Memories of a Murderer: The Nilsen Tapes

Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset.

Tenhle magnetofon už má asi to nejlepší za sebou.

Zvuk přechází z jednoho reproduktoru do druhého.

Nicméně začněme s nahráváním.

Jmenuji se Dennis Nilsen.

HLAS DENNISE NILSENA VE VĚZENÍ

Mými společníky, jak slyšíte,

jsou dvě andulky. Hamish a Tweetles.

Hamish je hodný kluk.

Sedím tu a kouřím cigaretu ubalenou z tabáku Scaferlati.

Propána.

Jo, ničíme si zdraví.

No, na něco umřít musíme, ne?

DOKUMENT NETFLIX

Dnes ráno mi přátelský bachař laskavě půjčil News of the World.

Zábavný plátek, který se vydává za noviny.

Upozornil mě na stranu 21.

„Dennis Nilsen nechutně vtipkuje o svých zločinech.

Vyvěsil si v cele plakát

s hvězdou Mlčení jehňátek, Hannibalem Lecterem.“

„A věří, že jednoho dne někdo zvěční jeho příšerné skutky ve filmu.“

Konec článku.

Taková snůška žvástů!

Dobrý večer.

Scotland Yard dnes zahájil své největší vyšetřování vraždy.

DŮM HRŮZY

…po objevení těl v Londýně.

V příštích několika hodinách se projeví rozsah tohoto zločinu.

Nuže,

jaká je přesnost tohoto článku?

Ach, ano, byl jsem usvědčen z vraždy,

ale jinak je to z větší části fikce.

Obžaloba předložila vzorec vraždy.

Hlediště soudní síně číslo 1 je každý den plné.

Kdo očekával, že uslyší něco hrozného, nebyl zklamán.

Paráda. „Des Nilsen, monstrum.“

„Jo, Nilsen.“ Stačilo říct jméno a lidé už měli svůj názor.

Dennis Nilsen, muž, který se nazval „vrahem století“…

Pořád se snaží navodit dojem

nebezpečného stvoření, které je tak milované ve fikci.

Filmové monstrum.

Nilsen teď chce zpoza vězeňských mříží publikovat autobiografii.

…je to nepochopitelný příběh.

Tak jo, jedeme.

Londýn, 1983.

Dobré odpoledne. Dnes je vážně chladno.

Příštích několik dnů se příliš neoteplí, přetrvává totiž severo až severovýchodní…

Na ten den si dobře vzpomínám. Venku bylo ošklivo, zima.

A já seděl v kanceláři,

když mi jeden kolega řekl,

že ho zavolali do Cranley Gardens,

kde z kanálu zřejmě vytáhli lidské ostatky.

CRANLEY GARDENS, SEVERNÍ LONDÝN

Když jsme tam dojeli, stáli nájemníci kolem kanálu.

Měli ucpané toalety,

takže zavolali instalatéra, aby vyčistil odpady.

Ten objevil ohromné množství masa a kostí.

Mám omezené znalosti,

ale měl jsem silné podezření,

že, řekněme, nejde o zvíře.

Projevil někdo zvýšený zájem o to, co jste objevil?

Ano, myslím, že muž, který bydlí v bytě na horním podlaží.

Nájemníci mi pak řekli, že předchozí večer kolem půlnoci

slyšeli zvenku škrábavé zvuky.

Když šli k předním dveřím a otevřeli je, uviděli muže z horního bytu.

Měl na sobě jen tílko.

A vzhledem k tomu, že byl únor, mrzlo, se ho zeptali, jestli je v pořádku.

A on řekl: „Jsem. Jen jsem se šel vyčurat.“

Dál jsem se v Cranley Gardens vyptával

a zjistil jsem, že je na místním úřadu práce, kde pracoval.

ÚŘAD PRÁCE

Obvykle se z práce každý večer vracel o půl šesté.

Následně jsme zjistili, že kusy kostí z trubek

jsou opravdu lidské.

Patolog řekl, že kusy masa

na sobě zřejmě mají strangulační rýhy.

K našemu překvapení jsme uviděli muže kráčejícího ulicí.

Ach, ta chvíle už se blíží.

Ta chvíle už se blíží.

Byl opravdu velmi klidný.

Když jsem dorazil do Cranley Gardens, nebyla si policie ničím jistá.

Chytali se stébel v naději, že získají nějaké informace

ohledně vzorků lidského masa nalezeného v těch…

…trubkách.

Nilsen pak řekl:

„Zvláštní, že se mě policie vyptává zrovna na trubky.“

Pustil nás ale do domu

a my šli do podkrovního bytu.

Jakmile otevřel dveře,

udeřil nás do nosu zápach.

Ten příšerný pach jsem znal.

Tak jsme mu řekli…

„Přestaňte s tím. Kde je zbytek těla?“

On se na mě podíval a pak ukázal na skříň.

Když jsem ji otevřel,

objevily se dva velké, černé pytle na odpadky.

Nasadil jsem mu pouta a řekl, že ho zatýkám pro podezření z vraždy.

Cestou na policejní stanici jsem seděl vedle něj.

Něco mi ale nehrálo.

Ty dva odpadkové pytle byly obří.

V autě cestou na policejní stanici se mě zeptal…

„Jde tu o jedno, nebo dvě těla?“

Okamžitě jsem odpověděl, že…

„O patnáct až šestnáct.“

Zježily se mi vlasy na krku.

Viděl jsem, že se na mě detektiv šéfinspektor dívá do zrcátka.

Řekl jsem mu, ať se soustředí na řízení. Začal totiž kličkovat po ulici.

A pak mi došlo, že tam máme sériového vraha.

POLICEJNÍ STANICE HORNSEY

Kráčím s eskortou dlouhou chodbou.

Ubytovávají mě v první cele na konci řady.

Jsem umístěn v té zastaralé místnosti,

kde je malá lavice a stolek, který vypadá jako stolička.

Sedím tam, zapaluji si cigaretu a mlčím.

Nevěděli jsme jistě, jestli nám Nilsen říká pravdu.

Řeknete si: „15 nebo 16 lidí?“

Zadržet jsme ho ale mohli jen na 48 hodin, to bylo vše.

Je třeba z něj dostat vše, co z něj dostat jde.

METROPOLITNÍ POLICIE ZÁPIS VÝSLECHU

VYSLÝCHANÝ:

Nechcete na něj ale tlačit tak moc,

že s vámi nebude chtít mluvit.

POLOŽÍM NĚKOLIK OTÁZEK.

JSTE PŘIPRAVEN NA NĚ ODPOVĚDĚT?

Očekával jsem dlouhou řadu otázek,

takže jsem trojici vyšetřovatelů překvapil a řekl jsem, že jim vše prozradím.

Nilsen nepřestával mluvit.

Začal nám vyprávět, co se přesně stalo.

KDE JSTE JE POTKAL?

Šel do hospody…

PIL JSEM

…a někoho oslovil

a vzal ho k sobě do bytu.

Tam pili. Poslouchali hudbu.

A další den se Nilsen probudil

a vedle něj ležela mrtvola.

KRAVATU KOLEM KRKU

ŠOKOVANĚ JSEM TAM SEDĚL

VYDĚŠENÝ

Když jsme se na to ptali víc, řekl, že si nevzpomíná, co se stalo.

KDYŽ SE OPIJETE, NEVZPOMENETE SI

V případě vraždy máte obvykle oběť

a pak hledáte vraha.

V tomhle případě jsme měli vraha…

PRVNÍ

…ale netušili jsme, kdo jsou oběti.

JMÉNO JSEM ZAPOMNĚL

DRUHÝ

NEPŘEDSTAVIL SE MI

Museli jsme to vzít z druhé strany a vystopovat oběti.

SNAD VÁM OSVĚŽÍME VZPOMÍNKY

Neodmítl jsem odpověď na žádné otázky.

ČÍSLO 4?

170 CM

KUDRNATÉ VLASY, TETOVÁNÍ

Zacházel jsem do detailů.

ČÍSLO 7. ASI 175 CM, IRSKÝ PŘÍZVUK

Když už nic jiného…

ČÍSLO 10 BLEDÝ, NUDNÝ, UZAVŘENÝ, HUBENÝ

…žádný jiný britský vrah…

MLUVTE O ČÍSLE 12

…nebyl tak otevřený…

HNĚDÉ VLASY 25/30 LET, NEKVALITNÍ OBLEČENÍ

…ohledně svého trestného činu, jako jsem byl já.

ČÍSLO 13 27–28 LET

BÝVALÝ GARDISTA KOUŘIL

CO KOUŘIL?

MŮJ MATERIÁL

Poskytl omezené informace, ale šlo hlavně o mladé muže.

Říkal jsem si, že jestli Nilsen mluví pravdu,

jak je možné, že na místě, jako je Londýn,

někdo zavraždí 15 lidí, ale nikdo si toho nevšimne.

Policie měla vše k tomu, aby mě mohla obvinit.

Mohlo by se tak rozběhnout vyšetřování

a případ by byl mimo dosah senzacechtivých médií.

Mělo jít o největší případ jejich kariéry.

Aby si zajistila místo na výsluní,

starala se, aby o všem věděl celý národ,

už když zasedne ráno ke snídani.

Byl jsem v kanceláři

a zavolali mi z novinek.

Dali mi list papíru,

kde stálo, že instalatér z Dyno-Rod…

NOVINÁŘ, DAILY MIRROR

…objevil v odpadu kusy lidského masa.

Zavolal jsem do Scotland Yardu, ale tam nic nevěděli.

Tak jsem sepsal článek.

Jenže ten článek nechtěli publikovat, protože nechtěli rozrušit lidi u snídaně.

Nebylo pochyb,

že z toho, co Cattran objevil,

by se lidem nad kukuřičnými lupínky zvedal žaludek.

Netušil jsem, jestli ten článek publikují.

ČTVRTEK, 10. ÚNORA 1983

ROZSEKANÉ TĚLO V ODPADU

Řekli mi, že v Cranley Gardens

vyšetřují vraždu.

Jestli se tam prý můžu co nejrychleji dostat.

Nebyl jsem z toho nadšený.

Připadalo mi to jako nudný příběh.

Přinejlepším bych se dostal do zpráv o šesté a pak by na to zapomněli.