtěli jsme se dívat na ten film.

- Nemůžeme si ho pustit později? - Později?

Ano.

Myslíš později dneska večer?

Jo, to bude moc fajn.

Počkej, to…

Tohle tu už zítra nebude.

Ten sníh je tady teď.

- Pojď se mnou. Uděláme si pár koleček. - Jo, možná…

Proč ne. Promyslím to.

Ne, díky.

Tohle je prý rozvodový bar číslo jedna.

A přitom mě balí jenom 25letí kluci.

Co tu vůbec dělají?

Haló, slyšíš, co říkám?

Asi myslíš jenom na jednu věc.

Na sex…

- Čekám na objednané pití. - Částku a pak zelené tlačítko.

Ale jestli fakt chceš, vyspat se můžeme.

Ne, díky.

Jo a…

Ten rozvodový bar je tam.

Co to krucinál vyvádíš?

Hlavně klid. Sakra, pusť mě!

Běžte se domů vyspat.

Sakra!

Co děláš?

- Do háje. Dobrý? - Co děláš, krávo?

Pojď.

Haló?

Haló?

Dobré ráno.

Co tady dělám? Co?

Spala jste v Berzeliově parku…

Aha, a za to lidi zavíráte?

To jsme v Severní Koreji? Na tohle využíváte rozpočet?

Ano, mimo jiné.

Kolik je vlastně hodin?

Za pět minut čtvrt na osm.

Do prdele!

Promiňte, dcera má oslavu svaté Lucie. Musím tam být v osm.

- Nehodil byste mě tam? - Jasně.

Nebo neodvezl mě nebo tak? Super.

Půjdu pro limuzínu.

Odpichujeme se břichem, ne pažemi.

Stačí zabrat tricepsem v závěru.

Ruce držte v tomto úhlu.

Zatlačte břichem. Tam je vaše síla.

Zatlačte! Rychle zpátky a další záběr.

Břichem…

Polohu holí musíte upravit podle sklonu stopy.

Ruce do úhlu a zatlačte…

Pozdravuj ji.

Haló.

POLICIE

Ty jo, super.

Ztratila jsem peněženku.

Daly jsme si s Fridou skleničku vína. A pak druhou a pak…

Víš, co se někdy stane.

Ne, to nevím, ale můžeš mi to vyprávět.

Jak bys to mohl vědět? Musíš se naučit žít.

Jsem v pokušení, když tě vidím.

Jsi jak z billboardu s nápisem „Odvaž se!“.

Sakra, potřebuju trochu vzduchu.

- Nech to okýnko. - Bože!

Nemůžeš být trochu zodpovědnější? Musíš myslet na dceru.

Panebože! Co to s ní má společného?

O dětech nic nevíš. Vždyť ani děti mít nechceš.

„Proč musím mít zrovna já, Daniel Nylander,

úspěšný ajťák,

hyperaktivní ségru, co se o sebe nedokáže postarat?“

- To fakt nevím. - Připadáš si pak ještě schopnější.

- Dělá ti to dobře. - Takže jsi můj rozvojový projekt?

Jsem tvoje Keňa. Jen trochu chaotičtější a šarmantnější.

A asi na tebe půjde procento mého příjmu.

Můžeš zastavit?

- Danieli, zastav. - Ne!

Ne, tady nezvracej.

Bezva. Jo.

Šlo to na auto?

- Jenom trochu. - Krucinál!

Čau, Niklasi.

- Čau, Andersi. Můžeš mluvit? - Je to důležité?

Něco se stalo.

S mámou, nebo co?

Ne, s mámou ne. S Emelií.

S Emelií? Co je s ní?

Bude letos předávat věnec vítězi, no fakt.

Ty jo, to je velká věc!

Vyřiď jí, že jí gratuluju.

Na předávání bude celá rodina. Doufám, že ty taky.

Mám celkem fofr v práci.

Chceš říct, že tvoje práce je důležitější než Emeliin velký den?

- Ne, myslel jsem si to. - Ahoj.

Jdeme na kafe k mámě. Zavoláme si potom.

Pozdravuj ji.

- Ahoj, mami. - Je táta pyšný?

- Jo. - Nesu ti tohle.

To je milé.

Dík!

Všichni spí už, zhasli všechny svíce.

Všechny svíce.

Tip ťap, tip ťap, tipy tipy tip ťap.

Tip tip ťap.

Koukej, skřítci lezou ze všech koutů.

Ze všech koutů.

Špicuj uši, ťapou, je jich spoustu.

Je jich spoustu.

Tip ťap, tip ťap, tipy tipy tip ťap.

Tip tip ťap.

O adventu houstne tma, rozžehneme světla svá.

Bože chraň ty, kteří pláčou, ať mají zas svou tvář šťastnou.

Agnes!

Byla jsi úžasná, Therese.

Vy jste ale krásně zpívali, miláčku.

- Ta je ode mě. - Moc děkuju.

- Ahoj. - Ahoj.

„Pro nejroztomilejšího skřítka na světě, Huga.“

Cože? Ukaž.

Chtěla jsem, ať tam napíšou Elvira. Hugo se ani trochu nepodobá.

Tak. To je ale mizerný obchod.

Ty sis ublížila?

Hele, mají tu koláčky a další dobroty.

- Nedáš si něco? - Nejím cukr.

Co to povídáš? Co to je za nesmysly? Odkdy?

Dostanu tisíc korun, když celý rok nebudu jíst cukr.

No, tvoje máma jsem já.

A já říkám, že na Lucii si může dát koláček každý. No ne?

- Elviro, pojď. Rozdávají prskavky! - Jen běž.

Liso, večer mi volali z policie.

- Co? Co jsi provedl? - Já půjdu…

Chtěli vědět, jestli je naše dcera v bezpečí.

Možná jsem měla skleničku přesmoc.

Nebo dvě.

Podají hlášení o podezření na sociálku.

Hlášení o podezření?

- K podezření není důvod. - O tom ty nejspíš nerozhoduješ.

Větší blbost jsem ještě neslyšela.

Miláčku, pojedeme domů.

Táta ale říkal, že pojedeme k němu.

Asi to nějak popletl.

Liso?

Pověsíme vánoční hvězdu?

- To je ono, viď? - Jo.

Dáš to do zásuvky?

Krása.

No ne?

Zítra koupím novou žárovku.

- Možná i novou hvězdu. - Tahle je pořád hezká, ne?

Nesmí se to přehánět.

- Mám ti zaplést copy? - Jo!

Tak jo.

Mami?

Mami, vzbuď se!

Do háje!

Do prdele!

Do háje!

Kurva! Do prdele!

Mami!

Promiň.

To je dobrý.

INSTALATÉRSTVÍ JOHANSSON

Mám tě ráda úplně nejvíc. Víš to, viď?

Ahoj, miláčku.

Ahoj. Nastup si do auta, já přijdu hned.

- Pojď. Tak. - Zítra si zavoláme.

Bože, byla to jen otázka času. Hadice byla úplně uvolněná.

Liso, u sociálky se za tebe přimluvím, ale musíš spolupracovat.

Vyhrožuješ mi?

Elvira u mě zůstane, dokud všechno nedáš do pořádku.

A u tvé dokonalé přítelkyně, která jí nařídila dietu?

I to chceš říct sociálce?

Snaží se jí být dobrým vzorem. Možná bys to měla zvážit taky.

- Já jsem dobrý vzor. - Vážně?

Vždyť nemá ani vlastní postel.

JEDETE 37 km/h