Happiest Season

ŠŤASTNÉ A VESELÉ VÁM VŠEM

...překvapený, když viděl pod stromkem všechny ty dárky,

a ona byla jedním z nich.

Dům původně vlastnil Herbert Flackshaw,

který založil tuhle tradici na Candy Cane Lane.

CANDY CANE LANE PROHLÍDKY

Dokonce najal svého synovce Otise, který spoustu let dělal Santa Clause,

než ho v roce 1992 zatkli za ohrožování výchovy dítěte.

Podívejte se na tento dům. Tento dům je místem...

Baví tě to?

A tebe?

-Jo, je to milé. -To je, jo.

Ale ne. Tobě se to nelíbí.

Ne, tak to není. Já jen Vánoce zase tak neprožívám.

Já vím, ale...

Přece se ti musí líbit světýlka, výzdoba a vánoční stromky?

Jedna zajímavost!

Víte, že vánoční stromky jsou ročně příčinou

čtyř úmrtí,

15 zranění

a ztráty 12 milionů dolarů?

Dobře, chápu. Asi už ti rozumím.

Díky, že se mě snažíš vtáhnout do Vánoc. Jsem ráda, že je miluješ.

Ale mě stačí starat se druhým o mazlíčky,

-když odjedou na svátky... -Pojď se mnou.

Počkej, kam jdeme?

Ty znáš ty lidi?

-Co to děláš? -Pojď sem.

Pořád nechápu, co děláme.

Můžeš zmlknout a jít za mnou? Pojď.

Tohle s tebou něco dělá?

Tohle je nádhera.

Já nechci, abys byla sama na Vánoce. Budeš mi chybět.

-Ty mně taky budeš chybět. -Můžeme zůstat tady.

Klidně.

Hej! Slyším vás tam nahoře. Volám policii!

-Abby? -Harper!

Proboha. Jsi v pořádku?

Ale ne. Co mám dělat?

Vydrž. Dostanu tě dolů.

-Tak dobře. -Sakra.

-Co to tam děláte? -Harper?

-Vy slídíte? Tak mě vynechte. -Bože!

Abby?

Bože můj. Jsi celá?

Je mi skvěle.

-Ukaž. Tady, pojď. -Dobře.

Musíme jít. Jde sem. Běž! Utíkej!

Jo, koukej mazat. Zvrhlice!

Kdo ti dovolil jít dolů? Zalez.

Pojeď se mnou.

Kam?

K našim na Vánoce.

Fakt?

Musím hlídat ta zvířata.

Ale ne. Sežeň si za sebe náhradu.

Chci se vedle tebe probudit na Štědrý den.

A pokud tě tohle nepřiměje milovat Vánoce,

už to nebudu vytahovat.

Platí.

Ahoj.

Ahoj.

Sedni si.

Co se to tady děje?

Probudila jsem se s tím, že jedeme k vám,

a strašně už se těším na Vánoce.

Zlatíčko, nemusíš se mnou jezdit.

-Ne, já chci. -Ne, ne, ne. Já...

Včera jsem tě tím zaskočila

a chápu, jaký máš vztah k Vánocům,

protože jsi přišla o rodiče,

-a vážně nemusíš... -Ne, ne. Opravdu chci jet.

Poznám ty, kteří zplodili mého oblíbeného člověka.

Dobře.

-Ale kdo se postará o ty mazlíčky? -John to za mě vezme.

Vím, proč máš obavy, ale neměj je.

Jsem naprosto pro Vánoce.

-Dobře. -Jo.

Za kočkou stačí jít obden, ale za psem a rybkou

-musíš ráno a večer. -Dobře.

Ten byt na Butleru má divný zámek,

musíš s ním zalomcovat, aby se zamknul.

-Jo. -Co děláš s tím mobilem?

Promiň. U sebe v bytě jsem nechal jednoho gentlemana,

tak ho sleduju, jestli odešel.

-Ty ho sleduješ? -Sleduju každého.

Když to může dělat NSA, tak já taky.

A je pryč. Cos říkala?

Všechno jsem napsala. Máš to přesně popsané.

-Ale kdyby něco, zavolej. -Abigail, neboj.

Mám na starosti kariéry desítek autorů.

Určitě se zvládnu dva dny postarat o pár zvířat.

-Je to pět dní. -Pět dní. To jsem řekl.

-Dolít? -Zdravím.

Myslím, že jsem se rozhodl správně, ale zároveň...

-Co je to ultrasemiš? -To je látka odolná proti vodě.

-Dobrý den. -Co tady děláme?

-Přejete si? -Pro něco si jdu.

-Abby Hollandová. -Ano, jistě.

Počkejte. Hned přijdu. Dejte si šampaňské.

Děkuju. Šampaňské miluju.

Tady.

-Smím? -Jo, jistě. Díky.

Tady je.

Ne.

S Harper máte dokonalý vztah.

Proč to chceš zkazit vstupem do jednoho z nejarchaičtějších institutů

v dějinách lidstva?

-Protože si ji chci vzít. -Dobře, to říkáš,

ale ve skutečnosti obelháváš ženu, kterou tvrdíš, že miluješ,

když ji uvězníš ve škatulce heteronormativity

a pokusíš se ji přivlastnit. Ona není rýžovar

ani talířek. Je to lidská bytost.

Já ji nechci vlastnit. Chci s ní budovat život.

Ona je moje a chci, aby to každý věděl.

Takhle se na to asi taky dá dívat.

Tak kdy ji chceš požádat?

Přemýšlela jsem na Nový rok, ale teď když jedeme k nim...

Chápu, že je to staromódní,

ale poprosím jejího tátu o požehnání a požádám ji ráno na Štědrý den.

Promiň, poprosíš jejího tátu o požehnání?

Dobře se držíš patriarchátu. To se ti povedlo.

Já se tak těším, až konečně všechny poznám.

Rodinné Vánoce jsem nezažila deset let.

A taky o mně nevíš, že s rodiči to umím hodně dobře.

Dobře. O něčem bychom si měly promluvit,

-než přijedeme k našim. -O co jde?

Vzpomínáš, jak jsem v létě přijela k našim,

řekla jim, že jsme spolu, a oni to vzali fakt dobře?

Jo.

Tak to nebyla tak úplně pravda.

Nevzali to dobře?

Ne, ne, ne.

Já jsem jim to neřekla.

Já jsem chtěla.

A pak nám táta řekl, že kandiduje na starostu,

a nezdálo se to jako vhodná chvíle.

A teď se snaží získat podporu jednoho dárce

a celé naše Vánoce mají na toho člověka zapůsobit,

takže máma je ve stresu ještě víc než obvykle.

A já prostě... Vím, že když jim to teď řeknu,

jejich reakci ovlivní všechen ten stres.

A promiň, podle mě to není fér k tobě ani k nám.

Tak proč jsi mě pozvala?

Protože jsme měly tak krásný večer

a přiznávám, že jsem se nechala unést.

Protože tě miluju

a chci ti dát ty nejhezčí Vánoce.

-Tak to jsme skvěle začaly. -Moc mě to mrzí.

-Tak kdo si myslí, že jsem? -Moje spolubydlící.

Nepřijde jim divný, že na Vánoce přivedeš svou spolubydlící?

Ne, řekla jsem jim, že nemáš kam jít,

protože už nemáš rodiče.

Já nejedu.

Poslyš, je to vlastně skvělá příležitost,

aby viděli, jak jsi úžasná, laskavá a chytrá.

Sama jsi říkala, že s rodiči to umíš skvěle.

Takže tě poznají a zamilují si tě.

A bude to mnohem snazší, až jim to řeknu.

Hele...

Já to chápu, dobře?

Chci po tobě strašně moc.

Ale slibuju, že po svátcích jim všechno řeknu.

Dobře, uděláme to tak.

Je to pět dní. To nemůže být tak hrozný.

Mám si připravit nějakou historku?

-Ne, ne. Buď svá. -Dobře.

Ale samozřejmě neříkej, že jsme spolu.

Možná nezmiňuj, že jsi...

-Lesba? -Jo.

Bude lepší se tomu vyhnout.

Ale nelži. Jsi hodně špatná lhářka.

Ne, nejsem.

-Ahoj. -Ahoj.

Počkejte.

Mami, co to děláš?

Kvůli tvému otci jsem si založila Instagram,

aby voliči mohli nahlédnout do zákulisí.

Tvoje matka je virální.

Ahoj.

Ukaž se.

Kdykoliv tě vidím, jsi krásnější a krásnější.

Mami, přestaň.

-Přivezla sis korektor? -Jo. Tohle je Abby.

Dobrý den, Abby. Moc mě těší.

Taky mě moc těší. Děkuju za pozvání.

To nestojí za řeč.

Harpeřin otec a já máme vždycky otevřené dveře potřebným.

-Kde je táta? -Telefonuje.

-Dobře. My zatím... -Harper!

-Jane. Prosila jsem, ať to neděláš. -Já vím. Neposlechla jsem.

Myslela jsem, že tu nebudeš, ale jsi.

Už jsem se moc těšila na svou sestřičku.

Měnila jsem vzduchové filtry.

-To lepí. -Děkuju, Jane.

-Ahoj. Ty budeš Abby. -Jo. Těší mě.

Mě taky.

Moc mě to mrzí s tvými rodiči.

Ale ne.

Je to už dávno.